Hlavní obsah
Bydlení

„Který šílenec si tenhle byt pronajme,“ řekla kamarádka a ukázala mi jeden inzerát

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Marie Formáčková

Pročetla jsem si ho, prohlédla si fotografie a řekla si totéž. Chtěla bych poznat nejen šílence, který si byt pronajme, ale především toho, kdo ho nabízí.

Článek

Že jsou dnes byty drahé, to ví každý, že jsou nejdražší v Praze, je také všeobecně známé. Jsou drahé nejen k získání do vlastnictví, ale také k pronájmu. Nechci paušalizovat a vím, že existují slušní majitelé nemovitostí, kteří nechtějí z nájemců svých bytů sedřít kůži společně s veškerými jejich výdělky, jsou ale i tací, co buď přiletěli z jiné planety, nebo pozbyli zdravého rozumu.

Konkrétně mluvím o nabídce, která je veřejně dostupná a jejím obsahem je byt na pražských Vinohradech. Ten byt není nijak velký, necelých sto metrů čtverečních, ani není na nijak prestižní adrese, Italská ulice je sice v centru Prahy, ale není to ani Kampa, ani Ořechovka. Zařízení je standardní, garážové stání je za další poplatek, ale co je opravdu mimořádně nestandardní, to je cena. Považte, majitel požaduje za měsíc nájemné takřka milion a půl. Za rok by to tedy bylo necelých osmnáct miliónů. Marně se snažím představit si člověka, který by si za tu cenu necelých sto metrů plochy pronajal.

Ale třeba má byt přidanou hodnostu, o které nemám ani tušení. Jsou věci mezi nebem a zemí, nad nimiž rozum zůstává stát. Ten můj tedy stojí a nechce se hnout z místa. Inzerát má dovětek, že byt je určen pro náročného klienta. A právě toho bych chtěla poznat a budu ráda, když ho poznám. Nic po něm chtít nebudu, jen by mě takový člověk zajímal. Dovedu pochopit, že někdo touží po Ferrari nebo kabelce za pět miliónů, ovšem to jsou investice jednorázové. Placení nájmu je činnost pravidelně se opakující, a když někdo má na tak vysoký nájem, pak by pro něho mělo být hračko si pořídit vlastní nemovitost.

Ale jak říkám, třeba je za tím něco jiného. Každopádně byt zatím nájemníka nemá a já v této souvislosti vzpomínám na jednoho svého žáka, jehož jsem učila ve věznici v Jiřících. Před propuštěním mi říkal, jak moc se těší na svůj někdejší život bezdomovce, protože o ten náš tak zvaně spořádaný život nestojí a ani mu nerozumí. Tehdy jsem nad ním nechápavě kroutila hlavou, ale dnes se přistihuji, že také přestávám některým věcem v tom našem „spořádaném“ světě rozumět.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz