Článek
Éra vlády Petra Fialy se chýlí ke konci a místo po něm s největší pravděpodobností obsadí Andrej Babiš. Babišovým dlouhodobým motem je „ANO, bude líp.“ Což v překladu znamená, že pokud voliči své hlasy nahážou politickému hnutí ANO, čekají je čtyři roky blahobytu, který tu ještě nebyl. A členové hnutí to takřka denně dokládají svou rétorikou.
Realita však poněkud pokulhává, což nám dokázalo minulé volební období, kdy Babiš seděl v premiérském křesle. Začalo celosvětovým velkým hospodářským rozkvětem, ze kterého jsme mohli krásně profitovat i my, aby tuto zlatou éru pohřbila globální pandemie koronaviru. V tu chvíli se situace otočila, a z „ráje na zemi“ se stal chaos. Nikdo nevěděl, co má dělat, všichni šili roušky a globální ekonomika, včetně té české se poroučela do kytek. Dalo by se říci že doslova, protože jedním z mála oborů, co směly prodávat byly vedle psích salónů také květinářství. A sebevědomě vyhlížející rozpočet, který předtím končil v kladných číslech asi dostal koronavirus a zmizel v karanténě. Éra koronavirová odstartovala cestu do červených pekel, kdy se od té doby nepodařilo zkrotit deficit státního rozpočtu pod 200 miliard ročně. A Alena Schillerová, tehdejší i nastávající ministryně financí s tím nic moc nedělala, jen přihazovala k manku další desítky miliard, protože peníze nestačily. Takže možná si myslela, že zemi nezadlužila, ale pouze si půjčila, avšak realita je mnohem prostší.
Nemalá část naší populace je na vládě finančně závislá. Nejde jen o státní zaměstnance, kteří doufají, že jim vláda přidá, ale také o lidi, kteří jsou na státě závislí a nebo o lidi, kteří mají tak málo, že musejí otáčet každou korunu a drtí je inflace i různá opatření k šetření státu, jako jsou například zrušené slevy na jízdném.
Největší skupinu ale tvoří lidé šikovní, kteří se mají víceméně dobře, protože mají slušnou práci, umí ušetřit, rodinný rozpočet na nich neleží jako obří balvan a když je nejhůř, umí se o sebe postarat třeba tím, že změní práci za lépe placenou, případně si seženou brigádu. Tato skupina není na státu příliš závislá a nějaké drobné nuance příliš nepociťuje. Může jí tak být jedno, jestli zemi zrovna řídí Fiala, nebo Babiš.
Je tomu tak ale skutečně? Není. To, jak vláda nakládá s veřejnými prostředky se prostě dotkne všech. Dokonce i těch nejbohatších, kteří od státu nikdy nic nechtěli a chtít nebudou. Možná to zní poněkud zvláštně a člověk se ptá jak. Naprosto jednoduše. Pokud se ze státní kasy udělá trhací kalendář, erár se začne rozdávat chudým a celá republika pojede čtyři roky na římském vzoru chléb a hry, začne se to někde projevovat.
Státní rozpočet není bezedný a skládá se jen z toho, co do něj odvedeme. Přílišné rozdávání v jednom sektoru se pak musí projevit někde jinde. Obvykle se jedná o odvětví, kde zrovna neleží zájem vlády. Když má vláda zájem na tom, aby důchodcům bylo lépe, musí šetřit na výstavbě dálnic. Třeba. Když chce vláda nakoupit obří množství vojenské techniky, musí peníze sebrat zase důchodcům. Když bude nyní vláda za lidi platit emisní povolenky, projeví se to negativně například na kvalitě lékařské péče, nebo na silnicích.
Zkrátka za každé vlády bude někomu lépe, jinému hůře, podle toho, jakým směrem se vláda ubírá. Pokud ale některá vláda rozhází peníze bez přidané hodnoty, bude hůře všem, protože nedostatek financí se projeví na nefunkčnosti některého oboru (v horším případě všech) státní správy. Důchodci, kteří dostanou přidáno (a budiž jim přáno), budou jezdit za horší zdravotní péčí po méně kvalitních silnicích plných výmolů. Vojáci, kteří budou brát lepší mzdu budou po večerech doučovat své děti, protože ve škole nebude kvalitního personálu. A tak dále. Kde budou chybět peníze nyní těžko odhadovat. Víceméně jen víme, kam budou směřovány. Respektive kam mají podle předvolebních slibů mířit, což stejně nakonec není tak úplně jisté.
Těšíte se, že bude líp? Pak vězte, že moc nebude. Rozdáváním se opět zvedne inflace, což postihne naprosto všechny. I ty šikovné, kteří se mají dobře. Rozdáváním budou peníze chybět jinde ve státní správě. Což opět postihne úplně všechny, protože rozbitým silnicím se nevyhne nikdo. Na všechny také může neblaze dopadnout snížená kvalita služeb jako školství, zdravotnictví… A naivně se domnívat, že všechno vyřeší EET 2.0, je velmi bláhové.
Ač se tak na první pohled může zdát, tak za Babiše lépe prostě nebude. Nikomu. Ani těm, kteří Babišovu vládu pocítí na síle svých peněženek. Těm ten rozdíl nakonec stejně spolyká inflace. Ani těm, kteří od Babiše neuvidí ani korunu, protože ani oni se inflaci nevyhnou.
