Článek
Teď už máme jasné kontury budoucí vlády. Andrej Babiš ponese na Hrad seznam budoucích ministrů, který se kupodivu nijak nezměnil od původního načrtnutí. Nejspíš nejen mě to poněkud překvapilo vzhledem k několika kontroverzním jménům, které se od voleb propíraly poměrně důkladně. Ale „vyšší rada“ nejspíš nakonec schválila i tyto kontroverzní osoby a žádné rošády nakonec evidentně neproběhly.
Voliči odcházející vlády si zoufají, neboť nastupující vládu považují za vládu národní tragédie, která bude dělat neplechu, ostudu, anebo tupě plnit příkazy velkého vůdce, Andreje Babiše. Mnoha budoucím ministrům vytýkají nekompetentnost, fanatičnost nebo nadměrečnou schopnost pouhého přitakávání.
Naopak voliči vlády nastupující se radují, že od válu půjde údajně vláda naprosto neschopná, nekompetentní a zkorumpovaná. Možná, jako by snad zapomněli na covidovou dobu, kdy se zákazy a nařízení střídaly po půldnech, jeden člen vlády dementoval slova druhého, abychom se pak z Babišových úst dozvěděli, že stejně je všechno jinak. A vytýkanou nekompetentnost Babišových ministrů smetou whataboutismem, že Fialovci byly to nejhorší.
Která z těchto dvou rozhádaných skupin bude mít nakonec pravdu skutečně ukáže až budoucnost.
Co je však do očí bijící je fakt, že z politiky se nám vytratí elegance. Ať už byl Fiala a jeho parta jaká chceme, vždy vystupovali elegantně, na úrovni. Málokdo z ministrů byl viděn takříkajíc v nedbalkách. Většinou všichni nosili oblek a dámy slušivé šaty. Ne, že by to u reálné politiky bylo zcela zásadní, ale je to od zvolených politiků signál, že svěřený úřad vedou na úrovni, s respektem.
Naproti tomu nově příchozí se mohou pyšnit daleko menší mírou elegance. Samotný Andrej Babiš se svého času rád nechával zvěčnit v roláku, což je sice ještě vcelku elegantní, ale do politiky zkrátka patří kravata nebo motýlek. Úplnou odbornicí na bizár je pak Alena Schillerová, která se v rámci konkurenčního boje s opozicí (respektive tehdejší vládou) neváhala převléct za krabičku hranolek.
Snad nikde ve světě, včetně různých diktátorských režimů, nenajdeme představitele země, kteří by se neoblékali slušně. V obleku chodí Putin, Trump, Macron i král Karel. Chodil v něm Masaryk, Churchill, Lenin, i Hitler. Vždy se jednalo o slušnost spojenou s vysokou funkcí, o eleganci a noblesu nejvyšší vládnoucí třídy. Politika má svůj dress code, který zkrátka oblek vyžaduje a kdo jej nemá, působí neomaleně a dalo by se říci i poněkud trapně.
Ale zároveň oblek působí na některé lidi jako červený hadr na býka. Jakmile vidí kravaťáka, otevírá se jim kudla v kapse, protože oblek považují za znamení nadřazenosti nad sebou samými. Jsou jedinci, kteří si kravatu nevezmou ani na vlastní maturák či na svatbu. Prostě k němu mají averzi. A možná to je důvod, proč někteří politici odhodili oblek. Dávají tím najevo, že oni jsou jiní, lidoví. Že s lidmi a jejich potřebami soucítí natolik, že si raději vezmou rolák, aby náhodou neurazili pár punkáčů či dělníků. Toto podprahové sdělení pak klidně může suplovat chybějící program či obsahovou vyprázdněnost, ale hlavně že jsou lidoví.
Celé to postupně směřuje k tomu, co předvedl Miloš Zeman v přímém přenosu Hovorů z Lán, kdy neváhal použít hrubý vulgarismus, aby mu někteří lidé zatleskali, jaký je to mazák, jak to všem natřel. Mimochodem i Zemanovy „pyžamové dny“ nejsou ničím jiným než odhozením obleku a dehonestací váženého úřadu.
Na závěr nutno podotknout, že Andrej Babiš roláky odložil a nosí opět oblek s kravatou. Tak doufejme, že se podle svého šéfa zařídí i Alena Schillerová a napříště se vyvaruje přešlapů v podobě hloupých kostýmů. Chtějí-li dělat solidní politiku, musí u toho zkrátka i solidně vypadat. Podprahovou komunikaci s voliči nenávidějícími bílé límečky by měli jako členové vlády raději odhodit.
