Článek
Jaroslav Šilhavý bezprostředně po utkání s Moldavskem s celým realizačním týmem odstoupil. Na první pohled bylo viditelné, že se mu moc ulevilo a oslavy si v rámci možností užil.
Kdyby Jaroslav Šilhavý sám neodstoupil, musel by rozhodnout výkonný výbor fotbalové asociace. Při známé nerozhodnosti předsedy asociace Fouska a ostatních členů výboru však vůbec není jisté, že by byl trenér Šilhavý odvolán. Možná by převládl názor, že když na EURO nakonec s týmem postoupil, měl by to až do EURA „dojet“. Koneckonců je evidentní, že předseda Fousek s výkonným výborem žádné jméno připravené neměl, protože teď, když trenér sám odstoupil, teprve začíná zdlouhavě hledat možného kandidáta.
Kdyby Jaroslav Šilhavý nevyužil možnost na důstojný odchod sám po vítězném utkání, je vcelku možné, že by tedy Fousek a spol. nenašli odvahu ho odvolat. Počkali by až věc přes Vánoce „vyšumí“ a v lednu by pak Fousek pronesl něco ve smyslu, že se musí spousta věcí zlepšit, ale Jaroslav Šilhavý má důvěru, aby do EURA pokračoval. To se však nakonec nestalo, protože Šilhavý se ukázal jako „větší frajer“ než slabý úřednický předseda Fousek, který rád volí zdlouhavá řešení a nechává věci „vyšumět“. Šilhavý se postavil nakonec k situaci čelem a oznámil ihned po vítězném zápase rezignaci.
Nejvíc se asi ulevilo „hříšníkům“ Coufalovi, Brabcovi a Kuchtovi, kteří byli po sobotní noční návštěvě olomouckého diskotékového klubu v neděli, tedy jen den před rozhodujícím utkáním o postup na EURO, vyloučeni z reprezentace.
Úleva přišla jistě ze dvou důvodů. Za prvé proto, že tým na EURO postoupil. Za druhé proto, že trenér odstoupil. Všichni tři se následně v řádech hodin po utkání omluvili za své selhání na sociálních sítích. Omluva Jana Kuchty je tak kvalitně vypracovaná, že logicky otevírá úvahu, že ji asi nejspíš nepsal hráč sám. Možná pomohl nějaký „přítel na telefonu“. To ale asi není podstatné. Důležité je, že přišla.
Kdyby trenérem zůstal Jaroslav Šilhavý, byl by návrat tří hříšníků složitější. Pro ně, a především trenéra, by to byla velmi nepříjemná záležitost. Nejspíš i to byl jeden z důvodů, proč trenér Šilhavý abdikoval. Nechtěl znovu řešit nepříjemnou kauzu a jednat o návratu s hráči, kteří ho zklamali a svým jednáním v nejméně vhodnou dobu podrazili. Navíc to není jediná problémová záležitost. Druhou takovou je „kauza Antonín Barák“, který v reprezentačním týmu chybí po neshodách s trenérem Šilhavým a manažerem Pešírem už od jara. Český tým nemá v současné době nadbytek nadprůměrných hráčů pro reprezentaci. Trenér by musel chtě nechtě se všemi čtyřmi hráči jednat o návratu do týmu.
Nový trenér to bude mít výrazně jednodušší. At´ už jím bude kdokoliv, lze předpokládat, že brzy po jmenování osloví všechny čtyři hráče ohledně možnosti návratu do reprezentačního týmu. Veřejnost se dozví, že „každý může udělat chybu a každý má právo na druhou šanci“. Trenér oznámí, že chce začít s „čistým stolem“ a že „jsou nastolena nová pravidla“. Budou-li mít tito fotbalisté adekvátní formu a zdraví, budou brzy zpět. Znovu se omluví a vyjádří lítost.
Účast na EURU a Mistrovství světa je pro hráče vrcholem kariéry. Takových vrcholů není mnoho. Roky kariéry rychle běží. Janu Kuchtovi je 26 let, Antonínu Barákovi 28 let, Vladimíru Coufalovi a Jakubovi Brabcovi už 31 let. Je proto pravděpodobné, že se velmi rádi do týmu vrátí a ten je vezme zpět. Kapitán Souček, Coufalův kamarád z West Hamu, k tomu také něco hezkého řekne a život poběží dál.
Zdroje:
