Jak Slavia vyřeší, kdo bude chytat? Staněk má být brzy fit. V její brance se ale zabydlel Kinský

Pražská Slavia koupila reprezentačního brankáře Jindřicha Staňka z plzeňské Viktorie v lednu minulého roku. Byl to tehdy od slávistického managementu velmi překvapivý tah. Slavia obětovala za brankáře nemalou finanční částku a k tomu dva mladé fotbalisty, Lukáše Červa a Matěje Valentu.

Odhaduje se, že přestup Staňka tehdy vyšel Slavii celkem na zhruba 50 milionů korun. Matěj Valenta se brzy zranil a vrací se až nyní. Výkony Lukáše Červa šly ale v plzeňském dresu prudce na jaře nahoru, stal se členem české reprezentace, jeho „cenovka“ nadále stoupá. Dle známého portálu se v současnosti odhaduje na zhruba 2,5 mil. eur, tedy více než 63 milionů korun. Výměna, kterou Plzeň získala, se jí tedy bohatě vyplatila.

Jindřich Staněk měl Slavii vyřešit problém na brankářském postu. Slavia měla sice k dispozici před jeho příchodem několik gólmanů, ale nikdo se po Kolářovi nestal opravdovou osobností mezi třemi tyčemi.

Ondřej Kolář má po vážném zranění na Rangers dlouhodobé zdravotní problémy. Do bývalé formy se nevrátil. Působí v třiceti letech jako třetí brankář „A“ týmu a nastupuje v druholigovém béčku, kde pomáhá mladým hráčům.

Přemysl Kovář dlouho kryl záda Kolářovi jako dvojka a byl „maskotem“ ligového týmu, dobrou duší kabiny. Po sezoně 2021/22 se v klubu přesunul do manažerské pozice.

Jakub Markovič, avizovaný mladý nástupce z dob, kdy se předpokládalo, že Kolář zamíří na zahraniční angažmá do většího klubu, skončil po hostováních v Mladé Boleslavi, Vlašimi a Pardubicích nakonec v Baníku Ostrava na přestup. Po letním odchodu Letáčka se stal jedničkou a zdá se, že jeho kariéra konečně nabrala pozitivní směr, který se mu předvídal před lety. Ve Slavii ale důvěru nikdy nedostal.

Matyáš Vágner, dnes 21letý, se do branky ligového áčka Slavie také na delší čas neprobojoval. V lize naskočil jen dvakrát. Jeho nejvýraznějším počinem tak zůstává start ve vypjatém utkání Evropské ligy v Glasgowě, kde střídal zraněného Koláře. Po hostování ve Vlašimi přestoupil v létě do Hradce Králové. V prvoligovém áčku zatím sedí pouze na lavičce. Přednost dostává starší Zadražil.

Podobně dopadl Jan Stejskal, dnes 27letý, další z brankářů Slavie posledních let, který putoval po hostováních v Olomouci a druholigovém Vyškově. V áčku Slavie se do branky v lize podíval pouze jednou v sezoně 2020/21. Nakonec přestoupil do Pardubic, kde v nové sezoně chytá první ligu stabilně.

Jan Sirotník, dnes 22letý brankář, působil v „A“ týmu Slavie vždy pouze jako třetí golman. Část minulé sezony byl zraněný. Ve Slavii pořád je. V současné době je členem druholigového béčka.

Nástupcem Ondřeje Koláře při jeho zdravotních trablech se tak stal nakonec Aleš Mandous, který přestoupil z olomoucké Sigmy už jako zkušený ligový brankář. Jako nová slávistická jednička se brzy dostal také do nominace reprezentačního „A“ týmu. Odchytal v něm čtyři mezistátní utkání. V dalších byl náhradníkem. Ve Slavii se ale opravdovou osobností nestal. Občas dostal lacinější gól. Pod tlakem velkých zápasů psychicky selhával.

Jak už bylo řečeno, Slavia se rozhodla v zimní přestávce 2023/24 situaci radikálně vyřešit tím, že koupila Jindřicha Staňka z Plzně. Ten měl dodat týmu jistotu, pomoct mu na jaře k mistrovskému titulu. Na začátku jarní části sezony se ale zranil, a tak se v bráně opět objevil Mandous. Staňkovo zranění lýtka nebylo tak vážným, brzy se uzdravil. Trpišovský na nic nečekal a poslal ho do branky po pár dnech tréninku hned v ligovém derby se Spartou na začátku března. Reprezentační gólman nezklamal, vychytal při remíze 0:0 čisté konto.

Od té doby byl Jindřich Staněk jasnou jedničkou slávistické sestavy. Občas vytáhl nadprůměrný zákrok. V bráně vypadal jako osobnost. Trochu robustně, ale vzbuzující respekt u soupeřů. Dovede být hlasitý na spoluhráče i protihráče. Slávističtí pamětníci možná vzpomenou jiného takového brankáře, Miroslava Stárka, který působil v bráně podobným dojmem.

Staněk také svými výkony popřel problémy s hrou nohama, jejíž úroveň byla (i autorem tohoto článku) před jeho příchodem do Slavie zpochybňována. Není to stále úplně jeho doména, ale hodně se zlepšil a vážnější starosti v tomto směru neměl. Nechyboval a ukázal, že si s touto činností dokáže slušně poradit.

Jindřich Staněk odchytal jaro za Slavii ve velmi dobré formě. K mistrovskému titulu jí sice nepomohl, ale to rozhodně nebyla jeho vina. Výbornými výkony v klubu si vysloužil nominaci na červnové Euro, kde se stal českou jedničkou. Vypadalo to, že Slavia i reprezentace mají na nějakou dobu vystaráno.

Staněk se ale 26.června v posledním utkání základní skupiny proti Turecku zranil a v 55.minutě ze hry nuceně odstoupil. Už z reakcí na hrací ploše to nevypadalo vůbec dobře, což se po důkladném vyšetření později potvrdilo. Musel absolvovat operaci ramene. Bylo jasné, že Slavia přišla na delší čas o svoji jedničku a bude muset urychleně řešit, kdo odchytá podzimní část sezony. Nebylo příliš pravděpodobné, že se prvním brankářem opět stane Aleš Mandous, z kterého se Staňkovým příchodem stala poklidná dvojka, která zaskočí maximálně v MOL Cupu.

Slavia si tak pod tlakem okolností musela vzpomenout, že jednoho kvalitního, nadějného mladého brankáře stále ještě vlastní. Antonína Kinského, kterého koupila jako osmnáctiletého v létě 2021 z pražské Dukly. Mládežnický reprezentant odchytal na podzim 2021 osm utkání v béčku Slavie. Pak se přesunul na hostování do Vyškova, kde nastupoval pravidelně v druhé lize.

V sezoně 2022/23 už byl o patro výš. Slavia ho poslala na hostování do prvoligových Pardubic. Antonín Kinský mladší je synem legendy Slovanu Liberec, muže stejného jména, mistra ligy, majitele bronzové medaile z Eura 2004, kde kryl záda Petru Čechovi. Brankařské vlohy má tedy mladý Tonda jednoznačně v genech.

Kinskému se v Pardubicích dařilo. Mluvilo se o něm čím dál více hlasitě jako o velkém talentu, který by měl po skončení hostování dostat šanci v mateřském klubu. I on jistě vnímal, že pozice Aleše Mandouse v Edenu není skálopevná a doufal v návrat a možnost poprat se s ním o post jedničky. Když Slavia nečekaně přivedla v lednu letošního roku za velké peníze Jindřicha Staňka, muselo to být pro Kinského velké zklamání.

Plán, že se v létě vrátí do Edenu a převezme místo brankářské jedničky, dostal vážnou trhlinu. Pro Kinského to byl signál, že s ním slávistický trenér Trpišovský na post brankaře číslo jedna v dohledné době nepočítá. Bylo jasné, že Staněk, golman v nejlepších letech, do branky jen tak někoho nepustí. Bude-li zdravý.

Staňkovo vážné zranění vše náhle změnilo. Prognóza návratu slávistické jedničky zněla: leden 2025. 

Trpišovský a spol. museli vše přehodnotit a vzpomenout si na Antonína Kinského, v jehož připravenost stát se slávistickou jedničkou ještě před pár měsíci nevěřili. Ve světlou budoucnost v pražském klubu ostatně už nedoufal ani sám Kinský a jeho zastupující agentura, která mladému brankáři začala vyjednávat angažmá v jiném klubu. Mluvilo se o pravděpodobném odchodu do zahraničí.

Velký zájem měl prý také v průběhu jara Slovan Liberec s novým majitelem Ondřejem Kaniou a generálním ředitelem Nezmarem, bývalým spoluhráčem Kinského staršího ze slavných časů libereckého klubu.

Staňkovo zranění ale výrazně aktivovalo snahy slávistického managementu prodloužit s Kinským smlouvu, neboť kupovat narychlo pár týdnů před ligou zcela nového brankáře, který prostředí, požadavky a představy kouče nezná, nebylo vůbec dobrou variantou.

K dohodě mezi Kinským a Slavií nakonec v červenci došlo, ač dle informací médií i vyjádření samotného slávistického šéfa Jaroslava Tvrdíka, nebyla jednání jednoduchá.

Jednadvacetiletý Antonín Kinský se stal slávistickou jedničkou. Od 13. července, kdy Slavia sehrála generálku na ligu se slovenskou Žilinou, nechyběl ani jednou v základní sestavě Slavie! Jeho první absencí byl až v posledním říjnovém dni zápas národního poháru, MOL Cupu v Benátkách nad Jizerou, do kterého Slavia nastoupila s hráči širšího kádru a Kinského v bráně zastoupil poprvé v sezoně Aleš Mandous.

Kromě toho Kinský v září dvakrát reprezentoval v týmu U21 v kvalifikaci na Euro 21. Klubové výkony mu už v říjnu vynesly pozvánku od Ivana Haška do reprezentačního áčka. V zápasech Ligy národů s Albánií a Ukrajinou dostal ještě přednost 24letý Matěj Kovář z Leverkusenu. Už příště to ale může být obráceně. Šance Kinského, stát se také reprezentační jedničkou, nejsou malé. Kovář chytá nepravidelně, v německém klubu je stále jen dvojkou za Lukášem Hradeckým, finským reprezentantem slovenského původu. Naproti tomu Kinský má zatím pozici ve Slavii jistou.

Antonín Kinský za poslední měsíce nabral velkou dávku zkušeností z ligových a pohárových utkání Slavie. Daří se mu. Někdy se sice spekuluje, jako u každého brankáře, jestli ten či onen gól nemohl přece jen chytit. Kinský však nepouští laciné branky a ke spekulacím moc příležitostí není. Slavia v lize ještě neprohrála, inkasovala ve dvanácti ligových zápasech pouhé tři góly. Ve třech utkáních Evropské ligy pak obdržela dvě branky a prohrála jednou, poněkud nešťastně v Bilbau. To je výborná vizitka nejen kvalitní defenzivy celého týmu, ale samozřejmě také brankáře.

Kinský hraje dobře nohama, čímž obraně velmi pomáhá. Dobře čte hru, dokáže vystihnout soupeřovy delší pasy za obranu, a také přesnou přihrávkou nohou či dlouhým výhozem založit rychlou útočnou akci. Není samozřejmě dokonalý, jeho přihrávky nejsou zcela vždy přesné, ale také zatím nijak fatálně v rozehrávce nechyboval.

Kinského nová smlouva má, dle webu slavia.cz, platnost do 31.prosince 2026. Dle neoficiálních zákulisních informací médií jsou v ní údajně klauzule, za kterých může být uvolněn předčasně do jiného klubu. Samozřejmě za splnění určitých finančních kompenzací pro Slavii.

Kinského má prý v hledáčku více evropských klubů. Na celé záležitosti je pikantní, jak málo stačí, aby se situace dramaticky změnila. Člověk musí mít k nesporným schopnostem, pracovitosti a talentu, také dostatek štěstí a být ve správný okamžik na pravém místě.

Neštěstí jednoho někdy znamená štěstí druhého. Staněk se vážně zranil, přišel náhle o pozici jedničky české reprezentace i Slavie. Kinský naopak nečekaně post jedničky v klubu díky tomu získal a atakuje také pozici prvního brankáře národního týmu.

Jindřich Staněk se z vážného zranění už zotavuje a hlásí brzký návrat. Měl by proběhnout v zimní přestávce.

Slavia by tedy měla mít na začátku ledna k dispozici 28letého Jindřicha Staňka i 21letého Antonína Kinského. Tedy bývalého a současného reprezentačního brankáře. A k nim samozřejmě ještě 32letého Aleše Mandouse. Chytat může ale vždy jen jeden.

Přestávka bude krátká. Ještě 15.prosince hraje pražská Slavia ligu v Teplicích, ale už 23.ledna nastoupí v Evropské lize proti PAOKu v Soluni a pár dní na to hraje na svém stadionu se švédským Malmö FF. Od začátku února navíc pokračuje také Chance liga. Na nějaké velké změny a experimenty tedy nebude čas.

Momentální stav hovoří pro Kinského. Na podzim zatím prakticky „neslezl ze hřiště“. Chytá velmi spolehlivě, pokud mu zdraví vydrží, není důvod cokoliv měnit. Jindřich Trpišovský navíc bývá v tomto směru poměrně „staromódní“. I když v minulosti sestavu Slavie výrazně rotoval, měnil složení zápas od zápasu, brankaře se to netýkalo.

Trpišovský má rád jasnou jedničku, která chytá takřka pořád. Je tedy nepravděpodobné, že by se oba brankáři střídali. Jeden chytal Chance ligu a druhý Evropskou ligu, jak to občas praktikují někteří jiní trenéři.

Na Kinského Slavia nemůže vsadit dlouhodobě. Mladý brankář bude chtít dříve či později do zahraničí. Pokud bude atraktivní nabídka, využije klauzuli ve smlouvě, která mu to umožňuje. Slavia tak potřebuje udržet Staňka ve formě pro další období, kdy by se měl opět stát jedničkou.

Situaci může snadno vyřešit odchod Kinského už v zimě do nějakého klubu v zahraničí. Pro Kinského by ale bylo dost riskantní přestupovat, když většina lig v západní Evropě nemá přestávku či ji má jen velmi krátkou. Také by se mu mohlo stát, že by sice přestoupil na atraktivní adresu, ale tam jen „zahříval“ lavičku. A to jistě nechce. I pro ně je lepší počkat do léta.

Jiné by to bylo, kdyby si ho vyhlédl nějaký atraktivní klub, kterému se dlouhodobě zranila či odešla jednička a Kinský měl „garanci“, že bude hned chytat. To je ale málo pravděpodobné. Takové kluby také většinou hledají spíše starší brankáře.

Kinský je sice velký talent, o kterého se evropské kluby zajímají, ale získat v nějakém takovém místo prvního brankáře v mladém věku není snadné. To je zřejmé i na případu Matěje Kováře v Leverkusenu. Hodně trenérů pořád sází raději na zkušené a starší brankáře. Ostatně ani Jindřich Trpišovský příliš Kinskému nevěřil a nebýt zranění Staňka, šanci by mu nedal. I tak váhal, ale okolnosti ho v létě donutily.

Opačná možnost, že by přestoupil do zahraničí zkušenější Jindřich Staněk, je nyní málo pravděpodobná. Má sice už v Evropě z dřívějška jméno z pohárů i reprezentace, chytal na Euru, ale po dlouhém zranění těžko někdo koupí „zajíce v pytli“. Ani Slavia by si asi jeho odchod nepřála, protože Kinský v klubu dlouho nevydrží.

Trpišovský asi nepůjde do rizika, aby vsadil po dlouhé absenci na Staňka v roli jedničky, když bude mít ještě Kinského. Možná tedy Kinský zůstane na jaře jako jednička a Staněk bude dvojkou, která si občas zachytá za áčko MOL Cup a za béčko druhou ligu. I když i tam má Slavia brankářů momentálně nadbytek. Veteráni Kolář a Berkovec, a s nimi mladí Slavata a Sirotník.

V takovém případě se až v létě bude řešit, zda Kinský odejde za nějakým lukrativním angažmá a Staněk převezme zpět pozici jedničky. Bude-li zdravý a ve formě, je pořád v nejlepších letech a může mít před sebou ještě několik sezony v bráně Slavie.

Jarní část ligy by také mohlo vyřešit dočasné „převelení“ Jindřicha Staňka na hostování do nějakého menšího ligového klubu, který na postu brankáře momentálně „tlačí bota“. Slavia by se dál z podstatné části podílela na jeho platu. Staněk by pravidelně chytal ligu a měl možnost dostat se zpět do vrcholné formy před letním návratem do Edenu.

Pokud zůstanou Kinský a Staněk spolu na jaře v jednom týmu, slávistický realizační tým se musí postarat o to, aby kvůli tomu mezi nimi, a v celém týmu, nebylo „dusno“. Někteří ambiciózní brankáři snášejí roli dvojky špatně. Staněk bude asi na jaře těžko „kousat“, že v 28 letech dělá pouze dvojku mladšímu kolegovi.

Kdyby taková situace měla trvat pouze v jarní části, dá se předpokládat, že to oba aktéři, a s nimi celá Slavie, ještě nějak zvládnou. Pokud by ale jeden z nich v létě neodešel, asi by to nebylo ku prospěchu věci. Kinský i Staněk jsou gólmani, kteří mají reprezentační ambice. Oba chtějí být ve svém klubu jedničkou, na které „to stojí“.

Vše jsou to samozřejmě v tuto chvíli jen spekulace. Přesný scénář toho, jak celá záležitost dopadne, možná nikdo ani ještě nezná. Může do toho promluvit také aktuální zdravotní stav obou brankařů, aniž bych samozřejmě cokoliv nepříjemného komukoliv přál.

Na druhou stranu, pro Slavii jsou to spíše příjemné starosti. Lepší mít v týmu dva velmi kvalitní brankáře-konkurenty, i když to může přinést trochu řevnivosti než žádného. Půjde hlavně o to, dobře vše mezi aktéry vykomunikovat.

Další zdroje: Statistiky Livesport, Slavia.cz, přímý přenos O2TV