Článek
Opravdu to nepíšu rád. Sleduji se znepokojením, kam se posouváme. Poměrně reálně vidím, jak by to dopadlo v roce 1968, kdybychom se bránili. A to by nám zřejmě ani nikdo nepomáhal. Vím, že to může být bráno nejrůzněji, ale člověk si uvědomuje tu zodpovědnost vlád naší historie, kdy prezident Hácha při představě, že bude Praha bombardována Německem, dostal na jednání s Hitlerem infarkt. V naší historii to politici neměli lehké, ale co jsem zachytil v hodinách dějepisu, tak většinou převládl rozum a úcta k životu. Samozřejmě je to jen můj názor. Ale jsem rád, že jsem se mohl narodit, že mé předky nikdo nevyhladil a že ani statečně nepadli ve válkách za vlast. Vždycky pracovali, měli děti, pracovali, zestárli, umřeli. Podmínky byly nejrůznější, situace občas odporné, ale přežít to pro většinu populace zřejmě šlo a nebyly to naprosté hrůzy.
Dnes jsem opět shlédl video, jak někdo zabil 60 lidí a přiznám se, že jsem již za ty dva roky otupěl. Možná jsem vadný, ale mě je opravdu líto každého života a každého, kdo jde na jatka. Hlavně si umím představit, že jsem tam já sám a bezmocný proti raketě či letícímu dronu, kde si někdo ze zabíjení udělal videohru. Představuji si, jak se snažím schoulit, když pancéřovaný tank vystřílí všechno v zákopu na šest pokusů, to video mi utkvělo v hlavě, čirá hrůza. Je mi úplně jedno, o jakou stranu jde. Podle mne jsou to lidé a zase jsme spadli do toho, že když se nedokážou mocní dohodnout, tak ženou na smrt ty, kdo nemají žádnou šanci před tím utéct.
Vím, že se dnes moc nečte, ale já celé své mládí prožil ponořený v knihách. Ani ta „Hlava XXII“ není žádná legrace, i když se horko těžko snaží zlehčovat, pobavit a ukazovat individualismus. Ale totální horor je přečíst si „Živí a mrtví“ od Simonova nebo třeba Bogomolova. Člověk pochopí principy války i mentalitu národů. A pak už nemůže hrůzou spát, když si uvědomí, co se probudilo a co to bude znamenat za neštěstí pro lidi na všech stranách. Podle mne je za vším nějaký kalkul, ale ti, kdo kalkulují, ty knihy nečetli. Aby nebyla mýlka a aby mne nějaký chytrák šmahem neonálepkoval, tak já fakt nefandím nikomu nebo spíše fandím tomu, komu mám fandit a myslím si to, co si mám myslet. Stejně je mi z toho úzko, protože všechno, co se ve světě děje, směřuje podle mne k velké válce a každý další krok je tomu blíž a blíž. Kdo četl knihy, ten ví, že základní vlastnost jakékoliv války je eskalace. Uhasit konflikt, když si to někdo přeje, to téměř nejde. Je to jako požár. Ti lidé, kteří si navzájem pozabíjeli blízké, se budou nenávidět, dokud nezemřou. Považuji válku za to nejstrašnější zlo, které existuje.
Válka nedává možnost volby. On si to málokdo uvědomuje. I já jsem byl jako dítě v šoku, když mi otec vysvětloval: „Naše auto patří armádě. Sousedova motorka patří armádě. Tvůj život i životy všech kolem patří armádě. Že je něco tvého a o něčem rozhoduješ, to si jen myslíš. Armáda pískne a jdeš. Tak se nauč střílet!“ Byl socialismus a mír. Válčilo se někde ve Vietnamu, všechno bylo daleko. Přišlo mi to jak strašidelná pohádka, ale otci jsem věřil. Střílet jsem se raději učil. Nevím, jestli i dnes může armáda zkonfiskovat jakékoliv vozidlo, jakoukoliv budovu, jakýkoliv majetek. Ale vím, že zákon, který změní cokoliv, může vzniknout během pár měsíců kdykoliv. Začínám se dost bát.
Když si pustím internet, dočtu se, jak čeští generálové říkají, že se máme připravit na válku. Jak poslanci řeší, že je potřeba více výstroje a vojenských objektů a že se bude přemýšlet, jestli na vojnu půjdeme zase jako dříve nebo ne, ale řeší se i mobilizace, aby byla připravená. To člověka docela znervózní. Co příští týden koho napadne? Pořád myslím na toho Švejka: „Umlátíme je čepicema.“ Jasně, to se říkalo každou válku. V první světové dokonce prý likvidovali všem poštovní holuby, aby se nikdo nedozvěděl, že hned první týden nasazení měla každá vesnice své mrtvé.
Válka je největší zlo. Je jedno, zda tam jde člověk s písní na rtech nebo abych citoval Hrabala z jeho románu „Obsluhoval jsem…“, kde nadšená partnerka hlavního hrdiny s jásotem odchází, že je v „nejkrásnější armádě světa“. Pro ty, kdo nechtějí bojovat a propaganda na ně nefunguje, tak mají zřejmě všechny armády pracující s běžnou populací trestné oddíly a ve výsledku je jedno, kdo vás zastřelí. Jde jen o to, že normální je žít. Normální je pracovat. Normální je mít děti. Normální není umírat kvůli něčemu, co za dva roky nebo za deset let bude úplně jinak. Nejsem ani „chcimír“ ani „dezolát“ ani nic podobného.
Jen apeluji úplně na všechny, kdo mají tu moc ovlivnit, co nás čeká, ať se oprostí od siláckých póz a herectví a politiky a přemýšlejí nad tím, zda nejde nějak zastavit eskalace a to, abychom museli do války nakonec i my. Pokud se to podaří zastavit a neskončíme v blátě v zákopu, pak dělá vedení země dobrou politiku. Pokud ne, tak opravdu nevím. Mám obavy, zda se jen neotevřela Pandořina skříňka a z obra na hliněných nohou se pod tlakem okolností nestalo efektivní monstrum. Chápu morálku, chápu všechno, ale prostě já opravdu nechci, aby někdo zase zbytečně umíral. A jistá je jediná věc. Ti, kdo o tom rozhodnou, tak ti do těch zákopů nepůjdou. Těm o život nejde. Nikdy a nikde. Válka je požár. A žere lidi.
Tím nijak nezpochybňuji, kdo koho napadl a jak je to strašné. Ale někdo by měl lidem říct, zda jsme na lodi a ta se někam řítí a na nic nemáme vliv. Nebo zda to lze nějak zpomalit, zastavit, vyhnout se a jak? Bylo by dobré vědět, zda nás čeká válka či ne, abychom to pak všichni neřešili ze dne na den se zavřenými hranicemi. Snad není nutné, abychom si prožívali to samé znovu a znovu. Jakmile vymřou poslední pamětníci velké války, už je to tu zas. Nebyly to dvě války, byla to jedna s přestávkou. První válka, respektive její konec, kdy spadlo příliš mnoho lidí do bídy a nevyřešilo se území národů rozumně, pak způsobilo neodvratně válku druhou. Podle mne. Války jsou vždy důsledkem selhání diplomacie. A diplomaté jsou placení lidmi svého státu, aby dokázali války odvrátit a pokusili se respektovat všechny strany. Nebo alespoň zabránit šíření. Dupnout si a jít válčit je to nejhorší a nejprostší řešení.
Vidím to ve škole. Kluci se chtějí prát, mají to v genech. Je to příroda, je to normální. Od páté třídy začnou mírné potíže. Pak to narůstá. U někoho více, u někoho méně. Je přirozené pro každého tvora v jakékoliv smečce a pro jakoukoliv tlupu, zkoušet si urvat větší teritorium, více partnerek, výhod, zdrojů. Konfrontovat se, zkoušet, zda náhodou nejsem ten nejsilnější a ostatní mi neustoupí a nedají mi to, co bylo jejich. To, co zase jim předtím někdo dal, protože byli silnější. A tak pořád dokola.
Celá léta jsem věřil, že rozum a civilizace dokáže zabránit velkým válkám. Ty zástupné, kde si dva poměřují síly na cizím hřišti, byly také děsivé, ale naštěstí to bylo daleko. Tohle ale vůbec není daleko. A naše vedení, minimálně generálové, nás otevřeně straší s tím, že ta válka do pár let asi přijde. Co s tím mám proboha jako občan dělat? Doufat, že se jen někdo třeba zviditelňuje, aby nafasoval více peněz? A nebo je malér za dveřmi a připravují nás na to, že „živá síla“ jsme my, kteří si zatím spokojeně sedíme doma a díváme se na televizi?
Jak to vidíte vy? Opravdu se nebojíte? Je to všechno v pohodě?
Neměl jsem číst ty knihy?
Zdroj:
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/542684-na-valku-musime-byt-pripraveni-upozornil-general-karel-rehka
https://echo24.cz/a/HqAvc/zpravy-svet-fico-svolala-bezpecnosti-radu-statu
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-decka-v-cesku-chceme-se-kamaradit-ruska-junarmija-hraje-v-propagandistickem-videu-na-city-nasich-teenageru-40461620
https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-ukrajinci-zase-zabili-temer-60-okupantu-a-ze-zasahu-zverejnili-video-40461740
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-diskusi-o-povinne-vojne-se-nevyhneme-prohlasil-rehka-40461455
