Článek
Napřed se lavičky vytrácely nenápadně, spíš ze sídlištních dvorů, posléze zmizely i z velice frekventovaných míst. Další zmizely z příměstských procházkových tras. První, co obyvatele napadlo, že se chystá obnova, asi budeme mít lavičky nové. Jenže se na těchto místech stále nic neobjevovalo.
Loni jsem cestou do obchodu potkala starší sousedku. Seděla na chodítku a odpočívala. „Tak jste si pořídila chodítko, je to asi lepší než berle, že?“ „Vždyť já bych už do toho krámu ani nedošla, tady byla lavička, já si na ní v polovině cesty odpočala a mohla pokračovat. Teď tu není nic. Myslela jsem, že sem dají novou, a když se dlouho nic nedělo, tak dcera volala na město a víte, co jí řekli?“ To jsem opravdu netušila. „No tu lavičku zrušilo město schválně! Oni si majitelé bytů stěžovali, že je na lavičce hluk a ruší je. Tak to město dalo pryč. A já si musela pořídit tenhle krám, abych do obchodu vůbec dolezla a mohla se někde posadit.“ Kroutila jsem hlavou. Zanedlouho zmizely také lavičky v parčíku za naším domem, kde sedávali lidé třeba při venčení pejska, nebo jen tak na kus řeči. Zmizely také lavičky z místního supermarketu, kde si senioři odpočinuli po nákupu a v klidu si rovnali potraviny do tašek. Podle pokladní se jim tam shlukovali bezdomovci. Nyní stojí všichni bezdomovci venku, nebo sedí na parapetu. Popíjejí pivo, klábosí a močí na kanál. To už obchodu nevadí. A slušný člověk si nemá kam sednout. A náhle zmizely lavičky na velice frekventovaných místech. Na stránkách města se kupily rozhořčené dotazy na odstraňování laviček. Stěžovali si především starší občané, nebo se na patřičné odbory obracely děti či vnoučata seniorů.
„Chodím o berlích a před poliklinikou si potřebuji odpočinout, vždy jsem si tam poseděla, když jsem šla k lékaři. Nohy mne velmi bolí a chůze je náročná, ale lavičky byly odstraněny. Kdy budou, prosím, nahrazeny?“ „Moje maminka chodila každý den do parčíku za tratí a povídala si tam s paní z vedlejšího domu. Prosím, kam z parčíku zmizely lavičky?“ „Rádi chodíme s dětmi po nově vybudované zážitkové trase ke starému mlýnu. V údolí jsme poseděli na odpočinkovém místě a děti si tam hrály, ale přístřešek zmizel. Nevíte, kdy bude obnoven?“
A odpovědi stále dokola. „Lavičky byly odstraněny na žádost vedení polikliniky, byly neustále poškozovány vandaly, na lavičkách také často přespávaly osoby bez domova a zanechávali po sobě značný nepořádek.“ “ Sezení v hale bylo odstraněno na žádost vedení prodejny, posedávali zde lidé bez domova a obtěžovali zákazníky.“ “ Tyto lavičky jsme zrušili bez náhrady na žádost sdružení majitelů bytových jednotek. Na lavičkách se shlukovali nepřizpůsobiví občané. V nočních hodinách byli hluční a rušili noční klid.“ „Odpočinkové místo jsme zrušili na základě mnoha stížností, přístřešek s posezením a lavičkami byl pravidelně devastován a v jeho blízkém okolí vznikal nepořádek. Vzhledem k tomu, že v okolí byly skutečně nalezeny střepy skla, injekční stříkačky a mnohé další odpadky, bylo toto odpočinkové místo zrušeno.“
Jsme městem, kde zvítězili nepřizpůsobiví, vandalové a lidé bez domova. Všechno ničí, poškozují, dělají nepořádek, hlučí do noci a obtěžují. Stačí zaslat žádost na radnici a ta situaci vyřeší raz dva. Lavičku uřízne a je to. Kde není lavička, není problém. Proč město nechrání své slušné občany? Kde máme městskou policii, která by řešila incidenty na lavičkách? Jednodušší je odstranit lavičku a je vyřešeno jednou provždy.
