Článek
Pracuji do výše svého platu. Věta, kterou používá celá řada lidí, nespokojených se svým platem. Včetně mé kamarádky Marušky, která pracuje jako kuchařka ve školní jídelně. Nebudu se tu vyjadřovat o tom, jaké blafy je se svým týmem schopna dát dětem na talíř. Ani se tu nebudu zmiňovat o tom, že doma vůbec nevaří, protože si spoustu hotového jídla nakrade, pardon přinese, ze svého zaměstnání. Jen trochu lituji její rodinu, že to musí jíst.
Není spokojená
Marie ve své práci není úplně spokojená. Problémem jsou peníze. Je pravdou, že platy kuchařů a kuchařek v jídelnách na tom nejsou nejlépe. Ostatně, byly také důvodem stávky, která ukázala, že začínající kuchař má podle tabulek nárok jenom na 16 130 Kč hrubého. Kamarádka Maruška ale v jídelně už nějaký ten pátek dělá, takže předpokládám, že je na tom přece jenom o trochu lépe.
Kolik přesně bere, vlastně nevím. Vím jenom, že si neustále stěžuje, že je to málo. No jo, ale nespokojenost je přece matkou pokroku. A pravdou je, že člověk je nespokojený, i kdyby bral sto tisíc. Pořád si totiž může myslet, že by to mohlo být o něco lépe. Nikdo z nás jistě němá ve svém okolí člověka, co by neřekl, že by chtěl více. A je jedno, zda bere minimální, nebo nadprůměrnou mzdu. Je přirozené chtít co nejvíce.
Kdo ji nutí?
Přece, z logiky věci, pokud jsem, někde nespokojená, nebudu tam nadále setrvávat. Nemyslím si, že žijeme v natolik vyloučené lokalitě, kde by schopný člověk nezavadil o práci. Takže buď moje milá Maruška není tak schopná, jak si o sobě myslí a práce kuchařky ve školní jídelně je její maximum.
Nebo možnost flákání se v práci a možnost nosit si domů tašky s obědy bere jako zaměstnanecký benefit, kterým si kompenzuje nižší mzdu. A její nominální výše není přesným ukazatelem, protože výhody jsou zde i nefinančního rázu.
A pokud je Maruška opravdu nespokojená a myslí si, že ze sebe vydává své maximum a zasloužila by si více, měla by nejprve zajít za svou šéfovou. Pokud to skončí neúspěchem, může se poptávat jinde a jednou hodit na stůl výpověď.
Vy si vybírat můžete
Není to jenom Maruška, je to spousta dalších lidí, co to má úplně stejně. Nikdo vám nedrží zbraň u hlavy, abyste museli pracovat na daném místě za danou mzdu. My, ženy na mateřské, si na rozdíl od vás vybírat nemůžeme. Výše naší mateřské je dána předem. Jediná možnost, jak si ji navýšit, je zkrácení délky jejího pobírání, nebo jsme se měly stát občankami jiného státu. Jinou možnost na rozdíl od vás, zaměstnanců, nemáme.
