Článek
Než se pokusím odpovědět na otázku, zda a proč Velikonoce v Česku umírají, připravil jsem krátký přehled, jak to vlastně vypadá různě po Evropě, a k tomu jedna kuriozita z Filipín.
Tradice se všude různí
Moderní životní styl přináší mnoho změn. Lidé tráví méně času s rodinou a přáteli a více se soustředí na individuální zájmy a kariéru. Tento trend má přímý dopad na tradiční sváteční rituály, které vyžadují čas a účast. Navíc, komerční aspekt svátků je stále více zřetelný, s důrazem na konzum a nákupy, což neodvratitelně vede k oslabení jejich původního významu.
Celkově se však oslavy liší v závislosti na kulturních a náboženských tradicích různých zemí. Zde je několik příkladů:
Anglie a Amerika
Hlavním symbolem Velikonoc je hledání velikonočních vajíček. Často se pořádají dětské slavnosti, večírky a párty, do kterých je zapojena celá okolní komunita.
Austrálie
Na Velký pátek jsou obchody zavřené a děti hledají vajíčka v zahradách, kam je schová jejich rodina.
Německo
Děti vyrábějí slaměná hnízda, do kterých velikonoční zajíček „snese“ různě barevná vajíčka. Ráno je pak děti hledají.
V Americe je populární hledání velikonočních vajíček
Řecko
V rodinách se koná vajíčková bitva, kdy se vajíčka rozbíjejí o protivníka. Není to však házení jako takové, vajíčka se drží v dlani a soupeři si je navzájem rozbíjejí bouchnutím do soupeřova vajíčka. To s tvrdší skořápkou, které nepraskne, vyhrálo.
Rusko
Rusové oslavují pravoslavné Velikonoce, nosí vajíčka do kostela na požehnání a pak je konzumují při slavnostním obědě.
Francie
Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty ve francouzských kostelech oněmí zvony. Děti pak vyrážejí do zahrad hledat sladkosti, které údajně přinášejí zvony z Říma.
Norsko
Velikonoce jsou spojeny s lyžováním a řešením detektivních příběhů, které vysílají televize a publikují noviny nebo webové servery.
Itálie
Malovaná vajíčka jsou požehnána knězem a poté postavena doprostřed sváteční tabule při obědě.
Filipíny
Na Filipínách někteří zbožní katolíci začali o Velikonocích praktikovat sebeukřižování a sebebičování. Domnívají se, že jim to pomáhá očistit se a zbavit se hříchů světa. Římskokatolická církev není této myšlence nakloněna a aktivně se snaží od této praxe odradit, avšak bez většího úspěchu.
Velikonoce na Filipínách
Historický kontext u nás
Velikonoce byly vždy považovány za jeden z nejdůležitějších svátků v křesťanském světě, včetně Českých zemí. Tradice jako pomlázka, malování vajíček, pečení mazanců a beránků, či koledování, byly neodmyslitelnou součástí oslav. Tyto zvyky měly nejen náboženský, ale i sociální a kulturní rozměr, posilující vztahy a jakousi soudržnost v lokální skupině obyvatel. Když se však podíváme zpětně do historie, Velikonoce prošly obrovskou proměnou a troufám si říct, že dnes jde v podstatě o skomírající svátek.
- Ve středověku byly Velikonoce jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků, ještě významnějšími než Vánoce. Byly to dny plné náboženských obřadů, postních jídel a lidových tradic. Lidé pekli mazance, které byly velmi podobné těm dnešním, a chudší obyvatelstvo jedlo naklíčené obilí nebo hrách. Církev pořádala divadelní hry o Ježíšovi a o celém příběhu jeho utrpení a vzkříšení. Bylo zvykem dávat drobky ze svátečních jídel hospodářským zvířatům a ve středověku se také konaly hry s vařenými vejci, které symbolizovaly nový život.
- Za komunistického režimu v Československu byly Velikonoce oslavovány bez náboženského kontextu a s důrazem na budování a socialistické hodnoty. Náboženské motivy byly utlačeny a veřejné oslavy se soustředily spíše na příchod jara než na křesťanské tradice. Lidové zvyky, jako je chození s pomlázkou, byly zachovány, ale jejich původní význam byl často překrucován nebo ignorován. Velikonoční období bylo také využíváno k propagaci úspěchů československého drůbežářství a dalších průmyslových odvětví.
Rozhlas pravidelně informoval o továrnách, kde se během svátků překonával plán. Ve zprávách se říkalo například, že: „Bohatou velikonoční nadílku připravily Východočeské chemické závody v Pardubicích.“
- Dnes jsou Velikonoce v České republice stále spojeny s dodržováním mnoha zvyků a tradic, zejména na vesnicích a v malých městech. Moderní oslavy zahrnují velikonoční trhy, kulturní a společenské události, a i když je vztah mnoha Čechů k církvi vlažný, tradiční zvyky jako pomlázka, zdobení kraslic a pečení velikonočního pečiva jsou stále populární. Velikonoční svátky se staly příležitostí pro setkání s rodinou a přáteli a pro oslavu příchodu jara.
Je tedy na vině komunistická minulost naší země, že se tento tradiční křesťanský svátek proměnil spíše v oslavu jako je Ostara - pohanský svátek jarní rovnodennosti.
Nechci generalizovat, ale jistě si mnozí z vás vzpomenou, co všechno jste v dětství dělali nejen vy, ale i vaši rodiče. Od pečení beránka, přes pletení prutu, malování kraslic. Dnes nás naopak od února bombardují čokoládová vajíčka, od března se přidávají beránci, nakonec už i pletení prutu je něco, co lidé oželí a koupí již hotový. Tento fakt je hodně ovlivněn urbanizací. Na vesnicích se svátek vždy prožíval více než ve městech. Za svůj život jsem bydlel ve městě co má 100 tisíc obyvatel, na vesnici co jich měla 320 a nyní žiji na maloměstě co má obyvatel zhruba 18 000. Dokážu tedy velmi dobře porovnat, jak jsou Velikonoce vnímány v různých částech republiky.
Když bych situaci zbagatelizoval, tak na Moravě je to celé o tom, kdo se jak opije, dopít poslední loňskou slivovici a vyšlehat holky. Ve městě naopak vídám během Velikonoc silné vylidnění, musím tedy uznat, že tyto svátky slouží alespoň k tomu, že se potká rodina. U nás v bytovém domě chodíme pravidelně každý rok vyšlehat dámy, aby neuschly. Ve výsledku nám však neotevře tak 80 % bytů, a to včetně dobrých kamarádů. Nakonec se dozvíme něco ve smyslu: „Já jsem doma byla, ale nic jsem nepřipravila, proto jsem neotevřela.“ Je to potom těžké a hlavně smutné, když máte malé dítě, s košíčkem a prutem, natěšené, chcete mu vštípit kousek ze svého dětství, ale nacházíte jen prázdné dveře.
Rád bych si však udělal názor i z širšího spektra, než jen z mého okolí, a proto se ptám: „Co pro vás znamenají Velikonoce?“
Anketa
Zdroje:
https://stips.cz/velikonoce-historie-a-tradice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce
https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/pribehy/jak-komuniste-vynalezli-svatky-jara
http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/soucasne-ceske-velikonoce/116-soucasne-ceske-velikonoce/
https://www.flatio.cz/blog/jak-se-slavi-velikonoce-v-cesku
https://www.kafe.cz/zabava/jak-se-slavi-velikonoce-v-ruznych-zemich-sveta-7228.html?keepQueryParams=1
https://www.wanderlust.co.uk/content/worlds-craziest-easter-traditions/
