Článek
Český tým měl mezi tímto zápasem a prohraným zápasem v semifinále volno pouze 17 hodin. Velmi náročný turnaj se však nepodepsal příliš na výkonech Čechů a bylo znát, že tým kolem Patrika Augusty je hladový obhájit bronz. Švédi vcelku překvapivě nasadili do brány svou dvojku, tedy brankáře Gidlöfa, který byl nerozehraný, avšak vcelku obstojně chytal české šance.
Aréna byla zaplněná kanadskými diváky, kteří očekávali finále a bylo vtipné, kdykoliv dostal puk na hokejku Petr Sikora, ozývalo se halou hlasité bučení. To kvůli údajnému simulování, když právě ve čtvrtfinále kanadský hráč fauloval Sikoru kolenem a dostal 5 + dokonce utkání.
První třetina opět bez disciplíny
Utkání začalo docela v pomalém tempu. Únava na obou stranách byla znát a určitě nešlo o tak svižný hokej jako předchozí zápasy.
Ihned ze začátku zápasu švédský Otto Stenberg nastavil Jakubu Štanclovi zeď a byl poslán na trestnou lavici za nedovolené bránění, což o pár vteřin později právě Jakub Štancl vytrestal a golfovým úderem propálil švédského brankáře.
Kuriozitou bylo, že zhruba v polovině zápasu byly střely 4:1 ve prospěch Švédska, kdy právě tou jedinou českou střelou byl onen gól. I přesto však Švédi nebyli tak nebezpeční jako v zápasu ve skupině. Co se však opakovalo, to byla naše disciplína. Jako přes kopírák přišly naprosto zbytečné fauly. Fauly, které nebyly kritické fauly, které by zabránily gólu, ale naprosto zbytečná vyloučení. To první jsme ubránili, to druhé však nejúspěšnější přesilovkový tým turnaje vytrestal a srovnal na 1:1.
Celkem 6 trestných minut, 3 vyloučení a na trenérech bylo vidět, že v nich vře krev. Opakovala se situace ze skupiny a nedisciplinovanost nás stála zbylé síly.
Druhá třetina ve znamení slušnosti
Dovedu si představit kolik sprostých slov padlo v šatně, dovedu si představit, jak moc se tam křičelo. Ve druhé třetině totiž nebylo ani jedno vyloučení, a to jak ze strany Švédů, tak ze strany Čechů.
Disciplína byla to, co nás stálo semifinále s Amerikou a zatápěla nám v zápasu o bronz.
Co však bylo velmi zvláštní, a upozorňovali na to i komentátoři, Švédi absolutně vypustili hru. Najednou se naši dostávali do obrovských šancí, úniků a jeden takový předvedl kapitán Eduard Šalé, který se „zapomněl“ za švédskou obranou a proměnil přihrávku od Miroslava Holinky a krásným bekhendovým blafákem zvýšil na 2:1.
Nevím, jestli Švédům opravdu došly síly, nebo jestli zápas o bronz chtěli vypustit, protože to není tak prestižní jako zlato, každopádně jejich hra najednou byla neorganizovaná, laxní. Místo rozjetí akce zahazovali puky, jakoby vedli 4:0.
Ve druhé polovině třetiny se probrali z letargie a tečí srovnali na 2:2 a zároveň zvýšili obrovsky tlak na bránu.
Střely na branku: 20:17 ve prospěch Švédů, Trestné minuty: 2:6.
Opatrná třetí třetina
Apatičtí Švédové sice z kraje kopli do vrtulí a začátek třetiny se nesl ve znamení svižného hokeje nahoru a dolů, jakoby to byla první třetina. Ale za stavu 2:2 opravdu mohl rozhodnout jeden jediný gól. A oba týmy hrály velmi opatrně. I přesto měli znovu Češi více ze hry a po osmi minutách jsme dotáhli střely na bránu 23:23 a zároveň si vytvořili několik pěkných šancí.
Ve dvanácté minutě, kdy jsme již Švédy přestříleli 23:25, byl záběr na obě střídačky během reklamní přestávky. Na té naší to vzrušeně vřelo, dohadovalo se, debatovalo. Naopak na té Švédské byla letargie. Hráči sklesle seděli, koukali, asistent trenéra se to snažil hecovat, ale jakoby mluvil do dubu. Opravdu to vypadalo, jakoby kromě určitých výbojů energie celkově zápas Švédi vzdali, protože tento tým opravdu chtěl zlato. Motivace jistě byla na straně Čechů.
Ke konci třetiny Švédi znovu povstali a předvedli tlak, jen aby poslední minutu opět tlačil český tým. Herní aktivita se houpala nahoru dolů jako sinusoida.
Prodloužení a nekonečné nájezdy
Vrchol dramatu o bronz přinesla hra 3 na 3. Švédové hráli stejné prodloužení proti Finům, které prohráli a podle očekávání oba celky hrály velmi opatrně a dobrovolně opouštěly útočné pásmo ve snaze získat lepší pozici.
Prodloužení víceméně kontrolovali Češi. I když byly šance na obou stranách, měli jsme puk více na holi my a Švédi znovu hráli pasivně snad díky vzpomínkám na zápas s Finy. Byla to hodně hra brankářů, protože samostatné úniky, nebo dorážky před brankářem rozdmýchávaly nervy na obou stranách, a právě dobré brankářské zákroky na obou stranách poslaly utkání do nájezdů.
Osobně nemám nájezdy rád. Veškerá taktika, snaha a strategie jde stranou. Zápas jeden na jednoho sníží všechno na přestřelku a mentální hru, jak nejvíce rozhodit brankáře. V pauze komentátoři přikláněli Michaelu Hrabalovi větší zkušenosti, a tedy potenciální výhodu.
Každý tým dál po jednom gólu, ale jakoby ten zápas nechtěl skončit, cinklo několik tyček a rozhodovalo se v náhlé smrti. Žádný hráč nemohl skórovat a perfektní brankáři všechno pokryli. Ve třinácté sérii ale poté skóroval švédský hráč a já už naštvaně zahazoval ovladač. Kapitán Eduard Šalé si to ale vzal na sebe, třináctou sérii obhájil a jako správný kapitán také vystřelil bronz během čtrnáctého pokusu.
Krásně si roztáhl švédského brankáře a bekhendovým blafákem zavěsil do pravého horního rohu.
BRONZOVÝ GÓL Edíka Šalého!!!
— Český hokej (@czehockey) January 5, 2025
🇸🇪⚔️🇨🇿 2:3p#SWECZE #WorldJuniors #narodnitym #ceskyhokej pic.twitter.com/0ormm7k8EX
Solidní turnaj
Zhlédnul jsem všechny zápasy naší dvacítky a musím říct, že mám radost. Bez ohledu na výsledek je vidět, že náš mládežnický hokej roste, což jen pomůže Áčku, kterému postupně budou dospívat nový a perspektivní hráči. Stejně jako v Áčku, je příjemné vidět, když i dvacítka hraje aktivní, sebevědomý hokej. Agresivní napadání, rychlost a tvoření šancí je to, co ještě kolem roku 2017 byla naprostá pohádka pro náš hokej. Pryč jsou doby nahazování na mantinel a „nějak se to udělá.“
Ať už se bavíme o porážce Kanady, přestřelce, kdy jsme Kazachstánu dali 14 gólů, nebo faktu, že jsme znovu hráli o medaile, myslím, že se náš hokej zvedá a čekají nás světlé zítřky.
Hokejově si myslím, že bychom měli na zlato, v cestě nám stála jen disciplína. Každopádně kapitán Eduard Šalé ukázal vůdcovské schopnosti, Michael Hrabal zaslouženě získal ocenění nejlepšího hráče českého týmu a naše krásná hymna zněla kanadskou arénou.
Zdroj:
Zhlédnutí zápasu Česko : Švédsko, Mistrovství světa do 20 let
https://online.sport.cz/detail/90008/#hp-sport