Článek
O novele zákona již bylo napsáno dost. Bude to celkem 205 Kč (8,2 EUR) a bude ho nově platit víceméně každá domácnost, a vůbec nevadí, že nemá televizi ani rádiový přijímač. Ačkoli zvýšení není velké, stále to činí 2,460 Kč ročně z každé domácnosti, a to už jsou nějaké ty miliardy. Povinný poplatek či dotace obecně považuji za něco, co do zdravé tržní ekonomiky nepatří, pokud už nežijeme v době socialismu. K mému údivu byl povinný poplatek za TV a rádio zavedený ve většině zemí EU. V posledních letech ale docházelo k velkému rušení poplatků a aktuálně ho vybírá pouze 9 z 27 členů EU. Například Francie v roce 2022 povinné poplatky zrušila a Itálie v roce 2024 naopak snížila částku. Česko ale jde zcela opačným trendem.
Seznam zemí EU, které doposud mají povinný poplatek:
Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Německo, Polsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko.
Hlavním argumentem pro navýšení poplatků v ČR byla jeho nízká částka, která se dlouho nenavyšovala. Pojďme se podívat, jak jsou vysoké poplatky v jiných zemích EU, kde se poplatek ještě vybírá.
Poplatky a způsob jejich vybírání se v každé zemi trochu liší. Aby bylo srovnání aspoň trochu relevantní a více vypovídalo o tom, jak tíží domácnosti v jednotlivých zemích, rozhodl jsem se přepočítat podíl poplatků na celkové průměrné mzdě v každém státě. Jinými slovy, kolik procent z průměrné mzdy jde na úhradu poplatků. A světe div se, budeme patřit ke špičce, konkrétně budeme na třetím místě. Z dostupnách statistických údajů o průměrných mzdách vyplývá, že nás bude poplatek tížit podílem 0,45 % z průměrné mzdy. Větší podíl ze mzdy budou platit pouze dvě země Jadranu, a to Slovinsko a Chorvatsko.
Měsíční poplatky jednotlivých států
Dopad na mzdu
Důvod? Neefektivita
Motorem každé zdravé firmy je zvyšování efektivity, hledání úspor a zavádění inovací. Proto cokoli státního může stěží být lídrem v oboru a pro ČT a ČRo to platí obzvláště. Ti mají naprosto nulovou motivaci dělat něco „lépe“. Jako příklad můžeme uvést Český rozhlas, který má okolo 1000 zaměstnanců a náklady na mzdy jsou největší skupinou výdajů z celého rozpočtu rádia.
Dle výroční zprávy za rok 2022 byly mzdové náklady ČRo 0,93 miliard korun a zajímavou položkou je určitě i suma vyplacených honorářů různým fyzickým a právnickým osobám, a to v celkové výši 207 milionu korun.
Opravdu je potřeba pro provoz několika rozhlasových stanic zaměstnávat 1000 lidí? Nedalo by se to dělat trochu efektivněji? Případně některé práce řešit externí spoluprací? Efektivita rádia se těžko měří, ale dala by se asi vyjádřit v poměru potřebných zaměstnanců rádia na výsledný počet posluchačů. Jinými slovy, kolik je potřeba lidských zdrojů pro získání jednoho posluchače.
Týdenní poslechovost 2023, viz zdroje.
Z tabulky výše vyplývá, že z TOP 10 stanic u nás připadá 6 stanic Českého rozhlasu, které mají celkovou týdenní poslechovost v součtu 2 812 000 posluchačů. Pokud tento počet posluchačů rozdělíme počtem zaměstnanců ČRo (použijeme 1000 zaměstnanců, i přesto že jich je reálně o pár stovek více), vychází nám, že na jednoho zaměstnance ČRo připadá 2 812 posluchačů. Tento poměr pak můžeme porovnat s komerčním rádiem Impuls, které zaměstnává přibližně 50 zaměstnanců (dle profilu na LinkedIn a seznamu zaměstnanců na webu) a má týdenní poslechovost okolo 1 444 000 posluchačů. Na jednoho zaměstnance komerčního rádia tedy připadá přibližně 28 880 posluchačů. Výsledek by se dal interpretovat tak, že komerční rádio je schopno získat stejný počet posluchačů s desetkrát menším počtem zaměstnanců, tedy s 1000% lepší efektivitou využítí lidských zdrojů. Jak je to možné?
Jak může 205 Kč měsíčně splatit státní dluh?
205 Kč měsíčně se nám všem může zdát jako nepodstatný výdaj. Ale ve skutečnosti by tato částka mohla za jednu generaci splatit celý současný státní dluh. To zní neuvěřitelně, že ano?
Ve sčítání lidu a bydlení v roce 2021 bylo sečteno 4,8 milionu hospodařících domácností. Pokud se podaří vybírat poplatek ze všech domácností, bude to přesně 1 miliarda Kč měsíčně, bez započítání poplatků od firem. Pokud by stát zrušil ČT/ČRo a místo toho nadále vybíral 205 Kč z jedné domácnosti a následně investoval onu jednu miliardu měsíčně do nízkorizikových cenných papírů (státní dluhopisy, indexy předních akciových trhů) s očekávaným dlouhodobým výnosem 7 % ročně, stačilo by nám 43 let pro splacení současného dluhu ve výši 3,211 bilionu Kč. Samozřejmě za předpokladu, že dluh nebude dál růst.
Investice 1 miliardy měsíčně po dobu 43 let při úročení 7% p.a.
Samozřejmě tato úvaha je zcela hypotetická a neproveditelná. Chci jenom znázornit, že 205 Kč z každé domácností měsíčně jsou ve finále obrovské peníze a nutnost navýšovat poplatek je pouze neschopnost efektivně hospodařit. Ostatně který schopný manager by dělal pro stát?
Zdroje dat k 17.5.2024:
- průměrné mzdy:
- Seznam poplatků v Evropě:
- Zrušení poplatků ve Francií:
- Snížení poplatků v Itálií:
- Týdenní poslechovost v roce 2023:
- Investiční kalkuačka - vizualizace:
- Hospodaření ČRo za rok 2022:
tabulková část:
- Počet zaměstnanců ČRo a jíné ekonomické ukazatele
