Hlavní obsah
Lidé a společnost

Demografický kolaps Ukrajiny

Foto: Kamil Czaiński, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Pohled na postsovětský demografický vývoj Ukrajiny.

Článek

Demografický vývoj na Ukrajině je téma, o kterém jsem chtěl napsat článek už několik měsíců. Naštěstí dnes vyšel článek na Seznam Zprávy [1], který stručně shrnuje suchá data z americké CIA. Tím mi odpadá spousta práce s vypisováním těžko uvěřitelných dat a jejich obhajobou, a mohu se více zaměřit na shrnutí určitých období samostatné Ukrajiny a analyzovat budoucí vývoj. Konflikt na Ukrajině zcela jistě urychlil demografický kolaps, který na Ukrajině probíhá už přes 30 let. Proto bych téma rád rozdělil na několik klíčových období.

Vývoj po vzniku samostatné Ukrajiny (1991 - 2014)

Na začátku své samostatné existence v roce 1991 měla Ukrajina necelých 52 milionů obyvatel a vykazovala mírně pozitivní roční přírůstek. Během dvou let, od roku 1993, se však tento trend otočil a počet obyvatel začal rapidně klesat. Od té doby se Ukrajina nikdy nevrátila k pozitivnímu růstu populace a každý rok emigrovaly statisíce obyvatel.

Foto: arm. gen. 5 Piv

Počet obyvatel Ukrajiny v letech 1991-2014

Odhadovaný počet obyvatel před anexí Krymu byl 45 milionů. Během prvních 23 let samostatné existence Ukrajiny ze země uprchlo přibližně 6,6 milionu obyvatel, což odpovídá průměrnému tempu více než čtvrt milionu lidí ročně. Hlavními důvody byly především ekonomické a sociální faktory. Ukrajina, spolu s Moldavskem, jsou dlouhodobě nejchudší země Evropy. Obě tyto země trpí nepředstavitelnou mírou korupce.

Období ruské anexe Krymu a povstání DNR/LNR (2014 - 2022)

Z demografického pohledu přinesl rok 2014 dvě zásadní události. První z nich je ruská anexe Krymu, kdy se obyvatelé Krymu stávají ruskými občany a Ukrajina okamžitě ztrácí přibližně 2,4 milionu obyvatel. Druhou událostí je povstání části obyvatel v Doněcké a Luhanské oblasti, kteří se distancují od státního převratu a požadují určitou formu samostatnosti. I přesto, že Ukrajina považuje tyto obyvatele z hlediska demografie za své (alespoň statisticky), rozhodne se nasadit armádu a tvrdě potlačit tamní revoltu. Tím však Ukrajina nahrává Rusku, které později značnou část tamních obyvatel přetáhne na svou stranu a vydá jim ruské pasy.

Je obtížné přesně vyčíslit, kolik obyvatel z Doněcké a Luhanské oblasti přešlo na ruskou stranu a kolik jich uprchlo na stranu ukrajinskou, ale v samotném Doněcku žije přes 1 milion lidí a drtivá většina zůstává na proruské straně. Pokud vycházíme z aktuálního počtu obyvatel Krymu, DNR a LNR (2,4 milionu; 2,4 milionu; 2,1 milionu), dostaneme celkový počet 6,9 milionu. K tomu musíme připočítat „pravidelný“ odliv obyvatel, který činí cca 250 tisíc ročně, což za osm let představuje dalších 2 miliony. Na základě těchto čísel lze odhadnout, že Ukrajina de facto ztratila za osm let neuvěřitelných 8,9 milionu obyvatel. Tempo úbytku populace v tomto období je tedy více než čtyřnásobné oproti předchozímu období.

Nutno podotknout, že de jure obyvatelé Krymu, DNR a LNR v tomto období stále figurují pod Ukrajinou. Teoreticky tak před invazí zůstávalo na území, které kontroluje ukrajinská vláda, přibližně 36 milionů obyvatel. Můj odhad celkem odpovídá i údajům CIA, které k dnešnímu dni uvádějí oficiální počet obyvatel Ukrajiny 35,5 milionu [2] — tedy oficiální údaje, zjevně bez započítání událostí po roce 2022.

Válečné období (od roku 2022)

Po ruské invazi a následném krachu jednání o příměří na jaře 2022 dochází k dalšímu milníku. Rusko vyhlašuje anexi Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti v jejich hranicích. Obyvatelé DNR a LNR získávají již oficiálně ruské pasy, ale tento úbytek obyvatel jsem již zahrnul jako de facto ztrátu v předchozím období (DNR a LNR). Část nově anektovaného území Rusko ani nekontroluje, takže je předčasné hodnotit, kolik obyvatel z těchto oblastí zůstane po válce na ruské nebo ukrajinské straně.

Co ale můžeme spočítat, jsou uprchlíci. Kvůli válečnému konfliktu uprchlo do Evropy přibližně 5–6 milionů obyvatel [3]. Z toho podle dat OSN více než milion z nich emigrovalo do Ruska (tedy s jistotou nenávratně). Je však nutno podotknout, že tato data nejsou aktuální a s dalším postupem ruské armády tato čísla pravděpodobně porostou. Současné odhady celkové emigrace je tedy obtížné přesně vyčíslit. Navíc je jasné, že drtivá většina uprchlíků zůstane v hostitelských zemích i po válce. Čím déle bude konflikt trvat, tím menší bude ochota se vrátit.

Za předpokladu, že v důsledku válečné emigrace Ukrajina přijde o minimálně dalších 6 milionů obyvatel, můžeme odhadnout, že se počet obyvatel Ukrajiny může snížit na 28–30 milionů, ne-li méně, zejména se započítáním válečných ztrát a další budoucí emigrace.

Foto: Still Miracle Photography (London), CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Zraněný ukrajinský voják

Neuvěřitelná tři prvenství

Jak již popisuje článek na Seznam Zprávy, Ukrajina má neuvěřitelnou kombinaci demografických prvenství. Rodí se tam nejméně lidí na světě a zároveň umírá nejvíce lidí na světě. A to se bavíme o oficiálních, pravděpodobně zkreslených, datech, alespoň co se týče úmrtnosti. V článku však chybí ještě jeden klíčový údaj – počet emigrantů na 1000 obyvatel, který rovněž zveřejnila CIA [4]. Ukrajina má s obrovským náskokem prvenství i v této statistice. Podle těchto dat prchá ze země 36,5 lidí z každých 1000 obyvatel, čímž s přehledem předběhla druhý Jižní Súdán (19,1/1000), kde již několik let zuří brutální občanská válka.

Až poloviční úbytek obyvatel?

Již při současném vývoji událostí data naznačují, že Ukrajina bude mít po konci války okolo 28–30 milionů obyvatel z původních 52 milionů. Podle nejnovějšího „plánu vítězství“, který představil prezident Zelenskyj, však konec války není v dohledu. S každým dalším dnem války se proto tento odhad bude dále snižovat. Celé generace mladých mužů a mužů ve středním věku budou poznamenané brutalitou války, pokud ji vůbec přežijí ve zdraví. Je možné, že Ukrajina skončí po válce s pouhými 25 miliony obyvatel nebo ještě méně.

I kdyby válka skončila dnes, hovoříme už o úbytku populace přesahujícím 40 % během 33 let. Tento úbytek je důsledkem sociálních, ekonomických a politických rozhodnutí všech předchozích i současných vlád a prezidentů, ať už proruských, nebo prozápadních. Značnou část obyvatel „pohltilo“ Rusko, které tím částečně řeší své vlastní demografické problémy. V moderní historii je velmi obtížné najít zemi, která by zažila takto masivní redukci obyvatel v rekordně rátkém období. Pokud vás nějaká napadá, napište mi to do diskuze.

Anketa

Na jaké téma by vás zajímal další rozbor?
Mýtus: Ruské lidské vlny
0 %
Mýtus: „Nás mnogo“
0 %
Účinnost systémů patriotu
0 %
Odhadované ztráty na obou stranách
0 %
Co změnily F-16?
100 %
Proč se zvýšil počet poprav zajatců?
0 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasoval 1 čtenář.

Použité zdroje:

Ostatní:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz