Článek
Už od malička jsem věděl, že budu jednou úspěšným a bohatým člověkem. Byl jsem extrémně soutěživý a ctižádostivý. Ráno jsem vyskočil z postele hned po prvním zazvonění budíku a těšil se, co mě čeká nového. Ve škole jsem byl nejlepší a to především v matematice. Jakmile jsem se účastnil nějaké soutěže, musel jsem být první. Nikdy jsem se nespokojil s druhým místem, což se vlastně moc často nestávalo. Bavila mě čísla, a zatím co ostatní chlapci trávili pubertu běháním za děvčaty, já sledoval investice a pohyb na burze.
Střední jsem si vybral samozřejmě se zaměřením na obchod. Po tom, co jsem jako nejlepší žák odmaturoval s vyznamenáním, šel jsem studovat vysokou školu. Tady jsem potkal Danu, krásnou stále usměvavou blondýnku, která na rozdíl ode mě moc velké plány neměla, a nejraději by hned po škole založila rodinu. Nebudu lhát, že jsem se do ní nezamiloval, ale pořád jsem se snažil náš vztah brát s nadhledem. Nechtěl jsem upřednostnit vztah před mými cíli a dělat si tak překážky v budování kariéry. Snažil jsem se tak nasměrovat i Danu, aby si od našeho vztahu moc neslibovala, ale jak jsem zmínil, ona to měla trochu jinak, a chovala se, jako kdyby čekala, že jí hned po státnicích požádám o ruku. Popravdě nečekal jsem, že se změní a začne náš vztah brát na lehkou váhu, čekalo mě tedy dříve nebo později těžké rozhodnutí rozejít se s ní.
Ve třetím semestru jsem se rozhodl školu ukončit. Pro to, abych byl úspěšný, nepotřebuju přece mít titul a cítil jsem, že se studiem jenom zdržuju. Začal jsem pracovat v jedné účetní firmě v Praze a od začátku se mi dařilo. Po pár měsících mě oslovila jedna společnost, které jsem poslal svůj návrh na možnost zhodnocení jejich akcií na trhu. Byl to takový můj soukromý výpočet, který se ukázal jako velice výnosný. Pro tuto společnost jsem začal pracovat nejprve jako obchodní manažer a následně jako ředitel. V tu dobu jsem si už vydělával dost slušné peníze a začínal jsem si užívat nadstandardního života. S Danou jsem se ještě občas scházel, ale už to vypadalo, že se náš vztah blíží ke konci.
Přišla a celá šťastná mi oznámila, že je těhotná
Normálně z toho měla radost, zatímco já zrudnul vztekem. Potvrdila se její nezodpovědnost, když se přiznala, že občasně zapomněla brát antikoncepci. Snažil jsem se ji přemluvit, aby si nechala dítě vzít, ale odmítla. Už jsem skoro začínal mít nutkání se s Danou dát dohromady se vším všudy.
Přišla nabídka, která se neodmítá
Oslovila mě investiční společnost působící v New Yorku a dala mi nabídku, která se neodmítá a tak jsem se stěhoval za velkou louži. Nabídl jsem Daně, aby šla se mnou, i když mi popravdě úplně nezapadala do mých plánů, ale rozhodl jsem se, že se o ní a dítě postarám. Ona odmítla! Nechtělo se jí odejít od zažitých stereotypů a pohodlného konzervativního života. No co, rozhodla se sama. Sama si vybrala život v chudobě a bídě.
Odjel jsem sám a získal práci snů, hlavně co se týče měsíčních výdělků. Daně žádné peníze neposílám, nabízel jsem jí přece, že se o ně postarám, když půjde se mnou, ale takhle? Nebudu jí posílat peníze, aby si za ně kupovala bůhvíco, nebo aby se válela doma a nechodila do práce. Každý je svého štěstí strůjce, a proto, aby se člověk mohl mít lépe je potřeba něco udělat.
