Senior není odpad, stáří je část života a čeká na každého

Poznej svého (starého) autora

Psát články pro veřejnost, to je na stará kolena zábava, lepší než křížovky, nebo TV soutěže. Číst články na tomto médiu někdy dokonce nabídne poučení pro zvídavého aktivního staříka (opravdu myslím svoji maličkost), jindy nepříjemný šok z poznání, čeho jsou lidé schopní, když se mohou vyjádřit bez cenzury.

Psaní je pro mne neocenitelná zkušenost a současně hobby (místo pěstování zeleniny). Říkám si, že funguji jako dobrý novinový sloupkař, protože používám ověřené zdroje a umím dát informace správně a tvůrčím způsobem dohromady. Ostatně, jakousi praxi se psaním mám, když jsem za celý život napsal 23 (slovy dvacet tři) knížek. Pravda, všechny monotématické o všech aspektech výživy.

Pokusím se využít životní zkušenosti spolu s novými poznatky, získanými činorodostí, aktivitou a zvědavostí.

Moji aktuální funkčnost si vysvětluji povahou a trvalou mozkovou aktivitou. Až do 75 let jsem měl živnostenské oprávnění, v posledních letech jsem pracoval v poradenství a nakonec jsem dokonce učil na jedné vysoké škole.

Ještě jednou připomenu, že jsem pokročilý senior. V tomto článku se tudíž budu věnovat životním okolnostem těch z nás, kteří sedmdesátku úspěšně přežili.

Píšu zase, protože nedávný článek z pera jakési Mišlušle mne neskutečně vytočil. Když jsem vytočený nebo zaujatý nějakým tématem, píšu. Aktuálně to beru z té lepší stránky. Je to inspirace napsat o realitě. Nebudu se k tomu článku a jeho autorce vracet, zase bych se rozčílil.

Pokusím se začít reminiscencí – inspirací již zmíněným nepěkným článkem. Dám tomu nadpis:

Taková situace nastává v obchodních centrech a supermarketech, v kulturních zařízeních, na venkovních kulturních a politických akcích, při osobním sledování sportovních utkání, při turistických zájezdech, v MHD a obecně v dopravě. V podstatě kdykoliv, když opustí místo svého bydliště.

Jako příklad situace použiji situaci: senior nakupuje v supermarketu

Je normální, být v supermarketu, plném mladších a mladých lidí nervózní!

Ostatně, většina z nás se snadno nechá „rozhodit“ nenadálými okolnostmi a událostmi. Určitě si vzpomínáte na nedávnou dobu vyhrazených nákupních hodin pro seniory, že? Trochu to v nás zůstalo – chodíme nakupovat dopoledne nebo okolo poledního. Ostatně, mohl bych to nazvat z naší strany ohleduplností, že? Možná jsem výjimka, snažím se nakupovat až večer, to je pohoda. Možná riskuji, že v regálu už nenajdu, pro co jsem přišel.

Realita?

V supermarketu nejsme nervózní jen my senioři! Tam jsou nervózní všichni! Téměř nikdo nepřijde s konkrétním nákupním seznam. Bloudí, neví, co koupí a co z toho uvaří. Je z toho rozhozený. Stres je kromě jiného vyvolán přítomností a chováním (psychologií) velké skupiny osob. Dejte na to pozor! V každé větší skupině lidí je vyšší riziko vzniku konfliktu! Stačí jedna kontroverzní osoba s neobvyklým chováním – nebo provokatér. Nejčastěji se lidí hádají u pokladen. Jsou netrpěliví, přestože třeba nespěchají. Přestože se v tu chvíli nesnáší, tlačí se na sebe.

Ostatně, ve větších městech se v OC a supermarketech potkáte s cizinci. Pro mnohé z nás to může být zneklidňující, především pro ty, kteří sledují zprávy. Křehký senior by v případě konfliktu neměl šanci. Akutně vzniklý stres by dokonce mohl znamenat fatální problém.

Nic si z té situace nedělejte! Zkuste se chovat přirozeně, mírně se usmívat a vypadat klidně. Nezírejte na ostatní! Sledujte je „po očku“, protože na první pohled rizikovému jedinci nesmíte pohledět do očí! Dělejte, že neexistuje, ale současně se mu nesmíte „obloukem vyhnout“, on to okamžitě vycítí.

Pochopte, že nejste důležití

Senior musí být připravený na to, že mladší a mladí ho budou ignorovat nebo jim bude svým způsobem překážet. Oni logicky očekávají starou, unavenou, nemocnou tvář, která v jejich podvědomí evokuje představu vlastního osudu.

Také očekávají (představují si) tvář zamračenou a protivnou. Možná je to tím, že se s ní už mnohokrát setkali (třeba i v MHD, o které jsem už psal). Určitě už potkali seniory nervózní a podrážděné (logicky z toho prostředí), kteří se (zbytečně) tlačili ve frontě.

Současnost je frustrující a znervózňující pro všechny

Ve všech skupinách lidí se najdou jedinci méně bystří, nevychovaní, dokonce agresivní. To se netýká jen seniorů!

Myslím, že výzvy k toleranci, ke vzájemnému pochopení a respektu mezi seniory, střední a mladou generací nemají efekt, tudíž postrádají smysl. Je to problém společnosti jako takové, školství, rodinné atmosféry, kultury.

Situaci komplikuje a zahušťuje celospolečenská špatná nálada, podvědomé obavy z blízké budoucnosti, egoismus, způsob života stylem žít a užít. Přitom nás seniory straší blízká budoucnost stejně jako mladší generaci a především mládež, ale naprosto odlišným způsobem.

Prostě – všichni jsme ve stresu.

Nás seniorů je hodně, jsme často celkem aktivní, pohybujeme se na veřejnosti, jsme vidět. Přitom si s sebou neseme stigma jedinců, kteří jsou nevrlí, odsuzují a peskují mladé, zapomínají, přitom paradoxně, dokonce veřejně a stále vzpomínají, jak to „za mlada“ bylo fajn. Navzdory tehdy velmi nepěkné realitě života.

Jsme těmi, kdo mladé nechápou, protože nechápou šílený vývoj technologií. Přitom nutnost používat počítače a mobily a internet se nám nevyhýbá.

Požadavky na ovládání techniky nás stresují navzdory tomu, že počítač může být zdrojem pozitivních informací a především her a zábavných videí, třeba na youtube. Konkrétní problém však může nastat s cenou techniky i využívání chytré televize a operátorů.

V dalším článku se budu věnovat konkrétním doporučením, nazval jsem to pracovně manuál pro dobrý život seniora.