Článek
Parky ve městech jsou jako oázy v poušti. Jsou to místa, kde se člověk může schovat před shonem velkoměsta. Na chvíli vypnout a cítit se i ve velkém městě jako uprostřed přírody. A lavičky, kterými bývají parky osazeny, jsou jako stvořené k tomu, aby se na ně člověk posadil a rozjímal. Lidé, kteří dnes do pražských parků chodí, ale mají problém. Místo na lavičkách většinou neseženou.
Místa v parcích totiž zabrali bezdomovci. Lavičky jsou tak dost často obsazené. A k obsazení takové lavičky stačí i jeden jediný bezdomovec. Nejčastěji totiž bezdomovce uvidíte spící a natažené po celé délce lavičky. Člověk, který si přišel do parku zarelaxovat, tak nemá kam usednout.
Když jsou bezdomovci při smyslech, tak většinou na lavičkách sedí v hojnějších počtech a popíjejí levné alkoholické nápoje. A k takovým lidem si opravdu sednout nepůjdete. Když se ale náhodou místo uvolní, nebo narazíte na volnou lavičku, vyhráno také nemáte. Sotva se posadíte, pochopíte proč. Během pár vteřin začnete cítit směsici zápachů, která vás zase rychle postaví na nohy. Nejčastěji je to směs potu, moči a dalších nevábně páchnoucích látek.
Bezdomovce to sem táhne zejména z toho důvodu, že se skryjí před zraky lidí z ulice. Tady mohou v klidu popíjet, na lavičce se vyspat, za křovím vykonat malou či velkou potřebu. Jenže tím se park stává absolutně nevhodným místem pro návštěvníky. A parků, které jsou takto v létě v Praze obsazeny bezdomovci, začíná přibývat.
Komunikace s nimi není příliš jednoduchá. Buď vás úplně ignorují, nebo se s nimi nedomluvíte, protože jim často není rozumět. Někteří z nich mohou být dokonce agresivní. A s takovým agresivním opilým člověkem se určitě nechcete dostat do křížku. Nezbývá tak nic jiného, než jít místo vhodné k relaxaci hledat jinam. Jenže k tomuto účelu parky zkrátka sloužit nemají.
Parky jsou veřejná prostranství, která mají sloužit lidem, kteří si váží klidu, který tu naleznou. To, co se v nich ale děje teď, rozhodně s klidem nemá nic společného. Je tu jen špína a nepořádek. Lidé se na základě zkušeností bojí na lavičky sedat, i když jsou volné. Někdy se těmto místům dokonce vyhýbají obloukem. Stačí se zajít podívat do parku Tusarova v Holešovicích nebo do Vrchlického sadů před hlavním nádražím. Tam jsou lavičky plné bezdomovců doslova neustále. Když se místo uvolní, lidé si tam stejně nesedají. Jediný, koho tam čas od času uvidíte sedět, jsou nevědomí turisté.
Stav pražských parků je ostudou hlavního města, se kterou by se neprodleně mělo něco dělat.
Zpracováno na základě: