Článek
O zahajovacím ceremoniálu, který přišel už tak zadluženou francouzskou pokladnu na 35 miliard korun, už bylo napsáno leccos. Málokdo se ale pozastavil nad tím, jakým trablům byli vystaveni jeho hlavní aktéři, sportovci. Ti na něm byli odsunuti na vedlejší kolej, a protože se k cíli plavili v lodích po řece Seině, zblízka spatřit a odlišit členy jednotlivých výprav mohli pouze televizní diváci. Dlouhé hodiny byli navíc vystaveni chladnému počasí a dešti, což mohlo ohrozit jejich zdravotní stav před výkonem, na který trénovali celé roky. K dispozici prý neměli ani teplé nápoje na zahřátí.
Nevkusný festival
Přednost před nimi naopak dostaly různé výstřední exhibice, některé zajímavé a vskutku originální, jiné natolik kontroverzní, že vyvolaly řadu skandálů, především mezi těmi, co vyznávají jiné hodnoty a víry. Místy působily tak, že nejde o olympijské hry sportovců, ale nevkusný festival LBGT komunity či okázalou oslavu pařížské metropole coby města lásky a turistických atrakcí.
Neustále opakované záběry na její architektonické skvosty a různá na vystoupení umělců na jejich fasádách či střechách, odehrávající se v silném dešti, galavečer neúnosně protahovaly a leckdy působily zmateně. Nelze se tak divit, že finále, odehrávající se u Eiffelovy věže, již mnozí oficiální účastníci ignorovali, což dokazovala řada prázdných sedadel.
Ošizení sportovci
Sportovci byli ošizeni nejen tím, že namísto tradičního parádního nástupu, reprezentujícího výpravy jednotlivých zemí, byli v nevlídném počasí vykázáni na různé lodě (na těch menších tak připomínali nebohé imigranty, připlouvající k břehům Evropy), ale překvapivě i mizerným komfortem v olympijské vesnici. Zatímco prezident Macron (s pověstí za sebestředného narcise) hostil státníky a další celebrity na zámku Versailles a povolal nejslavnější kuchaře, aby jim připravili vybrané lahůdky, soutěžící sportovci, kteří potřebují k dobrému výkonu optimální stravu, zápasí s nedostatkem jídla. Což je v zemi, považované za gastronomickou velmoc, velkým paradoxem (nemluvě o tom, že pořadatelé slibovali na pařížské olympiádě „michelinskou stravu“).
Takový názor sdílí i olympijský šampion Jiří Prskavec, který si v rozhovoru pro web Sport.cz postěžoval: „Kde jinde bych se měl dobře najíst než ve Francii?“ Namísto toho řešil s kolegy nedostatek masa a dlouhé fronty na jídlo. Britská výprava byla dokonce tak naštvaná, že si povolala vlastní kuchaře, kteří jí začali vařit mimo areál olympijské vesnice.
A jako by to nestačilo, olympionici se tísní se na malých pokojích a jsou nuceni spát na postelích z kartonu. Naše sportovce naštěstí vysvobodilo vedení české výpravy, které jim zajistilo alespoň kvalitní matrace.
Zuzi Bémová
Zdroj: Česká televize, Sport.cz, Novinky.cz
