Článek
Křeček je malý roztomilý hlodavec, pro úplné začátečníky v chovu domácích mazlíčků značka ideál. Strčíte ho do klece, dáte mu krmení, podestýlku, vodu a kolečko, aby mohl provozovat svůj křeččí aerobic. A je vystaráno.
Děti se s ním občas pomazlí. Pokud je křeček hodný a má povahu člověka, na kterém by se dalo dříví štípat, bude vše v pořádku, je-li však na doteky háklivý, možná Vás brzy obdaruje kousancem do prstu. A rozhodně nechcete slyšet, že křeček není v kleci a žádný člen rodiny ho nemá zrovna někde u sebe. Všichni jsou v tu ránu na nohou a bojíte se pomalu někam šlápnout, abyste tomu tvorečku s korálkovýma očima neublížili. Po několika hodinách pátrání zjistíte, že se už nemusíte tolik bát, jelikož se ze špajzu ozývá škrabkání a hryzání. Nemáte-li doma na sto procent myšího návštěvníka, můžete si oddychnout, že se minimálně jistě dobře nají. Ty máslové sušenky, jež leží v polici už od Mikuláše, mu budou šmakovat. Poté, co vyzkoušíte všemožné fígle, jak ho dostat zpátky do klece, počínaje plašičem hlodavců a lákáním těmi nejlepšími pamlsky konče, se brzy uráčí vylézt.
Křeček opravdu není náročný, ale do kouta ho také neodhodíte, to by bylo nanejvýš barbarské a neohleduplné. Spousta lidí má na tohoto tvora vzpomínky z dětství jako na svého prvního mazlíčka, bohužel je smutné, že křeččí život není příliš dlouhý, obvykle dva až čtyři roky. Přesto je to skvělý domácí společník, na kterého budete vzpomínat navždy.
