Článek
Lidé s psychopatickými rysy často bojují s emoční empatií, ale obvykle jsou zběhlí v kognitivní empatii a mohou ji využít k manipulaci s lidmi.
Nejprve je dobré vědět, že lékařská definice psychopatie je neuvěřitelně komplikovaná a odborníci stále diskutují o tom, co by měl tento termín zahrnovat. „Psychopatie není diagnóza sama o sobě,“ řekla docentka Katarina Hownerová, Ph.D., neurovědkyně z Karolinska Institute ve Švédsku. „Je to porucha osobnosti s opravdu úzkou vazbou na antisociální a kriminální chování.“
Z této studie vyplynulo, že vědci považují prototypického psychopata za vysoce dominantního, zaměřeného na sebe a postrádajícího výčitky svědomí a empatii. Studie zkoumala více než 400 jednotlivců.
Účastníci se domnívali, že psychopati s větší pravděpodobností páchají zločiny než průměrní zločinci, aniž by to byli očividně „zlí“ lidé.
Lidé s psychopatií často ztělesňují rysy, jako je egocentrismus, manipulace s lidmi a násilnosti. Mohou je však lidé, kteří tyto vlastnosti vykazují, překonat a naučit se cítit empatii?
Studie prokázaly hluboké rozdíly jak ve struktuře mozku, tak v tom, jak různé oblasti mozku komunikují u psychopatických jedinců (odkaz pod článkem).
„Afektivní nebo emocionální empatie je situace, kdy cítíte emoce, které projevují ostatní. Máte jakousi emocionální rezonanci s druhou osobou, a to je něco, s čím psychopati bojují,“ řekla docentka Hownerová.
„Kdežto kognitivní empatie znamená, že můžete přemýšlet o tom, jak druhá osoba přemýšlí nebo se cítí. Psychopati jsou v tom obvykle dobří a používají to k manipulaci s lidmi.“
„Lidé s psychopatickými rysy se skutečně zaměřují na sebe a své vlastní potřeby,“ vysvětlila docentka Hownerová. „Chybí jim empatie a nezažívají pocity studu nebo viny. Je v tom velikášství a impulzivita, což znamená, že si myslí, že mohou udělat cokoli bez následků.“
Tento zjevný nedostatek emoční empatie je to, co způsobuje, že psychopatičtí jedinci vypadají chladně a krutě.
„Velikost struktury a funkce amygdaly, oblasti mozku, důležité pro naše emoční zpracování, se u lidí s psychopatií spolehlivě ukazuje jako odlišná,“ řekla docentka psychologie a psychiatrie Arielle Baskin-Sommersová, Ph.D.
„Lidé s psychopatií mají zásadně velmi odlišné mozky. Tyto neurologické rozdíly znamenají, že psychopatičtí jedinci nezpracovávají emoce stejným způsobem jako jedinci bez psychopatie a tento fyzický nepoměr je obtížné překonat.“
https://modlab.yale.edu/sites/default/files/files/Tillem_et_al_2019.pdf
https://link.springer.com/article/10.3758/s13415-013-0172-8
