Článek
Možná jste se někdy dostali do situace, kdy jste si slíbili, že nebudete pít, ale někdo vás opakovaně přemlouval, abyste svůj slib porušili. Na oslavách a podobných událostech se to stává víc než často. Člověk pak musí poslouchat hlášky jako: „Výjimečně to nevadí,“ a přitom sledovat, jak mu někdo nalévá alkohol, přestože jasně řekl, že nechce. Potom nastává okamžik, kdy se musí rozhodnout, zda zůstane věrný sám sobě, anebo zda podlehne nátlaku společnosti. Mně osobně přemlouvání ostatních nevadí, protože rád otestuji vlastní disciplínu, ale chápu, že pro některé lidi může být taková situace nepříjemná.
Nejde jen o alkohol
Lidé, kteří chtějí žít zdravě, nejenže odmítají drogy a alkohol, ale věnují pozornost i jiným věcem. Například řeší stravu nebo spánek, což ostatní nemusí chápat. Někdo třeba chce odejít z oslavy před devátou hodinou, protože si nechce ničit cirkadiánní rytmus, ale musí čelit přemlouvání, aby zůstal a vykašlal se na spánek.
Jindy se například může dostat do situace, kdy někdo přinese dort a začne ho nabízet ostatním. Nastává ten samý problém. Musím ale říct, že co se týče nezdravého jídla, lidé nejsou tolik agresivní jako v případě alkoholu.
Proč tomu tak je?
Nejsem psycholog, takže nedokážu jasně sdělit, co lidi vede k tomu, že přemlouvají ostatní, aby si ničili své zdraví. Po krátké úvaze mě napadly dvě možnosti, které mi dávají smysl.
Tou první je, že tito lidé skutečně věří, že jim nezdravý životní styl nic nedělá a že je v pořádku užívat si drogy, alkohol, nezdravá jídla nebo vynechání spánku. V takovém případě by přemlouvali ostatní, protože by chtěli, aby se ostatní neochuzovali.
Druhou možností je, že si lidé uvědomují, jak jim jejich životní styl ubližuje, ale nemají vůli s tím něco udělat. V takovém případě by přesvědčovali abstinenty k podlehnutí primitivním potřebám, aby si nepřipadali jako ubožáci, kteří se neumí ovládat. Jak by se asi cítil alkoholik na akci, kde nikdo nepije? Řekl bych, že celkem špatně. Co kdyby ale přesvědčil několik lidí kolem, aby se s ním napili? V takovém případě by se pocity viny a slabosti začaly rozpouštět, protože by v tom nebyl sám.
Co s tím?
Ať je to jak chce, faktem zůstává, že někteří lidé mají tendenci přemlouvat ostatní k nezdravým věcem. Potom tedy nastává otázka, jak tento problém vyřešit. Podle mě by si měl každý ujasnit priority a říct si, zda je důležitější zdraví, nebo názory ostatních. Potom je samozřejmě důležitá silná vůle, kdy si člověk stojí za vlastními rozhodnutími a nenechá se zlomit. Co když ale musí rozhodovat o dětech, za které je zodpovědný? Takové momenty mohou být ještě těžší.
Co s dětmi?
Představte si, že jste rodič, který sám žije zdravě a chce pro své dítě to nejlepší. Doma mu dáváte jen kvalitní potraviny, vyhýbáte se cukru, dáváte pozor, aby mělo dostatek pohybu a aby správně spalo. Potom je ale vaše dítě pozváno na oslavu ke kamarádovi, vy ho tam odvezete a spatříte všude dorty, brambůrky a bonbóny. Řeknete tedy svému dítěti, aby se těmto potravinám vyhnulo, protože chcete, aby bylo zdravé – a pak to začne. Dvěstěkilové maminky cizích dětí se do vás pustí, že vlastnímu potomkovi ubližujete a že ho ochuzujete o radost a ať si dá, protože jednou za čas se nic nestane a tak dále. Třeba i vaše dítě začne škemrat, a dostane vás tak do ještě horší situace. Co v takové chvíli dělat?
Rodiče, kteří chtějí zdravé děti, musí mít těžký život. Nejde jen o oslavy a hlášky jiných rodičů, ale často také musí usměrňovat babičky, které chtějí vnoučatům vše dopřát, protože ony samy po válce nic neměly. To ale není všechno. Co takhle učitelky ve školkách, které odměňují děti bonbony? Čím víc o tom přemýšlím, tím víc jsem rád, že děti nemám a nemusím takové problémy řešit.
V dnešní společnosti je těžké žít zdravě a občas je potřeba silná vůle. Lidé by si měli uvědomit, že je na každém, jak se rozhodne nakládat s vlastním životem. Pokud si chce někdo ubližovat, nikdo mu v tom nebrání, ale ať takový člověk nikoho nenutí ke stejnému přístupu.