Článek
Že přijdou na večeři do luxusní restaurace ve vytahaných teplákách, ušmudlaném triku a rozšmajdaných crocsech, jsem si už zvykla. Na křivé chlupaté chlapské nohy, čouhající z kraťasů, připomínajících bombarďáky mojí prababičky, je u romantické večeře při svíčkách také šílený pohled.
Ale toto vše je jen slabý odvar proti tomu, co jsem zažila u snídaně. Naštěstí jsem neměla polopenzi jako většina tuzemských hostů, nicméně ranní zážitky bohatě stačily na to, abych zjistila, že někteří našinci se doma chovají stejně buransky jako v cizině.
Hned u první snídaně se vyskytl první zádrhel. Beru si pití, mířím ke svému stolku a ouha, je obsazen. Stoly v restauraci při snídani jsou označeny čísly pokojů, tak aby všichni hosté měli po celou dobu pobytu stejná místa a nemuseli hledat, kde je zrovna volno. Ptám se baštících seniorů, jaké že mají číslo pokoje. 13, zní odpověď. Proč tedy sedíte u stolu s číslem 19, táži se. A co myslíte, že mi odpověděli? „Nikdo tu neseděl, tak co má být?“ Marná snaha personálu restaurace, když někteří hosté patrně neumí číst. „Tak si sedněte jinam, ne?“ Odbyde mne mužská polovička páru s půlkou rohlíku v puse. Jdu tedy hledat jejich stolek. Pánovi totiž nedochází, že od jiného mě vyhodí ti, kterým v tu chvíli patří. Jo a ještě dotyčný nezapomněl podotknout, ať chodím dřív. Nemám zájem ani sílu se s ním dohadovat a pracně vysvětlovat, že na snídani mohu přijít kdykoliv mezi osmou a desátou hodinou. Zajímavé je, že cizinci, kterých je v hotelu asi 20, nemají se zasedacím pořádkem žádný problém.
A proč chodím na snídani později, než ostatní? Abych byla ušetřena následujících zážitků. Párkrát jsem snídala dříve, než bývá mým zvykem, protože jsem si naplánovala celodenní výlety a nemohla uvěřit vlastním očím.
Že jsem přišla dřív, bylo naprosto k ničemu, jelikož strkanice u švédských stolů jsem se v žádném případě zúčastnit nechtěla. Nabyla jsem dojmu, že jejím aktérům jede za pět minut poslední vlak. V klidu jsem si nalila džus z automatu, u něhož obvykle fronta nebývá a u servírky si objednala vídeňskou kávu, která musí být součástí mého ranního rituálu, ale v běžné snídaňové nabídce ji nenajdete. A čekala, až fronta opadne. A vskutku se tak stalo, přesně jako voda po povodni a stejně tak sebou vzala vše, co se jí připletlo do cesty.
V pohodě vychutnávám kávu a dumám, proč jsou někteří Češi, promiňte mi ten výraz, tak nenažraní. A servírky doplňují bufet čerstvou uzeninou, sýry, vajíčky, koláči, ovocem a zeleninou, zkrátka vším, na co jsme u evropské hotelové snídaně zvyklí. Jediné, co po útoku kobylek zbylo, byla zdravá výživa. O vločky, oříšky a bílý jogurt neměl nikdo zájem.
Podívala jsem se na okolo stolující (nevím, jestli se tomuto nehoráznému cpaní dá tak říct) a zhrozila se podruhé. Stoly se prohýbaly pod vrchovatými talíři a spolu s hodujícími připomínaly zámeckou hostinu na obrazech starých mistrů. V tom mi bleskla hlavou myšlenka: Copak asi tito lidé snídají doma? Kus buchty a logr nebo chleba s máslem, možná plátek šunky. A na dovolené se chovají jak utržení ze řetězu. Proč? Dokáže mi to někdo vysvětlit?
Zatímco se marně snažím pochopit jejich chování, začíná se tvořit druhá fronta. Strávníci se šli podívat, jestli v další várce nepřišlo jiné zboží, přitom mají na talířích nedojedené zbytky z předchozí nálože. Teď mi dochází, proč v zookoutku patřícímu hotelu, chovají prasata. Jinak by spoustu ne zrovna levných potravin, museli vyhodit.
Taky jsem na vlastní oči viděla borce, který snědl na posezení celou bábovku nebo dámu, která téměř nepozorovaně odnesla od snídaně dobrá dvě kila ovoce, to jest vše, co bylo na tácu. Ano, Češi opravdu dokáží zázraky!
A to zdaleka není všechno. Od pokojské jsem se dověděla, že někteří jedinci si patrně zařizují domácnost hotelovým vybavením. Z pokojů se ztrácejí ručníky, osušky, župany i povlečení. A když kontaktují hosty, kteří si vybavení odvezli, nepochodí. Ti totiž zaujmou pozici mrtvých brouků.
Možná si řeknete, vždyť jsme doma, tak nezáleží na tom, jak se chováme. Opak je pravdou. Jezdí k nám spousta cizinců a podle toho si o nás udělají obrázek. A tenhle asi nebude vyveden v zářivých barvách duhy.
