Článek
Takzvané Turínské plátno má být pohřebním rouchem, do něhož bylo zahaleno tělo Ježíše Krista poté, co bylo sejmuto z kříže na hoře Golgota v Jeruzalémě. Podle Bible Spasitel třetího dne vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa. Proto slavíme Velikonoce jako svátky zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jako oslavu nového života.
Ale zpět k jeho pohřebnímu rubáši, který měl být údajně nalezen právě v Ježíšově opuštěném hrobě. Jedná se o lněné plátno dlouhé 436 centimetrů a široké 110 centimetrů o hmotnosti 1420 gramů, na němž je zřetelně vidět otisk mužské postavy včetně tváře. Pouhým okem lze rozeznat vlasy, vousy a dokonce i detail trnové koruny. Postava je vysoká 175 až 180 cm a podle odborníků vážila přibližně 80 kilogramů.
A proč se tomuto artefaktu říká Turínské plátno? Protože je uloženo v turínské katedrále svatého Jana Křtitele. Ovšem předtím se docela dost nacestovalo, tedy pokud budeme věřit legendám. Záhy po Ježíšově smrti mělo být přemístěno z Jeruzaléma do Edessy, odkud putovalo do Konstantinopole (dnes Istanbul). Také prý bylo uloženo v městě Chambéry ve východní Francii, až se roku 1578 dostalo do zmiňované katedrály v italském Turíně.
První zmínky o této relikvii pocházejí ze 14. století a již tenkrát ji francouzský biskup Pierre d‘Arcis označil za padělek. Podle čeho tak usuzoval, není známo, neboť moderní metody určování stáří materiálů byly objeveny až v minulém století.
Ani katolická církev nemá jasno. Přestože je tento kus plátna s otiskem mužské postavy připomínající Krista, považován za církevní relikvii, hodnostáři nemají v rukou žádné důkazy, že se skutečně jedná o pohřební roucho Ježíše Krista. Turínský kardinál Severino Poletto tedy prohlásil, nechť o jeho původu rozhodne věda. Od roku 1978 ho tedy zkoumá několik nezávislých laboratoří a vědeckých pracovišť.
Někteří odborníci se přiklánějí k názoru, že Turínské plátno je skutečně Kristovým pohřebním rouchem. Tomu nasvědčuje použitý materiál, způsob tkaní nebo otisk mince pocházející z roku 29, která byla použita k zatlačení očí mrtvého.
Pro padělek hovoří výsledky zkoumání artefaktu takzvanou radiokarbonovou metodou. Ta dokáže určit stáří biologických materiálů podle rozpadu izotopu uhlíku a podle ní bylo Turínské plátno vyrobeno až ve 13. století. Tudíž nepochází z roku 33, nýbrž ze středověku.
Co je však jisté, do rubáše byla opravdu zahalena bičovaná, brutálně mučená osoba, která měla v oblasti nohou skutečně rány po hřebech, jakými byl Ježíš přítlučen ke kříži.
Někteří badatelé dokonce použili figuríny a živé figuranty k rekonstrukci procesu. Ty samozřejmě nepřibíjeli ke kříži ani nemučili, pracovali s krví v nádobkách. Ale k jednoznačnému výsledku se stejně nedopracovali. Po provedené rekonstrukci se skvrny od krve na zkušební tkanině neshodovaly s umístěním skvrn na Turínském plátně. To by hovořilo pro jasný padělek. Jenže vědci nepočítali s faktem, že s Kristovým tělem bylo po zavinutí do plátna různě manipulováno a tudíž krev z ran stékala jiným směrem, než při rekonstrukci s figuranty.
A co prozradila analýza DNA? Ta vnesla do případu ještě větší zmatek. Rozborem částic plátna bylo nalezeno 77 DNA rostlin z nejrůznějších koutů světa a 93 DNA lidských jedinců z různých zeměpisných oblastí.
Takže jsme zase na začátku a vypadá, že plátno, do něhož byla zahalena mučená osoba, zůstane také navždy zahaleno, tajemstvím.
V článku použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/KroEeOawwGk?si=frhqfEhSuawhLUIO
https://youtu.be/6MWz2fBy2iQ?si=VvEahIyaA_gJaU2W
https://www.dotyk.cz/magazin/turinske-platno-a-analyza-dna-30000408.html?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=DSA&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=DSA&utm_id=21990549080&gad_source=1&gclid=CjwKCAjw8IfABhBXEiwAxRHlsHJivL_QY4ZI4w0Puc1BgQ96×q0gZpH_0YOJv-gbIZIBOUFmiTELRBoCcgoQAvD_BwE
