Hlavní obsah

Mikrospánek a špatný technický stav vozidla = dvě nejtragičtější nehody českých autobusů v cizině

Foto: Věra Vaňková, vlastní foto

Často píšu o leteckých haváriích, jejich důsledcích a příčinách. Dnes udělám výjimku. Vzdušný prostor vyměníme za silnice a vypravíme se společně do Chorvatska a na Slovensko, kde se staly dvě nejtragičtější nehody našich autobusů v zahraničí.

Článek

Přenesme se tedy do brzkých ranních či chcete-li pozdních nočních hodin 23. června 2012 na takzvanou dalmatskou dálnici, vedoucí ze Záhřebu do Splitu a pak dál podél jadranského pobřeží do Dubrovníku. Po ní jede plně obsazený autobus s klienty jedné brněnské cestovní kanceláře. Ti už se nemohou dočkat, až smočí nohy ve slané vodě a mrsknou tělo na lehátko na Makarské riviéře.

Je krátce před čtvrtou hodinou ranní, většina osazenstva klimbá a kdo je vzhůru, absolutně netuší, že ho nečeká týden sladkého nicnedělání u moře, ale naopak boj o holý život. A ve 3 hodiny 50 minut se to stane. Autobus v plné rychlosti naráží do svodidel, od nich se odmrští a končí značně poškozený v poloze na boku. Okamžitě zastavují kolem jedoucí vozidla, kdosi ze svědků rozbíjí zadní okno a pohybliví pasažéři se jím snaží dostat ven ještě do příjezdu záchranky.

Bohužel, všichni takové štěstí nemají, zejména cestující v přední části vozu, která byla nárazem zdemolovaná. A co naprosto šokovalo svědky, kteří byli na místě nehody jako první, policisty i otrlé záchranáře? Hrobové ticho, které obvykle neznačí nic dobrého. A tak tomu bylo i v tomto případě. Osm lidí z předních sedadel včetně řidiče, který byl v tu chvíli za volantem, zemřelo okamžitě po nárazu. Dalších 44 pasažérů utrpělo zranění, z toho 3 velmi těžká. Ti s lehčím poraněním byli převezeni k ošetření do nejbližší nemocnice v Gospiči, nejtěžší případy skončily v Záhřebu.

Prakticky bez zranění či jen s drobnými oděrkami vyvázli z této tragické havárie pouze cestující, sedící na poslední sedačce, takzvané pětce. Nikdo z pasažérů po tomto hrůzostrašném zážitku nechtěl pokračovat v cestě ani se navracet domů autobusem. Upřímně řečeno, vůbec se jim nedivím. Tak pro ně hned následující den přiletěl armádní speciál a 24 lidí schopných převozu odvezl zpět do Brna a na pražské letiště ve Kbelích. Většina cestujících se shodla: Chorvatsko ano, ale autobusem nikdy více.

Za pouhých 8 let od otevření dalmatské dálnice do oné osudné červnové soboty roku 2012 na ní zahynulo 150 lidí a téměř 1500 utrpělo zranění. A příčiny? Únava, přecenění schopností a mikrospánek. Právě posledně jmenovaný faktor byl příčinou i této tragické nehody. Na tom se jednoznačně shodli vyšetřující policisté i odborníci na bezpečnost silničního provozu.

A nyní se přesuneme k našim východním sousedům na Slovensko, kde se stala vůbec nejtragičtější havárie českého autobusu v cizině, při níž vyhaslo 17 lidských životů.

Je čtvrtek 6. července 1995 a v podnikovém autobuse cestuje po Slovensku 43 zaměstnanců firmy Modelář z Nemošic (okrajová část Pardubic) včetně rodinných příslušníků. Autobus jedoucí po mezinárodní silnici E442 směrem na Bytču v okrese Žilina, se řítí z kopce s nebezpečným klesáním a dosahuje stokilometrové rychlosti. Přitom řidiče upozorňují informační panely na nebezpečí přehřátí brzd a doporučují zařazení druhého rychlostního stupně.

Řidič postaršího českého autobusu značky Karosa na toto upozornění evidentně nedbá. Vozidlo v zatáčce vylétne ze silnice, pokračuje více jak 30 metrů vzduchem a doslova se zaboří čumákem do protilehlého svahu. Na místě zahyne 13 osob, 1 člověk umírá při převozu a další 3 po přijetí na anesteziologicko-resuscitační oddělení žilinské nemocnice. Ta přijímá celkem 25 pacientů, povětšinou s těžkými poraněními hlavy, hrudníku a břicha. 12 z nich je ve vážném stavu. Mezi hospitalizovanými jsou i 3 děti. Dalších 7 cestujících končí v nemocnici v Považské Bystrici.

A co zjistili vyšetřovatelé? Jako hlavní příčinu nejtragičtější nehody českého autobusu v cizině stanovili selhání lidského faktoru, to jest řidiče. Ten nepřizpůsobil rychlost jízdy povaze pozemní komunikace, neboť ignoroval nebezpečné klesání a zařadil špatný rychlostní stupeň. K závažnosti havárie přispěl značnou měrou i špatný technický stav vozidla, zejména brzd. Dnes již naštěstí na našich silnicích takovéto vraky nepotkáme.

A pokud se chystáte na dovolenou autem, nepřeceňujte své síly a usedejte za volant odpočatí. Ono vám to moře nikam neodpluje a památky, které stojí na svých místech po staletí, vám také neutečou. A spěchající řidiče, kteří vás předjedou, stejně dohoníte za pár kilometrů v zácpě. Tak šťastnou cestu!

V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:

https://www.sme.sk/c/2125607/pri-havarii-ceskeho-autobusu-nedaleko-ziliny-zomrelo-16-osob.html

https://www.busportal.cz/clanek/su-autobusy-bezpecneu-rekapitulace-tragickych-udalosti-pro-dalsi-vyhodnoceni-7360

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/v-chorvatsku-havaroval-cesky-autobus-nejmene-osm-mrtvych-277887

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz