Článek
Ať už jsme manželé, partneři, chodíme spolu nebo jen občas spolu trávíme společně čas třeba na gauči, leží před námi všemi jedna zásadní otázka: „Jsme ve vztahu nebo jsme jen spolucestující?“
Na první pohled by se odpověď mohla zdát zcela jasná. Stačí se přece podívat na oddací list, pohledat fotky ze společných dovolených, zeptat se přátel a rodiny. Jestliže jsme snad spolu právě začali chodit, tak to asi budeme zatím jen spolucestující. Na druhou stranu, pokud jsme už dlouhé roky manželé, nebo spolu máme vážný poměr, tak to asi musíme být ve vztahu. Nic ale nemůže být vzdálenější pravdě!
Proč?
Protože skutečný vztah v nás nezbytně nutně přirozeně probouzí evoluci. Tu vnitřní evoluci! Tu, kde už nepotřebujeme jen partnera nebo partnerku, aby vyplnil prázdné místo v našem srdci, posteli či u stolu (ano, konečně někdo vyskládá tu myčku!).
Představme si to třeba jako takové cvičení ve vztahově-evoluční posilovně. Každý den tam spolu s partnerem děláme mentální kliky a dřepy. A pokud to děláme dobře, dostaneme se na úroveň, kdy nás každý krok posune výš. Někdy třeba klopýtneme, ale důležité je, že šplháme stále dál po větvích vztahově-evolučního stromu.
Pokud nám však kontakt s druhou osobou zajišťuje jen vyplnění prázdného místa v našem životě a naší ledničce, ale neprobouzí v nás žádný duševní a mentální vývoj, tak jsme pouhými spolucestujícími na lodi jménem Život.
Spolucestující totiž jen přežívají. Většinou se vyhýbají duševnímu růstu jako hladový lev dietnímu salátu. V takovém případě se pak ovšem ocitneme na úrovni našich předků v okamžiku, kdy sice už objevili oheň, ale ještě vůbec netuší, že by s ním mohli taky něco uvařit nebo opéct.
Ovšem vztah, ten evolvující… to už je jiná liga.
Ten je o tom, že nás partner inspiruje k tomu, abychom se stali tou nejlepší verzí sebe sama. Tou, kterou ještě ani my sami úplně neznáme. Je to něco jako mít vedle sebe osobní trenérku či trenéra duše. Každý den nás táhne výš a dál. Každý den po nás chce víc a víc.
René Descartes prý kdysi řekl: „Cogito, ergo sum“ (Myslím, tedy jsem). Pro naše účely by však asi lépe sedělo upravit citát na: „Disco, ergo sum“ tedy Učím se, tedy jsem. A nebo ještě lépe: „Anima mea discit in relatione mea, ergo sum“ (Má duše se v mém vztahu učí, tedy jsem.)
Pokud se tedy každý den od svého partnera či partnerky něco nového naučíte, ze srdce vám gratuluji. Máte opravdové štěstí a jste ve vztahu.
S pozitivní energií do vašeho dne. Mara
