Hlavní obsah
Seberozvoj

Zátěžové testy: Už na vás někdo vytáhl párek v parku?

Foto: AI generated by ChatGPT 4.0

Aneb o zátěžových testech zvaných novoroční předsevzetí.

Článek

Vánoce a Nový rok se blíží a s nimi i každoroční novoroční předsevzetí. Znáte to:

  • od Nového roku začnu chodit do posilovny
  • od Nového roku uběhnu každý den 100 km (bosky, ve sněhu)
  • od Nového roku zhubnu na 30 kg i s postelí
  • od Nového roku...

A od Nového roku to vydržím… maximálně do 5. ledna.

Kdo má doma pejska, tak velice dobře ví, že výchova štěněte je stejně náročná jako plnění vlastních, nejen novoročních, předsevzetí. Aby totiž pejsek poslouchal na jméno a současně zůstaly nohy u židlí, papuče, knihy, krabice s kapesníky, záclony i špinavé spodní prádlo v původním stavu, tak to je úkol hodný Zenového mistra.

Majitel štěňátko nejdříve učí poslouchat doma, pak třeba u babičky či přátel na návštěvě (mezi talíři plnými voňavých dobrůtek) a nakonec venku. Třeba na náměstí plném holubů. Postup je jasný: zvyšovat náročnost ve stresových situacích! Konečným cílem je, aby pejsek poslechl vždy a všude, dokonce i v pekárně, kde voní čerstvé housky, nebo v uzenářství.

A tady se dostáváme k jádru pudla nebo spíš k voňavému „párku v parku“.

Ano, přesně tam míříme.

Jedna z osvědčených metod výcviku doporučuje, abyste vzali pejska ven a vystavili ho zkoušce poslušnosti. V součinnosti s někým dalším mu před nos nabídnete voňavý párek a čekáte, zda vás, svého majitele, poslechne na zavolání. Jedině tak je totiž možné pejska naučit, že bez odhledu na situaci a množství lidí, poslechne vždy na slovo.

Velice těžká zkouška nejen poslušnosti, ale i síly vůle. Ovšem možná nejen pro něj, ale i pro lidi samotné. Pejsek totiž nemusí být jediný, kdo v té chvíli zvažuje, že si dá pauzu od pravidel.

Můj kamarád, velký zastánce duchovního životního stylu, drží pravidelné půsty. Každý měsíc tři až pět dní pije jen vodu. Tvrdí, že mu to prospívá. Cítí se plný energie a lehký jako pírko. Nicméně, jak sám přiznává, je jeho největším nepřítelem… no ano, „párek v parku“. Nikoli opravdový (je vegan), ale symbolický.

Když totiž člověk pije jen vodu, ale kolem něj ostatní smaží třeba palačinky nebo krájí voňavé ovoce, je to opravdová zkouška síly vůle. A co teprve, když přidají laskavou otázku: „Fakt si nedáš? To je škoda, je to tak dobrý!“

To je pak jiný level „voňavého párku v parku“!

Řekla bych, že tady leží jedna z prapříčin nedodržování různých zdravých životních stylů, diet a cvičení. A také novoročních předsevzetí.

Dostáváme se tím totiž k tomu, proč jsou novoroční předsevzetí tak často odložena „ad serius“, tedy na později. Zdravý životní styl a pevná vůle jsou velice často v přímém konfliktu s lidskými geny a primárními pudy.

Někteří nemají to „štěstí“ a nepatří mezi ty vyvolené, co v dávných dobách díky své genové mutaci nepřežili ani první měsíc hladomoru, ale místo toho si nosí onen dříve tak „vytoužený gen“ přežití zvaný: „Co sním, to kompletně uložím do tukových zásob na později.“ Ano, to jsou ti lidé, co je na ně často, hlavně v online diskuzích, poukazováno prstem, protože nosí o pár kilo více než ti druzí.

Novodobí šťastlivci mohou třeba sníst celou pizzu, prosedět celý den za počítačem a nezanechá to na nich ani gram tuku. Ostatní smrtelníci ale mají přežití hluboko zakořeněné ve své DNA. Každou zmrzlinu pečlivě uloží do tukových zásob, jako by další jídlo mělo přijít až za měsíc. Přihoďte do rovnice náchylnost lidského druhu k závislostem a je vymalováno.

Pak už to všichni slyšíme. Ovšem nikoliv třeba od fitness nadšenců, ale od odborných poradců z řad běžných anonymních občanů schovaných v diskuzích za nicky bez avatarů: „Stačí jen silná vůle, disciplína, správné stravování a pohyb!“ Jasně, že to stačí. Ale to by musela být všude všeobecná součinnost.

Třeba ta, že po 18 hodině nebudou povoleny žádné reklamy na jídlo a pití. Protože mozek, mrška jedna, mnohem hůře odolává „párku v parku“, když vidí, jak se ta sličná ultraštíhlá modelka láduje čokoládou nebo salámkem zapíjenými colou, zatímco je pauza uprostřed filmu. Předsevzetí vem čert!

Takže co s tím? Možná bychom si místo nerealistických předsevzetí měli všichni dát jen jedno jediné: být k sobě laskaví a shovívaví. Nakonec i ten nejposlušnější pejsek někdy neodolá.

Všichni jsme jen lidé, nikoliv stroje!

Takže přeji všem hodně silné vůle, minimum voňavých „párku v parku“ a stresových zátěžových testů v nadcházejícím období.

S láskou a pozitivní energií do vašeho dne

Mara

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz