Článek
Seznam je tvořen na základě subjektivních důvodů, v potaz při sestavování bylo vzato vytížení v minulé sezóně, letní příprava, konkurence na daném postu, styl hry týmu včetně formace, trenér týmu a v neposlední řadě, zda daný klub bude hrát evropské poháry.
20. MÍSTO: Sebastian Boháč (2002) – MFK Karviná
Karvinský dres bude oblékat už třetí sezónu a už v minulé sezóně naznačil potenciál, který by ho mohl v budoucnu posunout do většího klubu, ovšem neabsolvoval celou přípravu z důvodu zranění, což ho na začátku ligy přibrzdí. Pokud pod Martinem Hyským zapracuje na ofenzivních číslech a bude se podílet na záchraně týmu v lize, tak se může dostat do povědomí fotbalové veřejnosti.
19. MÍSTO: Jaroslav Harušťák (2002) – FK Teplice
Levonohý obránce strávil jaro na hostování v Prostějově, kterému pomohl k záchraně a do svého kádru si ho vytáhl Zdeňko Frťala, který v Teplicích tvoří zajímavý mladý tým. Pro Harušťáka velká šance na to se uchytit v lize a ukázat se v tom nejlepším světle. Levý obránce s ofenzivní sílou je prototyp moderního fotbalu, který je žádaný po celém světě.
18. MÍSTO: Jiří Panoš (2007) – FC Viktoria Plzeň
Jméno, které by tu na konci minulého ročníku čekal málo kdo, ale v přípravě prokázal obrovský talent. Ze západu Čech navíc jdou takové hlasy, že by mohl být součástí užšího kádru. Viktoria bude bojovat na třech frontách, a tak se naskytuje velké množství zápasů. Pokud přenese svojí vysokou produktivitu z mládežnických kategorií do dospělého fotbalu, dlouho se v A-týmu Plzně neohřeje.
17. MÍSTO: Tomáš Král (2004) – FK Mladá Boleslav
Odchovanec mladoboleslavského fotbalu do ligy nakoukl teprve na jaře minulého ročníku, má za sebou 15 zápasů a v nich prokázal, že se může brzy stát zajímavým zbožím pro vyšší příčky. Dá se předpokládat, že ve svém útlém věku bude součástí základní jedenáctky kouče Holoubka i vzhledem k tomu, že odchází Ondřej Karafiát. Klub z města automobilů navíc bude hrát minimálně 2 zápasy v rámci předkol Konferenční Ligy, což je nejlepší cesta, jak ukázat tento talent.
16. MÍSTO: Karel Spáčil (2003) – FC Hradec Králové
Není tomu dávno, co hrál krajský přebor, konkrétně před dvěma lety zamířil na hostování do týmu SK Lipová, ale v zimním přestupovém období si ho do svého týmu vybral Hradec Králové a hned od začátku působil jistě. Od příchodu Davida Horejše nastoupil pokaždé v základní sestavě, a tak se dá předpokládat, že obrana „Votroků“ bude na něm stát i v příští sezóně. V čím dál populárnějším systému se 3 stopery zastává tu roli levého obránce, což je post, o který je veliký zájem.
15. MÍSTO: Petr Juliš (2003) – FC Hradec Králové
Mladší bratr Lukáše Juliše zažil debutový ročník v první lize a nevedl si vůbec zle. Ze začátku sice spíše sbíral minuty, ale stejně jako K. Spáčilovi pomohla změna trenéra, a pod Horejšem začal hrát mnohem více. Když přišel do hry jako střídající hráč, vždy působil jako skutečné oživení hradecké ofenzivy a ukazoval chuť a zápal do hry. Tím si určitě zvyšuje šance na účast v zápasech od první minuty.
14. MÍSTO: Alexandr Bužek (2004) – SK Slavia Praha
Mladý záložník podle očekávání po sestupu Zlína zůstal v první lize, co asi nečekal, že po něm sáhne rovnou Slavia. Realizační tým „Sešívaných“ velmi mile překvapil. Když přicházel, byla vize taková, že by měl jít ještě sbírat zkušenosti jinam, ale i díky tomu, že se přípravy neúčastnili reprezentanti z Eura, tak mohl prokázat své schopnosti na plno i v přípravných zápasech. Nyní to vypadá, že by mohl dokonce zůstat v kádru Slavie.
13. Místo: Tomáš Schánělec (2002) – FK Jablonec
Ještě nejsou dotaženy podrobnosti jeho působení pod Ještědem, ale už týden se připravuje s týmem. Další z řady talentů ze strahovské akademie se zatím výrazněji neprosadil v A-týmu Sparty. V loni po skvělém podzimu v B-týmu šel hostovat do Zlína, kde se mu úplně nevedlo. Rozhodně si nemohl stěžovat na vytížení, zkrátka zatím nezvládal přechod na nejvyšší úroveň. Pod trenérem Kozlem by se situace mohla zlepšit, jeho styl by mu mohl více sedět.
12. MÍSTO: Štěpán Chaloupek (2003) – SK Slavia Praha
Už od ledna bylo známé, že v létě zamíří do Edenu, ale na konci sezóny se zranil a nestihl tak úvod letní přípravy, nicméně odehrál 3 zápasy na soustředění, a až na zápas s Podbrezovou působil jistě. Na jeho postě je však velká konkurence a bohužel pro něj má na sobě momentálně znovu statut zraněného hráče. Slavia má už jistou minimálně Evropskou Ligu, a tak ve velkém množství zápasu by měl dostat prostor a šanci přesvědčit o svých kvalitách.
11. MÍSTO: Denis Halinský (2003) – FC Slovan Liberec
Podobně jako výše zmíněný absolvoval soustřední s týmem z Edenu, ale v průběhu dostal svolení k připojení k ambicióznímu Liberci. Ve Slavii by pro něj nebylo místo, a tak se vydal za staronovým koučem Kováčem. Když zapracuje na osobních soubojích, může už zase za rok hlásit u „Sešívaných“.
10. MÍSTO: Ondřej Kričfaluši (2004) – FK Teplice
Bez pěti centimetrů dvoumetrový obránce na jaře odehrál takřka kompletní minutáž. Opora zadních řad „Sklářů“ hraje ve středu obrané trojky, pro trenéra Frťalu je opravdu důležitým článkem týmu, dá se předpokládat, že v začínající sezóně tomu nebude jinak. Na Stínadlech není pouze na hostování, jak se může zdát, ale je kmenovým hráčem, nicméně předkupní práva patří Slavii a pokud si udrží výkonnost po celý ročník, je možné, že se bude mluvit o jeho možném návratu.
9. MÍSTO: Sebastián Nebyla (2002) – FK Jablonec
Šikovný středopolař se během léta stal naplno hráčem Jablonce, který využil přestupové opce. Velký talent a kapitán slovenské U21 prošel akademií West Hamu a je na něm znát technická vyspělost. Pokud mu bude držet zdraví, může vyletět.
8. Místo: Filip Prebsl (2003) – SK Slavia Praha
Na předsezónní tiskové konferenci byla oznámena prodloužená smlouva do roku 2028. To jednoznačně naznačuje, že s Prebslem mají v Edenu velké plány. Navíc má status odchovance klubu, kterých moc ve svém týmu Slavia nemá, a to je výhodou pro soupisku týmu do evropských pohárů. V přípravě většinou hrál v záloze, kde se objevil z personální nouze v Liberci. Nyní se to zdá být jako ideální pozice, protože své defenzivní hře dává útočnou nadstavbu, která z něj dělá všestranného hráče.
7. Místo: Marek Icha (2002) – FC Slovan Liberec
Byl jednou z priorit přestupového období a znovuspojení s trenérem Kováčem, stejně jako v případě Halinského, se jeví jako nejlepší řešení pro všechny strany. Stal se kmenovým hráčem Slovanu. Počítá se sním do základní sestavy v záložní řadě, kde narazí na dalšího bývalého spoluhráče z Pardubic, Michala Hlavatého.
6. Místo: Kryštof Daněk (2003) – AC Sparta Praha
Zažil dobrou letní přípravu a oproti reprezentantům Haraslína s Birmančevičem, kteří ji neabsolvovali celou, má lehkou výhodu. Na začátku sezóny by tak mohl dostávat prostor v Chance Lize, aby se hvězdy letenského týmu mohli plně soustředit na předkola Ligy Mistrů.
5. Místo: Tom Slončík (2004) – FC Viktoria Plzeň
O odchovance Zlína jevilo velký zájem hned několik týmů, ale boj o něj vyhrála plzeňská Viktoria. Velmi dobře technicky vybavený hráč se zápalem do hry. Nedá se s jistotou říct, jak moc důležitou roli bude na západě Čech plnit, ale při velkém množství zápasů určitě svůj čas dostane. Je v zájmu samotného klubu ukazovat takového hráče co nejvíce.
4. MÍSTO: Antonín Kinský (2003) – SK Slavia Praha
Už to v jednu chvíli vypadalo, že jeho přestup do Liberce je na spadnutí, ale jak to ve sportu bývá, situace se otočila o 180°, když se vážně zranil Jindřich Staněk. Nyní se dá předpokládat, že minimálně na podzim bude on mužem číslo 1 mezi třemi tyčemi. Má obrovskou šanci na to ukázat, co v něm Slavia má.
3. MÍSTO: Matěj Šín (2004) – FC Baník Ostrava
Po překonání těžké nemoci se zapojil do týmu jako plnohodnotný hráč A-týmu, nicméně jeho minutáž byla v trápícím se Baníku překvapivě malá. Ve svých 20 letech má velké sebevědomí, a i díky tomu, že je odchovancem klubu, tak má velkou přízeň u fanoušků. Pokud Ostrava najde správný systém pro jeho uplatnění může vyletět hodně vysoko, kvality na to rozhodně má.
2. MÍSTO: Christophe Kabongo (2003) FC Viktoria Plzeň
Po zahraniční štaci v belgickém klubu Lommel SK a slovenské Podbrezové se vrátil do Česka. Sáhla po něm Viktoria, která lepí díru po Tomáši Chorém, a s Kabongem navíc může být více fotbalovější. V přípravě nasázel úctyhodných 6 gólů a naznačuje svůj potenciál. Rozhodně by měl patřit k důležitým hráčům Viktorie.
1.MÍSTO: Lukáš Vorlický (2002) SK Slavia Praha
Pomalý návrat do fotbalu po velkém zranění hlásí obrovský talent českého fotbalu, který se v zimě přesunul z Itálie do Slavie. V přípravě už byl pod plnou zátěží a v přátelských zápasech doslova zářil. Manko na kondici je na něm sice vidět, ale jeho fotbalové schopnosti jsou na takové úrovni, že dokáže rozhodovat zápasy, i kdyby do hry chodil v druhém poločase. Pokud mu bude sloužit zdraví, měl by se rozhodně brzy dostat do základu Slavie.