Článek
Dlouhodobě mne irituje jeden rys typické české povahy. Nemohu přijít na příčinu toho, proč se Češi stali takovými milovníky psů. Vždyť poměr počtu psů na počet obyvatel v Česku je jedním z největších v Evropě.
Během svého života jsem poznal a potkal obrovské množství lidí, pro které je jejich pes a obecně naši čtyřnozí mazlíčci více než jejich blízcí a dávají to také patřičně najevo. Vezměme si jeden příklad za všechny. Doba „covidová“ byla velkou zkouškou odolnosti pro nás všechny v mnoha směrech. Museli jsme poměrně dlouho čekat na otevření alespoň těch základních prodejen a služeb, navíc s velmi přísnými opatřeními. Ty byly samozřejmě v kontextu situace potřeba. Co se ale otevřelo jedno z prvních, psí salóny. Rovněž jsou mi upřímně protivné psí hotely. Osobně nemám nic proti samotným psům, pokud jsou mírumilovní, poslušní. Vždyť svého času jsem je s manželkou o víkendech chodíval venčit do útulku. Jejich páníčci mají však mnohdy z lásky ke svému miláčkovi zatemněný mozek a jejich logické uvažování ustrnulo na úrovni dítěte, které si střeží svoji oblíbenou hračku a nechtějí ji nikomu půjčit.
Zažil jsem i situaci, a věřím, že nejsem sám, kdy mě vyloženě agresivní pes ohrožoval a dorážel na mě na veřejné lesní cestě. Tak tak jsem ho zahnal a jeho opodál jdoucí pán, vypadající jako místní pasekář, na otázku, proč nemá psa alespoň s náhubkem, nebo trochu vycvičeného, jen suverénně a arogantně a s úsměvem odvětil: „On je agresivní a hodně“. Pokud to přeženu, možná si své mindráky léčí s pomocí výchovy krvelačné bestie.
Proč se mám, pokud jdu v klidu po ulici, vyhýbat psím exkrementům na každém kroku? Vrcholem jsou psí exkrementy majiteli ponechané ve výtazích a na schodech paneláků. Proč mám u neukázněných psů, kteří na mě skáčou, poslouchat jejich hloupé páníčky, kteří je nejen pojmenovávají lidskými jmény (slyšel jsem například: Barčo, Rudolfku, Kristýnko), ale při ušpinění kalhot dovádivými zvířátky, ještě zvolají: „Barčo běž, pán je fuj!“Nejsem zvědavý poslouchat skoro neustálé štěkání otravného sousedovic psa, kterému se nejspíš nelíbí ryby v jezírku (naštěstí jen v létě). Dítě nám nemůže kvůli tomu spát, zavřít okna nelze, jelikož by se nedalo v rozpáleném domě za horkých večerů a nocí dýchat. Proč?
V žádném případě se nechci dotknout slušných majitelů psů, kteří je mají dobře vycvičené, i těch, pro které je pro jejich samotu pes opravdu jediným přítelem. Tito mají můj respekt.
Ale i tak, milí páníčci. Uvědomte si prosím i to, že ne každý je jejich milovníkem, a ne každý s vámi sdílí vaše nadšení ze psů.
