Článek
Divadelní podzim je každoroční akcí našeho menšího městského divadélka. Kromě místních spolků zde vystupují i přespolní. Co se kvality týče, nejde samozřejmě o žádné „národní“ umění, ale není to ani vyloženě šílená ochotnická úroveň. Hlavně je to možnost, jak si konečně i u nás užít trochu kultury, které jinak v obci moc není.
Nejsme v Národním divadle
Je jasné, že naše malé městské divadélko není Národní divadlo. Proto se dá předpokládat, že tomu bude odpovídat i styl oblékání některých návštěvníků. Je to tu prostě volnější. Oblečení jako košile nebo decentní svetr u mužů stále považuji za přijatelné. Žádný přísný dress code se zde nevyžaduje, takže záleží na každém, co si vezme na sebe. Chápu, že v maloměstském prostředí je požadovat po všech návštěvnících dobře padnoucí oblek nereálné.
Ale nejsme v tělocvičně
To, že nejsme v Národním divadle, ale ještě neznamená, že jsme v tělocvičně. Nebo že jsme se cestou do divadla stavili vyhodit odpadky, venčili psa nebo se zvedli od televize. Popsané situace jsou přesně ty, kdy si člověk vezme teplákovou soupravu. Tedy tepláky a mikinu – ideální na cvičení, venčení psa, nebo na doma při lenošení. Ale že by to bylo vhodné oblečení do divadla? To snad každý soudný člověk ví, že ne, ani do našeho malého divadélka.
Ještě si pamatuji, jak nám na základní škole kladli na srdce, že na návštěvu divadla bychom se měli trochu lépe obléct. Někteří na to už zapomněli, nebo to prostě ignorují.
Vidím hrůzu
Vstupuji do divadla a nestačím se divit. Košile a decentní svetry jsem ochotna tolerovat. Ale svetry s vánočními vzory už ne. U mužů vidím místo společenských kalhot rifle. A někteří mladí skutečně přišli v teplákových soupravách. Chápu, že ty značkové možná mají větší hodnotu než partnerovo sako, ale pořád jsou to tepláky.
Obuv je další kapitolou. V tu chvíli mi připadají milejší i staré mokasíny, protože aspoň vidím, že dotyčný na společenský dress code myslel. Ostatní mají sportovní tenisky, sneakers, a dokonce jsem zahlédla i obuv, která připomínala pracovní boty.
Jdeme, muži můj?
Už se těším, jak před příštím představením na svého muže jen zakřičím: „Jdeme!“ Ani se nepřevlékej, ty tepláky a mikina jsou ideálním outfitem. Možná si nech ještě montérky a pracovní boty, vezmi brašnu přes rameno a zapadneš perfektně.