Článek
Na ukrajinské straně bojuje více než 300 španělsky mluvících vojáků v praporu Simón Bolivar. Jsou mezi nimi bojovníci z Venezuely, Španělska, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Argentiny a několik z Peru.
Ukrajina se snaží získávat další dobrovolníky z celého světa pro službu ve své armádě. Na začátku války mířili na Ukrajinu dobrovolníci zejména z anglicky mluvících zemí nebo z bývalých států sovětského svazu. V loňském roce armáda připravila infrastrukturu španělsky mluvících náborářů, instruktorů a nižších operačních důstojníků.
Velká část ze španělský mluvících bojovníků pochází z Kolumbie. Už od roku 2000 se kolumbijští vysloužilí vojáci účastní různých konfliktů v zahraničí. Účastnili se i války v Afganistánu jako pracovníci amerických bezpečnostních společností, které si najímala Americká armáda. Měli poskytovat sledovací služby, ale jejich mise často končili jako útočné operace. Kolumbijské vojáky do své armády verbují také Spojené arabské emiráty.
Kolumbie má relativně velkou armádu a počet Kolumbijců s vojenským výcvikem představuje asi 1 % populace. To je větší procento než například v Brazílii (0,2%) nebo v Mexiku (0,3%). Kolumbijci mají navíc dobrý výcvik a proto je o ně v zahraničí zájem.
Vysloužilí kolumbijští vojáci jsou za peníze ochotni se účastnit nejrůznějších vojenských akcí. Účastnili se i atentátu na Haitského prezidenta Jovenela Moise v roce 2021. Dva Kolumbijci přitom zemřeli a 18 bylo zatčeno.
Nemalou motivací pro účast ve válce na Ukrajině jsou opět peníze. Kolumbijský voják si v kolumbijské armádě vydělá přibližně 558 EUR. V ukrajinské armádě má možnost vydělat 3 000 až 4 000 EUR. Navíc je-li zraněn dostane až 26 000 EUR a pokud zemře v boji získá jeho rodina 370 000 EUR.
Ale ani pro vysloužilé kolumbijské vojáky s dobrým výcvikem není služba v Ukrajinské armádě právě jednoduchá.
Mezi Kolumbijci koluje i řada videí z konfliktu. Jsou to otřesná videa zobrazující různé ostatky lidí doplněná srdceryvnými hlasovými zprávami. Řada vojáků přichází na Ukrajinu bez dostatku informací a neuvědomují si, že boje zde jsou mnohem těžší a intenzivnější než na co byli zvyklí při boji s partyzáni v kolumbijském pralese.
„To je peklo. Skoro nestřílíme. Všechno jsou drony. Kdo vydrží déle než rok, musí si nechat vyrobit sochu. Je neuvěřitelné, jaká rizika podstupují lidé za pár tisíc pesos navíc,“ říká kolumbijský voják na jednom z videí.
Řada těžkostí čeká vojáky a jejich příbuzné v okamžiku, kdy dojde k nějaké tragické události, jsou zraněni, zajati nebo dokonce zabiti. Příkladem může být příběh vysloužilého kolumbijského vojáka Germána Ávila, který bojoval na Ukrajině, v Kolumbii zanechal přítelkyni Gambou. Germán a Gamboa spolu byli asi 6 let. Germán v 39 letech skončil aktivní službu v kolumbijské armádě a pobíral důchod. Z důchodu však nemohl rodinu uživit. Měl dvě dospívající dcery, které se chystaly na vysokou. Udělal si zámečnický kurz a pracoval ve stavebnictví.
V roce 2023 se mezi kolumbijskými veterány začali šířit informace o Ukrajině, především prostřednictvím WhatsAppu. Prostřednictvím WhatsAppu často probíhal i nábor. Řada Germánových bývalých kolegů odešla na Ukrajinu a Germán o tom začal taky uvažovat. Měl informaci, že se zde dá vydělat od 2000 do 6000 dolarů v závislosti na riziku. Germán se rozhodl službu na několik měsíců vyzkoušet v zařazení s nízkým rizikem.
Germán Gaboe vyprávěl o kolezích, kteří se chtěli vrátit, protože situace na místě se značně lišila od jejich představ. On sám ale chtěl zůstat a tvrdil, že si vybral město, kde situace není tak kritická. Komunikovali spolu denně než Germán dorazil do Lymanu. Pak se na několik dní odmlčel. Gamboa kontaktovala jeho známé a ti jí řekli, že Germán je na misi kde nesmí mít telefon. Germán se po čase ozval a řekl ji, že byl blízko fronty a že pracuje v zákopech. Po pár dnech odpočinku se situace opakovala. Germán se navíc změnil, začal o válce mluvit jako by ji bral osobně, stejně jako Ukrajinci.
Germán se ale najednou přestal ozývat. Nic nevěděli ani jeho známí. Teprve až za několik dnů se jí ozval seržant, že Germán byl převezen s trombózou do hlavního města a je na jednotce intenzivní péče, ale stabilizovaný. Teprve později se dozvěděla, že byl 13 dní v kómatu.
Neustále se dohadovala se seržantem, který ji nechtěl nic říci. Prý je to zakázané. Chtěla mluvit s ošetřujícím lékařem, zjistit, zda může přijet na Ukrajinu, nebo získat alespoň nějaké informace. Kontaktovala i kolumbijské zastupitelství ve Varšavě. Dodnes se ale nedozvěděla vše co by chtěla.
BBC vypátrala kde byl Germán přijat do nemocnice, ale ani zpráva z nemocnice nepřinesla žádné podrobnosti. Specialisté BBC potvrdili, že mozková mrtvice může souviset s důsledky války, především s chronickým stresem a vypětím.
https://radio.uchile.cl/2023/08/03/carne-de-canon-mercenarios-latinoamericanos-en-ucrania/
Těžkých situací, kterým musí dobrovolníci v Ukrajině čelit využívá Ruská propaganda. Snaží se je přesvědčit, že je nečeká nic než smrt, že si Ukrajinci jejich pomoci neváží, nebo že je dokonce považují za podřadné vojáky.
Ani to ale zřejmě nestačí. Rusové proto využili své kontakty ve Venezuele a rozhodli se dva kolumbijské vojáky exemplárně potrestat, aby tím odradili ostatní. Těmi vojáky jsou José Arona Medina a Alexander Ante.
Oba cestovali z Ukrajiny domů do Kolumbie, ale když přiletěli do Venezuely, tak se náhle odmlčeli. Medina přímo uprostřed telefonického hovoru s manželkou. Manželka ho viděla znovu až za 12 dní na videu zveřejněném ruskou FSB.
FSB uvedla, že Medina a Alexander Ante byli zadrženi a jsou podezřelí, že se jako žoldáci zapojili do války na ukrajinské straně. Mezitím se kolumbijská prokuratura snažila nahlásit zmizení obou mužů na území Venezuely, ale bez výsledku.
José Aron Medina, 36, je kolumbijský profesionální voják ve výslužbě, který v listopadu 2023 odcestoval na Ukrajinu, aby a účastnil se bojů na straně Ukrajiny. Tento pátek FSB oznámila, že oba jsou z tohoto důvodu vyšetřováni, a ujistila, že „u nich byly zabaveny dokumenty potvrzující jejich nezákonnou činnost a také vojenské uniformy ukrajinského typu s odznaky praporu Karpatské Sič ukrajinské armády. Prapor Karpatský Sich je známý tím, že do svých řad integruje jak ukrajinské vojáky, tak zahraniční dobrovolníky. Pokud budou Medina a Ante usvědčeni jako „žoldáci“, hrozí jim až 15 let vězení.