Článek
Na víkend z 19. na 20. října nebudou na Kubě rádi vzpomínat. Ostrov nejprve čelil dvěma velkým výpadkům elektrické energie a v neděli ho zasáhl hurikán Oskar.
Hurikán, který se na Kubě změnil v tropickou bouři, napáchal řadu škod. Přestože má země s hurikány historické zkušenosti, je vybavena rozsáhlou sítí úkrytu, funguje zde účinná civilní ochrana a již před hurikánem bylo evakuováno na 15 000 lidí, způsobil hurikán Oskar značné škody a vyžádal si nejméně 6 obětí.
Hurikán s sebou přinesl zejména silné deště, které způsobily záplavy. V některých oblastech napršelo až 355 milimetrů srážek z toho 275 mm během tří hodin. Povodně zasáhly i oblasti, které dosud s velkou vodou neměly žádnou zkušenost. I na těchto místech dosahovala voda do výšky přibližně jednoho metru. Přes snahu vládních úřadů zůstaly některé oblasti odříznuté po několik dní. Velké škody byly způsobeny i v zemědělství hlavně na plantážích s kávou. Zkáze podlehlo přibližně 50 % rostlin.
Situaci ještě stěžoval fakt, že hurikán zasáhl zemi během druhého velkého výpadku elektrické energie.
V pátek 18. 10. v 11 hodin utrpěla Kuba totální výpadek elektrické energie na celém svém území. Výpadek nejdůležitější elektrárny v zemi zanechal přibližně 10 milionů lidí bez elektřiny. Kubánská vláda oznámila uzavření škol a nedůležitých průmyslových odvětví. Ministerstvo ujistilo, že se na odstranění závady pracuje, ale neupřesnilo kdy má být elektrárna opravena.
Masivní výpadek přišel po měsících neustálých výpadků elektřiny. Země trpí vážnou energetickou krizí, která je mimo jiné způsobena nedostatkem paliv pro elektrárny. Sedm elektráren je starých a v havarijním stavu. Výpadek přišel den po vystoupení premiéraManuela Marrero, který mluvil právě o energetické krizi a popsal ji jako „národní stav nouze“.
Od konce pandemie jsou výpadky na Kubě velmi časté. Země prochází velmi vážnou ekonomickou krizí poznamenanou nedostatkem téměř všech produktů – včetně léků a potravin – a neschopností nadále splácet své dluhy v zahraničí.
Více než polovina země od konce srpna trpí dlouhodobými každodenními výpadky elektřiny, přičemž některé obce bývají až 20 hodin bez elektřiny. I v Havaně trvají výpadky až 6 hodin.
Výpadky proudu omezují každodenní život Kubánců, nefungují semafory, bankomaty, elektronické platby, elektrické sporáky. Velký problémem jsou nefunkční ledničky a mrazáky, což ještě zhoršuje nedostatek jídla, kterým řada rodin trpí. Další totální výpadek elektrické energie nastal v neděli.
Situace se v poslední době zhoršila kvůli hospodářským potížím Kuby. Kuba spotřebuje za rok zhruba 8 milionů tun paliva, ale na svém území vyprodukuje pouze 3 miliony tun, zbytek musí dovézt. Kuba však má nedostatek cizí měny za kterou by palivo nakupovala a proto ho nemůže dovážet dostatek. Kubánské elektrárny jsou navíc zastaralé a dochází k opakovaným poruchám.
Ostrov má 7 tepelných elektráren, které jsou 40 let staré a ve špatném technickém stavu. Kromě toho si Kuba pronajala několik plovoucích elektráren ze kterých v současné době funguje 5.
Kuba je závislá na dodávkách ropy z Venezuely, Ruska a Mexika, ale ty své dodávky značně snížily. Venezuela snížila dodávky na polovinu kvůli problémům se zásobováním vlastního trhu. Mexické dodávky se snížily během volebního roku a nová prezidentka ještě neoznámila zda a za jakých podmínek budou pokračovat.
Nedostatek paliv a elektrické energie je, ale jen jedním z projevů hospodářské krize, která Kubu sužuje. Kuba dlouhodobě bojuje s nedostatečnou produkcí a mnoho lidí se rozhodlo tuto krizi řešit odchodem ze země. Za poslední dva roky odešlo skoro půl milionu Kubánců do USA a další tisíce odešly do Evropy.
Největším problémem je nedostatek jídla a nízké příjmy mnoha Kubánců. Spousta lidí je závislá na přídělovém systému. Přídělový systém na potraviny na Kubě funguje od roku 1963 a je základním pilířem zdejšího sociálního systému. I tento systém je ale zasažen ekonomickou krizí a příděly jídla se drasticky snižují.
Na mnoha místech země vznikají soukromé obchůdky, kde jsou ale vysoké ceny podobné těm v zahraničí. Nestátní prodejny ale nejsou oficiálně dovoleny a navíc většina obyvatel vydělává mezi 16 a 23 dolary měsíčně což jim neumožňuje nakupovat za nedotované ceny.
Kubánský ministr zahraničí upozornil, že soukromé obchody jsou sice dobře zásobené vším zbožím, ale za ceny, které si většina nemůže dovolit. Tvrdí, že vláda zásobuje lidi vším potřebným. I přes tato ujištění je současný systém neudržitelný a vláda se snaží omezit počet lidí zapojených do přídělového systému.
Nedostatek deviz a potřebného vybavení se projevuje i v zemědělství. Chybí insekticidy a hnojiva. Zemědělství je navíc řízeno pomocí kvót, které ale zemědělci nedokáží splnit. Výrobci si také stěžují, že vládou určované ceny nepokryjí jejich náklady.
Podle oficiálních čísel za poslední tři roky vzrostly ceny každý rok o 50 % zatímco HDP země každoročně o 2 % poklesne. A při neustálých výpadcích elektrické energie ještě zesílenými následky hurikánu Oskar se nedá předpokládat, že by se tato nelichotivá čísla v nejbližší době zlepšila.
