Článek
Americká válka proti drogám
Koncept americké války proti drogám se objevil v červnu 1971, kdy tehdejší prezident Richard Nixon prohlásil zneužívání nelegálních návykových látek za „veřejného nepřítele číslo jedna“. „Abychom mohli tohoto nepřítele porazit, je nutné zahájit novou totální ofenzivu,“ tvrdil Nixon a vyzval Kongres k podpoře úsilí „v globálním měřítku“.
Doposud USA podporovaly vojenské zásahy proti drogovým dealerům v Latinské Americe jen tím, že poskytovaly logistiku, zpravodajské informace, výcvik a materiál jiným vládám. Americká armáda proti gangům na americkém kontinentu v minulosti nikdy nezasahovala.
Americké ozbrojené složky už však mají zkušenosti s nasazením proti obchodníkům s drogami v Afganistánu, kde armáda používala proti obchodníkům s drogami bomby a vyčlenila nejméně 1,5 miliardou dolarů na vymýcení produkce heroinu, ale bez úspěchu.
Když se Trump v lednu vrátil do Bílého domu, stanovil si boj proti obchodu s drogami za prioritu. V červenci pak podepsal směrnici, která armádě umožňuje útočit na latinskoamerické drogové kartely, které definoval jako „teroristické“ skupiny.
Mezi „zahraniční teroristické organizace“ Trump zařadil několik mexických kartelů, gang Tren De Aragua, který vznikl ve Venezuele, a gang Mara Salvatrucha neboli MS-13 z Los Angeles.
Na americkém kontinentu byly protidrogové operace doposud řízeny pobřežní stráží s využitím zpravodajských informací, často s podporou spojeneckých zemí. Nyní Trumpova administrativa prohlašuje tuto strategii za neúčinnou a podniká vojenské útoky na lodě, o kterých se domnívá, že přepravují nelegální narkotika.
„Zastavení nefunguje, protože tyto drogové kartely vědí, že ztratí 2 % svého nákladu,“ řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio po prvním bombardování lodi z Venezuely. „Zastaví je, až je zničíte, až se jich zbavíte,“ dodal.
Na konci srpna proto byly v Karibiku nasazeny desítky amerických vojenských plavidel. V oblasti operuje osm válečných lodí, jaderná ponorka a stíhačky vše jako součást protidrogové operace.
Několik dní po začátku operace, 2. září, USA zaútočily na první loď údajně přepravující drogy, napojenou na gang Tren de Aragua. Jedenáct lidí zemřelo. Od té doby došlo k řadě dalších útoků na plavidla.
Ve stejném týdnu, kdy americká vláda oznámila další podobný útok, ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že „narkoteroristé jsou nepřáteli“ jeho země, protože k jejím břehům přivážejí drogy, které způsobují smrt.
„Budeme je pronásledovat, zabíjet a zničíme jejich sítě po celé naší polokouli, kdykoli a kdekoli se rozhodneme,“ dodal na svém účtu na sociálních sítích X.
Trump to považuje za skutečnou válku
Prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy jsou v „ozbrojeném konfliktu“ s drogovými kartely, které nyní považuje za „zákonné bojovníky“, jak vyplývá z důvěrného dokumentu, který získala mezinárodní média.
Zveřejnění tohoto memoranda, které získaly mimo jiné CBS, The New York Times a Reuters, přišlo poté, co Washington nařídil první tři útoky na lodě v Karibiku, které údajně přepravovaly drogy do Spojených států.
Dokument uvádí, že prezident Trump považuje drogové kartely za nestátní ozbrojené skupiny a že jejich činy představují „ozbrojený útok proti Spojeným státům“.
„Prezident rozhodl, že Spojené státy jsou zapojeny do nemezinárodního ozbrojeného konfliktu s těmito označenými teroristickými organizacemi,“ uvádí se v dokumentu, jak informovala agentura Reuters. „Prezident nařídil ministerstvu války, aby proti nim provedlo operace v souladu s právem ozbrojeného konfliktu,“ uvádí se dále v dokumentu.
Tímto způsobem se Trumpova vláda snaží ospravedlnit použití síly proti lodím údajných drogových dealerů. Donald Trump je obviňuje ze zaplavení ulic Spojených států kokainem a fentanylem.
Při posledním americkém útoku na loď u venezuelského pobřeží bylo zabito dalších šest lidí. Na Truth Social Trump uvedl, že „zpravodajské služby potvrdily, že loď patřila obchodníkům s drogami, byla spojena s nelegálními narkoteroristickými sítěmi a proplouvala po známé trase po které jsou pašovány drogy.
Stejně jako v případě předchozích útoků, američtí představitelé neupřesnili, jaká organizace obchodující s drogami údajně plavidlo provozovala, ani totožnost osob na palubě. Od počátku operace americké síly již potopily nejméně pět lodí podezřelý z přepravy drog. Při těchto zásazích zahynulo nejméně 27 lidí.
Odborníci mluví o ilegálních mimosoudních popravách
Potápění lodí v Karibiku, se kterým USA v září začaly, vyvolalo značnou kritiku. Luke Moffett, profesor na Queens University v Belfastu a expert na reparace, lidská práva a mezinárodní humanitární právo, řekl BBC, že „k zastavení plavidla lze použít sílu, ale obecně by se měla používat nesmrtící opatření“. Likvidace plavidla i s posádkou lze chápat jako „mimosoudní svévolnou popravu“ a „základní porušení lidských práv“. Jako „mimosoudní popravy“ označují tyto zásahy i experti na lidská práva jmenovaní OSN.
Podle The New York Times Trumpovo rozhodnutí formálně klasifikovat svou kampaň proti drogovým kartelům jako aktivní ozbrojený konflikt naznačuje jeho záměr zajistit si právo na získání mimořádných pravomocí v době války.
Podle mezinárodního práva může země během ozbrojeného konfliktu legálně zabíjet nepřátelské bojovníky, i když nepředstavují žádnou hrozbu. Otázky ohledně legality tohoto opatření však přetrvávají.
Geoffrey S. Corn, generální právní zástupce ve výslužbě, který dříve působil jako hlavní poradce armády, listu The New York Times řekl, že drogové kartely se nezapojují do „nepřátelských akcí“ proti Spojeným státům, protože mezi prodejem nebezpečného produktu a ozbrojeným útokem je značný rozdíl.
Trumpova administrativa tvrdí, že tento přístup k boji proti obchodování s drogami je legální, ale různí odborníci varují před opakem.
„Stále existují zásadní právní omezení, jak může výkonná moc uplatňovat smrtící sílu. Pokud prezident může tato omezení ignorovat, důsledky jsou nebezpečné a destabilizující jak doma, tak v zahraničí,“ napsal Brian Finucane, bývalý právní poradce ministerstva zahraničí, na online fóru Just Security.
Do hry vstupuje CIA
Nemusí však zůstat u potápění lodí. Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa zvažuje útok na drogové kartely, které pašují drogy po souši. Americký prezident Donald Trump také oznámil, že pověřil CIA prováděním tajných operací ve Venezuele. Ve svém projevu v Bílém domě Trump uvedl, že USA mohou kromě útoků na lodě provádět i pozemní útoky na drogové kartely v regionu, pokud to bude nezbytné.
Podle New York Times by Trumpovo povolení umožnilo CIA provádět operace ve Venezuele samostatně nebo jako součást jakékoli širší vojenské operace USA. Zatím není známo, zda CIA ve Venezuele plánuje konkrétní operace, nebo zda jde jen o opatření do budoucna. V každém případě CIA má za sebou dlouhou historii tajných operací po celé Jižní Americe.
Mick Mulroy, bývalý důstojník paramilitární jednotky CIA a náměstek ministra obrany, řekl BBC: „Aby bylo možné provádět tajné akce, je nutné prezidentské rozhodnutí, které by CIA speciálně povolilo konkrétní operaci s konkrétně stanovenými akcemi.“
Mulroy dodal, že takové zjištění by znamenalo „podstatné zvýšení“ úsilí v boji proti organizacím obchodujícím s drogami. „Něco jako ve filmu ‚Sicario‘,“ řekl s odkazemna film z roku 2015, který vypráví příběh americkýchagentů provádějícíchtajné operace proti drogovým kartelům v Mexiku.
Trump v Oválné pracovně odpovídal na novinářské otázky k tématu. „Proč jste povolil CIA vstoupit do Venezuely?“ zeptal se novinář. „Povolil jsem to ze dvou důvodů,“ řekl Trump. „Zaprvé, oni (Venezuela) vyprázdnili svá věznice do Spojených států amerických. A další věcí jsou drogy. Z Venezuely k nám přichází spousta drog a spousta venezuelských drog sem přichází po moři, takže to vidíte, ale zastavíme je i po souši.“
Venezuela hraje nicméně v obchodu s drogami v regionu relativně malou roli. Prezident se nechtěl vyjádřit k tomu, zda cílem CIA má být svrhnout Madura, za kterého USA nabídly odměnu 50 milionů dolarů.
Venezuela se připravuje na válku
Zvýšená vojenská přítomnost USA v regionu vyvolala v Caracasu obavy z možného útoku. V Karibiku je údajně rozmístěno asi 10 000 amerických vojáků, část z nich se nachází na lodích operujících v Pacifiku a část je rozmístěna v Portoriku.
Nicolás Maduro venezuelský prezident, jehož legitimitu ale mnoho zemí včetně USA neuznává, v televizi apeloval na mír s USA. Oslovil „lid Spojených států“ slovy: „Ne válce, ano míru“.
Maduro ve středu večer varoval před eskalací. „Řekněme jasné ne změně režimu, která nám tolik připomíná nekonečné, neúspěšné války v Afghánistánu, Iráku, Libyi a tak dále,“ řekl socialistický vůdce. „Ne státním převratům zorganizovaným CIA.“ A vzkázal američanům: „Obyvatelé spojených států poslouchejte mě, ne válce ano míru.“
Dříve téhož dne Maduro nařídil vojenská cvičení v caracaském předměstí Petare a v sousedním státě Miranda. Ve zprávě na Telegramu uvedl, že mobilizuje armádu, policii a civilní milici k obraně své země bohaté na ropu.
Ministr zahraničí Yván Gil na Telegramu uvedl, že Venezuela „odmítá válečná a extravagantní prohlášení prezidenta Spojených států“. „S extrémním znepokojením sledujeme využití CIA, stejně jako oznámené vojenské nasazení v Karibiku, které představuje politiku agrese, hrozby a obtěžování Venezuely,“ dodal.
Američtí představitelé tvrdí, že Maduro sám je součástí organizace zvané Kartel sluncí, která podle nich zahrnuje vysoce postavené venezuelské vojenské a bezpečnostní úředníky zapojené do obchodování s drogami. Maduro tato tvrzení popřel.
Vztahy mezi Venezuelou a USA jsou již mnoho let napjaté. USA nepovažují Madura za legitimního prezidenta a neuznávají volby z let 2018 a 2024. Prezident Trump také požadoval, aby Venezuela přijala migranty deportované ze Spojených států, které označuje za zločince a které dle Trumpa Madurova vláda „donutila“ odejít do USA.
„Dostaňte je ven, jinak je cena, kterou zaplatíte, nevyčíslitelná,“ napsal Trump s odkazem na Madurovu vládu, která reagovala vojenskými manévry a výcvikem civilistů a stoupenců Chavisma. V srpnu americké ministerstvo zahraničí zdvojnásobilo odměnu na 50 milionů dolarů za informace vedoucí k zatčení Madura, kterého obviňuje z vedení drogového kartelu.
Maduro mobilizuje i civilisty všech věkových kategorií
Maduro odmítá obvinění Washingtonu a hájí úsilí své vlády v boji proti obchodování s drogami. „Je to nevyhlášená válka a už teď vidíme, jak byli lidé, ať už jsou to obchodníci s drogami, či nikoli, popravováni v Karibském moři. Popraveni bez práva na obhajobu,“ řekl minulý pátek ministr obrany Vladimir Padrino López.
V reakci na to vláda nařídila vojákům Bolívarských národních ozbrojených sil (FANB), aby učili lidi v chudých komunitách používat zbraně.
„Jsem připravena se dostavit, až mě povolají. Musíme jít ven a bránit vlast.“ říká téměř sedmdesátiletá Edith Peralesová, která je jednou z tisíců členů venezuelské milice, kterou Vláda Nicoláse Madura uvedla do pohotovosti. Je to reakce na vojenské operace USA, které venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino označuje za „nevyhlášenou válku“.
Peralesová žije v jedné z caracaských čtvrtí, která je tradiční baštou vládní strany označované po bývalém prezidentovi Hugo Chavezovi jako Chavismo. Má připravenou uniformu a boty, aby v případě nouze nebo „invaze“ USA do Venezuely bránila svou zem.
Je součástí Bolívarské národní milice, vojenské síly složené z civilistů, vytvořené v roce 2009 za funkčního období zesnulého Huga Cháveze (1999-2013). Madurova vláda nyní milice uvedla opět do pohotovosti.
Proti potápění z lodí, ale protestují i další politici v regionu. Kolumbijský prezident Gustavo Petro ostře zkritizoval jeden ze zásahů s tím, že napadená loď se nacházela v „teritoriálních vodách Kolumbie“, a popřel, že Washington má „právo“ ji bombardovat, i když převážela kokain. „Americká vláda vraždí Latinoameričany na jejich vlastní půdě,“ řekl Petro.
