Bad Bunny: pohádková kariéra kluka z Portorika

Z portorického supermarketu až na vrchol

Benito Antonio Martínez Ocasio, kterého dnes celý svět zná pod přezdívkou Bad Bunny, vyrůstal v malém městečku Vega Baja na severu Portorika. Jeho matka byla učitelka a otec řidič kamionu bez kontaktů v hudebním průmyslu.

V rozhovoru se spisovatelkou Carinou del Valle Schorske Bad Bunny prozradil, že jeho dětství se zdálo být „daleko“ od shonu San Juanu, přestože hlavní město bylo jen 45 minut jízdy autem. Každá cesta do takzvané „metropolitní oblasti“ byla pro něj „událostí“. Většinou byl cílem těchto cest do hlavního města návštěva Plaza Las Américas, obrovského nákupního centra, kde „jste ani nevěděli, kde jste“.

Jako teenager ve svém pokoji nahrával trapové písně na SoundCloud a snil o životě popové hvězdy. „Neznám nikoho v hudebním světě,“ řekl. „Není šance, že bych si šel koupit pincho (pouliční jídlo) a narazil na Daddy Yankeeho.“. K náhodnému setkání s králem reggaetonu skutečně nikdy nedošlo, ale Bad Bunny ho ke startu své úspěšné kariéry vůbec nepotřeboval.

Svou životní dráhu Benito Martinez Ocasio začínal jako balič nákupů v supermárketu. Dnes po deseti letech stojí na vrcholu své hudební kariéry. Má za sebou řadu úspěchu a nyní poprvé vystoupil v poločase Super Bowlu na stadionu Levi's v Kalifornii před 125 miliony diváků.

Loni ho The New Yorker nazval „největší popovou hvězdou“ a The New York Times prohlásil, že „znovuobjevil svět španělsky psané hudby“. V letech 2020, 2021, 2022 a 2025 byl na Spotify nejstreamovanějším umělcem na světě a překonal takové osobnosti jako Taylor Swift a Drake. V roce 2024 bylo jeho album „Un verano sin ti“ uznáno jako nejstreamovanější album v historii platformy a podle Guinnessovy knihy rekordů dosáhlo více než 15 miliard streamů.

Bad Bunny na Super Bowlu

Benito je hrdým Portoričanem, své hity jako „Tití me preguntó“ a „Baile inolvidable“ zpívá výhradně ve Španělštině a scénu na Super Bowlu nachystal tak, aby připomínala jeho milované Portoriko. Na scéně nechybělo pole cukrové třtiny, která byla kdysi srdcem ekonomiky ostrova, venkovská chalupa ani El Morro, ikonickou koloniální pevnost ve Starém San Juanu.

Na největší sportovní akci v USA zazněla řada hudebních stylů, nechyběla salsa, reggaeton, bomba a plena. Přednesl poselství jednoty s odkazem na Latinoameričany obecně, ale především zpíval portoricky a pro Portoriko.

Do vystoupení na Super Bowlu zařadil i píseň „El Apagón“ (Výpadek proudu), která upozorňuje na palčivý problém ostrova, kterým je špatné elektrické vedení a časté výpadky proudu. Použil také symboly jako pava, klobouk starých ostrovních farmářů, a portorickou ropuchu chocholatou, ohrožený endemický druh.

Milované Portoriko

Jak zdůrazňují akademičky Vanessa Díaz a Petra R. Rivera Rideau ve své knize P FKN R: Jak se Bad Bunny stal globálním hlasem portorického odporu, jeho úspěch pramení z „intimního spojení, které s ostrovem udržuje“.

Jeho hudba zřejmě zdaleka neoslovuje všechny Portoričany, ale v jeho textech, rytmech i v jeho image se odráží realita Portorika, které je sice součástí USA, ale udržuje si svou vlastní specifickou identitu. K té patří i vlastní specifický dialekt Španělštiny. Přestože je Portoriko součástí USA anglicky se zde mluví málo. Podle nejnovějších údajů ze sčítání lidu USA pouze 22 % obyvatel ostrova uvádí, že mluví anglicky „velmi dobře“.

I tím se Bad Bunny liší od ostatních. Zatímco dříve latinskoameričtí umělci zpívali v angličtině, aby se dostali na angloamerický trh, Bad Bunny zpívá ve španělštině s portorickým dialektem. Je to ta samá španělština, za jejíž zachování bojovali Portoričané po celá desetiletí, a to i tváří v tvář snahám USA vnutit jim angličtinu jako první jazyk.

Karibské jazyky byli často označovány za nesrozumitelný jazyk nižších vrstev. To nakonec připomněl i sám americký prezident Donald Trump, když na sociální síti Truth Social napsal: „Nikdo nerozumí ani slovu, co tenhle chlap říká.“. To ale Bad Bunnymu nevadí. Zpívá portoricky, pro Portoriko a je mu jedno co říkají ostatní.

Život na ostrově

Život na ostrově není jednoduchý, obyvatele trápí špatná veřejná doprava, nedostatek turistů a významných akcí. Každodenní život plyne pomalu a je poznamenán dluhovou krizí a bankrotem, který ostrov prodělal. Na ostrově způsobil hlubokou politickou, sociální a ekonomickou devastaci.

Kvůli nedostatku financí je na ostrově špatná elektrická infrastruktura, dochází k neustálým výpadkům proudu, masové migraci, násilí, uzavírání škol a oslabení systému veřejných vysokých škol.

Bad Bunny na problémy ostrova často upozorňuje ve svých písních, v roce 2018 v písni „Ser Bichote“ ze svého debutového alba zpíval: „Školy se zavírají, zatímco drogová doupata se otevírají. Tak co mám dělat? Řekněte mi, ptám se vás, co?“

Ve svých písních mísí romantismus s odkazy na špatný stav portorických silnic, jako v písni „Bokete“, a v písni „La Mudanza“ (Hnutí) hovoří o pronásledování, kterému kdysi čelilo hnutí za nezávislost ostrova. V této písni zpívá: „Tady zabíjeli lidi za vztyčení vlajky / Proto ji teď nosím všude,“. Což bylo symbolické, protože portorickou vlajku si přinesl i na Super Bowl.

Vlajka se světlemodrým trojúhelníkem

Oficiální vlajka Portorika obsahuje tmavě modrý rovnostranný trojúhelník. Byla přijata v roce 1952, kdy byl vytvořen Portorický stát, forma samosprávy s omezenými pravomocemi schválená vládou USA pro Portoriko.

Bad Bunny si pro své vystoupení vybral jinou verzi vlajky. Během zpěvu mával portorickou vlajkou se světle modrým trojúhelníkem. Tato varianta vlajky je spojena s portorickým hnutím za nezávislost a obecně s těmi, kteří se snaží kulturně odlišit od Spojených států.

Připomíná tím temnější stránky portorické historie. V roce 1948 schválila portorická vláda zákon 53, známý také jako zákon o umlčování. Cílem bylo potlačit hnutí za nezávislost. Tento zákon omezoval svobodu projevu, zakazoval veřejnou podporu nezávislosti, tisk letáků nebo účast v jakékoli skupině podporující nezávislost.

A samozřejmě zakazoval vlastnit, vystavovat nebo dokonce uchovávat portorickou vlajku ve vlastním domě. Trest za porušení zákona mohl být až 10 let vězení. Zákon byl zrušen v roce 1957, ale jeho kulturní a psychologické dopady přetrvávají a jsou v Portoriku stále předmětem debat.

Portorická kultura

Přestože jsou součástí USA, nemají Portoričané příliš možností jak ovlivnit národní politiku. Nemohou se účastnit prezidentských voleb a jejich zástupce v Kongresu nemá právo volit.

Mají minimální možnost ovlivnit politiku Spojených států, ani nejsou suverénní zemí a nemají zastoupení v mezinárodních organizacích, jedině kultura může sloužit jako jejich brána do světa. A Bad Bunny ji dokázal otevřít jako nikdo předtím.

Bad Bunny úspěšně propaguje hudební styl reggaeton. Je prvním v historii, komu se podařilo vyhrát Grammy za album roku s albem výhradně ve španělštině „Debí tirar más fotos“ (Měl jsem pořídit víc fotek).

Reggaeton má kořeny v Panamě a New Yorku, ale proslavili ho portorikánští umělcům, přestože jeho hraní bylo na ostrově po léta pronásledováno. V „tajných“ klubech ho zpívali a poslouchali převážně mladí lidé z chudých komunit a afro-karibského původu. Kluby se často stávali terčem policejních razií.

Postupem času a díky práci umělců jako Daddy Yankee, Tego Calderón a Don Omar, kterého Benito připomněl na Super Bowlu, se reggaeton stal populárním žánrem mladé portorické generace, který mohli poslouchat v rádiích.

Bad Bunny a politika

Bad Bunnyho písně často obsahují hluboké poselství odsuzující konolializmus, rasizmus a další problémy, které zná z rodného Portorika.

Benito Antonio Martínez Ocasio, celosvětově známý jako Bad Bunny, překročil svůj stín intepreta reggaetonu a etabloval se jako přední osobnost sociálního aktivismu. V nedávné úvaze portorikánský umělec uvedl, že jeho hudba není jen o tanci nebo romantice, ale také nástrojem protestu proti politické nespravedlnosti.

Na udělování cen Grammy se nejen zapsal do historie svým španělský zpívaným albem „Debí Tirar Más Fotos“ (Měl jsem pořídit více fotek), ale neváhal ani zkritizovat imigrační politiku USA a požadoval ukončení činnosti imigrační a celní agentury (ICE).

Postoj Bad Bunnyho vyvolal okamžitou reakci nejkonzervativnější části americké politiky v čele s prezidentem Donaldem Trumpem. Prezident označil výběr portorikánského umělce pro poločasovou show Super Bowlu za „hrozný“ a tvrdil, že jeho hudba propaguje nenávist a rozděluje společnost.

Bad Bunny však na tuto kritiku reagoval asymetrickou rétorikou založenou na empatii a inkluzi. Pro umělce je láska k jeho komunitě a rodině jedinou silou schopnou působit proti zhoubným ideologiím o bílé nadřazenosti.

Ve svém nejnovějším albu se zpěvák zabývá kritickými tématy, jako je gentrifikace a koloniální status Portorika ve vztahu ke Spojeným státům. Písně jako „Lo Que Le Pasó a Hawaii“ odsuzuje vysídlování místních obyvatel kvůli zahraničním ekonomickým zájmům a přirovnává situaci ostrova k tichomořskému souostroví Haway. Tato tematická hloubka vedla prestižní akademické instituce, jako je Yaleova univerzita, k vytvoření specializovaných kurzů, které analyzují estetiku a politický rozměr umělcovy tvorby.

Bad Bunny ve své tvorbě často poukazuje na odpor jeho vlasti proti vnějším vlivům. Jeho angažovanost je pro něj přinejmenším stejně důležitá, jako jeho tvorba. Při jednom ze svých celosvětových turné se rozhodl zrušit své koncerty ve Spojených státech, aby ochránil své latinskoamerické fanoušky před potenciálními imigračními raziemi na svých koncertech.

Vliv portorického umělce se měří také jeho schopností mobilizovat společnost, jak se ukázalo během protestů v roce 2019, které vyvrcholili rezignaci guvernéra Ricarda Rossellóa. V té době se zpěvák připojil k masivním demonstracím v San Juanu a svým hlasem odsuzoval korupci a homofobii na straně vlády. Tím se liší od většiny komerčních umělců. Svou slávu a svůj vliv využívá ke zvyšování povědomí o ekonomické krizi a koloniálním traumatu, které trpí jeho lid.

Bad Bunny vždy používal zářivé barvy, odvážné potisků a lak na nehty. Jeho styl ostře kontrastoval s jinými latinskoamerickými interprety, kde dominuje silná maskulinita. Svůj styl zdůraznil dalšími gesty jako je líbání muže během vystoupení nebo odsouzení vraždy trans ženy v celostátní televizi.

Jeho odkaz není vždy jednoznačný. Někteří odborníci upozorňují na nesoulad, kdy v některých písních vysílá feministická poselství a volá po právech žen, ale jindy se vrací k zažitému sexizmu.

Přesto, že Bad Bunny nezapadá do zažitého stylu pop music, se proměnil v módní ikonu schopnou dominovat na přehlídkových molech Met Gala v New Yorku a nosit exkluzivní oblečení od světových návrhářů. A jeho alba stále vévodí žebříčkům popularity.