Hlavní obsah

Steve Bannon. Z obálky časopistu Time až do federální věznice

Foto: Foto: Unsplash

Obálka časopisu Time s Trumpem ve věznici - ilustrační obrázek

Steve Bannon je jednou z nejvýznamnějších osobností hnutí MAGA. Největšího vlivu dosáhl v roce 2017 jako Trumpův hlavní stratég. Později se snažil MAGA exportovat do celého světa. V posledních letech ale řešil hlavně své problémy se zákonem.

Článek

Bannonova cesta k politice

Bannon se narodil ve Virginii v roce 1953. V mládí se Bannon o politiku nijak zvlášť nezajímal. To se prý změnilo až když nenarukoval k námořnictvu, kde strávil čtyři roky.

„Nezajímal jsem se o politiku, dokud jsem se nedostal do služby a neviděl, jak moc to Jimmy Carter zpackal. Stal jsem se velkým Reaganovým obdivovatelem,“ řekl. „Ale co mě obrátilo proti celému establishmentu, byl návrat z řízení firem v Asii v roce 2008 a uvědomění si, že Bush to zpackal stejně jako Carter. Pro zemi to byla katastrofa.“

Jako důstojník námořnictva vystudoval Bannon obor národní bezpečnosti na Georgetownu a následně MBA na Harvardu. Po studiích nastoupil do Goldman Sachs. Kde, podle svých slov, sledoval jak se usedlá kultura averze k riziku proměnila ve veřejné kasino, kde hráči riskují peníze jiných lidí. Kromě odporu k bankéřům si Bannon z Goldman Sachs odnesl i slušné jmění.

Po odchodu z Goldman Sachs si založil vlastní butikovou firmu v Beverly Hills specializující se na zábavní obchody. Jednu dobu se dokonce věnoval obchodování s virtuálním zbožím pro hráče videohry World of Warcraft. Jeho partner Scot Vorse podle svých slov řešil praktické věci, zatímco Bannon byl velký nekonvenční myslitel a hnací síla. „Všechno je to o agresivitě,“ říká Vorse. „Steve není ochoten přijmout ne jako odpověď. Je to houba. Je velmi chytrý. Naslouchá. Má strategické myšlení.“

Jejich malá firma získala významné klienty, včetně Samsungu, MGM, nebo společnosti patřící budoucímu premiérovi Itálie Siviu Berlusconimu. V roce 1993 pomohl Bannon televiznímu magnátovi Tedu Turenerovi koupit společnost Castle Rock Entertainment a díky tomu získala společnost Bannon & Co. podíl na pěti televizních seriálech v Castle Rocku – včetně sitcomu Seinfeld.

Kromě obchodu ale Bannona lákala i filmařská práce. Napsal několik dokumentů, které sám režíroval. V jeho dokumentech se už naplno projevil jeho zájem o pravicová témata. Napsal a režíroval filmy oslavující Ronalda Reagana, Sarah Palin, Michele Bachmannovou, nebo hnutí Tea Party.

Bachmannová, bývalá členka Kongresu za Minnesotu, říká, že Bannon dokázal vidět to, co mainstreamová média buď nedokázala, nebo nechtěla. V Americe rostla vlna znechucení, kterou pobřežní elity odmítly jako „groteskní karikaturu toho, co Donald Trump nazval zapomenutým mužem,“ říká Bachmannová. „Myslím, že se prostě snažil dát hlas a prostor lidem, kteří byli nejen ignorováni, ale o kterých se v mainstreamových médiích lhalo.“

Bannonův pohled na svět zřejmě ovlivnil jeho vztah k otci. „Pocházím z dělnické, irsko-katolické, pro-kennedyovské a pro-odborové rodiny demokratů,“ řekl jednou. Jeho otec, Martin Bannon, začínal jako asistent svářeče pro telefonní společnosti a velkou část života pracoval jako elektrikář. Postupně se vypracoval až do managementu a podařilo se mu pro jeho ženu a pět dětí vybudovat relativně pohodlný život střední třídy. Steve prý svého otce často navštěvoval v jeho starém rodinném domě v richmondské čtvrti Ginter Park.

Poslední finanční krize ale Bannonova otce silně zasáhla a přišel o velkou část svých celoživotních úspor. Steve Bannon s rozzuřením sledoval, jak jeho bývalí kolegové z Wall Street vyšli z krize prakticky bez úhony a trestu – zatímco na kdysi velkou americká střední třídu, na lidi jako jeho otec, důsledky krize drtivě dopadly.

„Prudká změna nastala, myslím, v roce 2008,“ říká Patrick McSweeney, bývalý předseda Republikánské strany Virginie a dlouholetý rodinný přítel. Bannon to vnímal jako „zásadní nespravedlnost: tvrdě pracující lidé jako jeho otec byli zbaveni peněz. A bankéři byli zachráněni.“. Do té doby byl Bannon, jak později vyjádřil, „nejtvrdším kapitalistou, jaký jen může být“, ale tohle ho změnilo.

Bannonův život se stal křížovou výpravou proti politickým, finančním a kulturním elitám všeho druhu.

Kariéra v konspiračních médiích

Během své práce na dokumentech se setkal s konzervativním mediálním podnikatelem Andrewem Breitbartem, který chtěl vytvořit web, který by podle jeho slov zpochybňoval mainstreamová média ovládaná liberály.

V roce 2012 Braitbart zemřel na infarkt a Bannon se stal nejvýznamnější postavou Breitbart News. Web se prezentoval jako agresivní konspirační platforma pro pravicové Američany zklamané z mainstreamových politiků.

V Breitbartu byl Bannon klíčovou postavou, naplno se projevila jeho svérázná a zatvrzelá povaha. I díky tomu mu někteří zaměstnanci nemohli přijít na jméno. „Je to jeden z nejhorších lidí, se kterými jsem kdy měl co do činění,“ řekl deníku TIME bývalý redaktor Breitbartu Ben Shapiro. „Pravidelně lidi zneužívá. Všechno vnímá jako válku. Pokaždé, když se cítí naštvaný, si klade za cíl zničit svého soupeře.“ Tento názor sdílela i konzervativní komentátorka Dana Loeschová, bývalá zaměstnankyně Breitbartu. „Jeden z nejhorších lidí na Boží zelené zemi,“ řekla ve svém rozhlasovém pořadu.

Během volební kampaně v roce 2016 web horlivě podporoval Donalda Trumpa. V té době byli Bannon a jeho média obviňováni ze spojení s bílými nacionalisty. Autoři Breitbartu, ačkoli čím dál více získávali na popularitě v mainstreamových republikánských kruzích, stále udržovali vazby na okrajové krajně pravicové osobnosti a šířili konspirační teorie.

V Trumpovi našel Bannon dokonalé zalíbení. Jako prezidentského kandidáta hočasto míval ve svém rozhlasovém pořadu a bývalí zaměstnanci tvrdí, že si objednával stálý proud protrumpovských článků.

Bannon se osobně zapojil do Trumpovy volební kampaně, když ho Trump jmenoval jejím generálním ředitelem. Po volebním vítězství Bannon získal klíčovou roli hlavního stratéga Bílého domu.

Vrchol kariéry

V té době se objevil na obálce časopisu Time a časopis spekuloval zda je Bannon druhým nejmocnějším mužem světa. Role hlavního stratéga se Bannon zhostil energicky. Napsal Trumpovi sžíravý inaugurační projev, pomohl mu zavést zákaz vstupu pro uprchlíky a vyjednal si stálou pozvánku do Rady národní bezpečnosti. Bylo ho všude plno, když Trump 30. ledna 2017 tweetoval, že celostátní média jsou jeho „opoziční stranou“ jen tím zopakoval Bannonův komentář pro New York Times, pronesený o několik dní dříve.

Bannon si byl s Trumpem zřejmě velmi blízký. Kolegové ho pro rozsah informací, které si nosí v hlavě, přezdívali „encyklopedie“; ale více než cokoli jiného má Bannon s Trumpem společné myšlenky. „Oba jsou opravdu skvělí vypravěči,“ říká o jejich poutu Kellyanne Conwayová, poradkyně prezidenta. „Prezident a Steve sdílejí důležitou vlastnost vstřebávání informací a zvažování důsledků.“

Pouto se mezi Trumpem a Bannonem vytvořilo i proto, že jsou si osobnostně dost podobní. Oba jsou upovídaní, bojovní a drzí. Ani jeden z nich nikdy zcela nezapadl mezi elitu. Trump s Bannonem k sobě našli cestu v řadě otázek jako je obchod, imigrace, veřejná bezpečnost, životní prostředí, politický úpadek a mnoho dalších.

Přesto Bannonovo působení v prvních deseti dnech Trumpovy administrativy doprovázené jemu typickým zmatkem až nepořádkem možná vyděsilo i samotného Trumpa. Podle vysokých představitelů administrativy si Trump ke sjednání pořádku přivolal asi půl tuctu svých klíčových poradců. A nařídil aby všechny důležité změny šli přes šéfa kanceláře Reince Priebuse a jeho zástupkyni Katie Walshová.

I po tomto opatření si Bannon zachoval přístup do Oválné pracovny bez objednání a tím i zásadní vliv na Trumpa. Od ostatních poradců se zároveň odlišoval tím, že oni se Trumpa snažili od jeho nápadů odradit, ale Bannon ho v nich naopak podporoval.

Ve funkci hlavního stratéga ale nevydržel dlouho. Už v srpnu 2017 svůj post opustil. Údajně po měsících mocenských bojů s Trumpovým zetěm a hlavním poradcem Jaredem Kushnerem a dalšími Trumpovými poradci na vysoké úrovni.

Trumpovi navíc vadilo jak si Bannon připisuje zásluhy za jeho volební vítězství a podezříval jej z úniků informaci do tisku. Bannon se vrátil na Breitbart a slíbil, že povede válku proti prezidentovým odpůrcům.

Přestože Bannon Trumpa i nadále podporoval došlo mezi nimi k několika střetům. Bannon kritizoval některá Trumpova rozhodnutí, odvolání ředitele FBI Jamese Comeyho například označil za nejhorší chybu v „moderní politické historii“.

Šíření Trumpovského nacionalismu

V roce 2018, po svém odstoupení z funkce hlavního stratéga Bílého domu a vyhazovu z Breitbart News, přišel Bannon s vizí šíření Trumpovského nacionalismu po celém světě.

Tvrdil, že nacionalistické a populistické síly jsou připraveny uchvátit politickou moc v hlavních městech od Pákistánu přes Japonsko až po Austrálii, Brazílii a Kolumbii a on je v kontaktu se všemi z nich. „Jsme otevřeni,“ prohlásil Bannon. „Jsme populistická, nacionalistická nevládní organizace a jsme globální.“. Ze všeho nejdřív se ale jeho pozornost upřela na Evropu.

V létě 2018 se Bannon formálně připojil k neziskové nadaci The Movement, kterou v Bruselu založil belgický pravicový politik Mischael Modrikamen. Bannon, který vydělal miliony jako bankéř Goldman Sachs, prohlásil, že z části financuje The Movement sám, ale většinu financování zajistí evropští dárci, které ale odmítl jmenovat.

Cílem nadace The Movement bylo najmout zaměstnance, kteří by pomáhali s poradenstvím v oblasti sdělování a cílení dat. Cíle trochu připomínali vize společnosti Cambridbe Analytica, která používala data z Facebooku k přilákání amerických voličů a jejímž byl svého času Bannon viceprezidentem.

V sérii rozhovorů, které Bannon poskytl The Washington post, vysvětlil, že The Movement má nacionalistickým a populistickým stranám v celé Evropě poskytovat americké know-how v oblasti průzkumu veřejného mínění, komunikace a strategie pro okamžitou reakci na politické útoky.

První reakce na Bannonovy snahy byly spíše smíšené. Někteří členové evropské krajní pravice vyjádřili buď lhostejnost nebo vyslovený nezájem. Evropské vlády Bannona odmítli jako šarlatána se strništěm, které přeceňuje sílu evropské pravice.

Někteří upozorňovali také že Bannon přeceňuje své schopnosti a zkušenosti s Trumpovou kampaní, zejména v Evropě, kde byl již tou dobou Trump značně nepopulární. Evropští kritici také pochybovali o tom, že by se Bannonovi mohlo podařit spojit velké množství stran, které mají hluboké historické a politické rozdíly.

Bannonova jízda Evropou

Bannonův příjezd do Evropy, kdy svým soukromým tryskáčem navštívil Itálii, Maďarsko a Českou republiku, u mnoha politiků vyvolal odmítavé reakce. Europoslanec Antonio Tajani na italské politické konferenci prohlásil: „Vážený pane Bannone, jeďte domů. Chcete-li být turistou, buďte turistou. Ale bude lepší, když budete mlčet.“. Další europoslanec Antonio Lopez-Isturiz na stejné konferenci označil Bannona za „nebezpečného extrémistu“ a „zneuctěného ideologa“, který se snaží zničit Evropskou unii „laciným nacionalismem“.

Bannon přesto pro svůj projekt The Movement získal řadu významných politiků, především maďarského premiéra Viktora Orbána a italského ministra vnitra Metteo Salviniho. Bannon neskrýval své nadšení ze Salviniho a označil ho za „italského Trumpa“. Pro svůj projekt získal i Giorgiou Meloni, předsedkyni strany Batři Itálie. V Itálii Bannon také vystoupil na konferenci, kterou Meloni pořádala.

Bannon v té době vyjádřil obdiv Italské vládě složenou z extrémní pravice a extrémní levice. Podle něj to ukazuje, že populisté a nacionalisté na levici i pravici mohou odložit stranou stará dogmata a vládnout společně proti imigraci, pro silné hranice a v ekonomických zájmech střední a dělnické třídy. „Pokud to tady vyjde, revoluce se rozšíří,“ doufal.

Podle Bannona změna ve světové politice začala Brexitem v červnu 2016, pokračovala zvolením Trumpa v listopadu téhož roku a později se odrazila znovu v Evropě úspěchem dvou populistických stran v italských volbách v březnu roku 2017. Podle jeho vize je Itálie „v čele změn v Evropě“ a spolu s maďarským Viktorem Orbánem je důkazem toho, že poselstvím evropských občanů je, že lidé „chtějí své země zpět“.

Ve svém projevu na konferenci, kde se setkal s Giorgiou Meloni, použil své oblíbené fráze, jako jsou: Davoská strana, jako označení pro ekonomické a politické elity, korporativní elity, centrální bankéři a lidé, kteří kážou: „Všichni jste rasisté, xenofobové a nativisté.“. Ti samí, kteří způsobili finanční krizi v roce 2008, a pak se z ní zachránili na úkor pracující třídy. Jeho fráze vyvolaly velký potlesk.

A Bannon pokračoval: „Vy jste páteří společnosti. Jste jejím pojivem,“ řekl. „Vědecká, manažerská, inženýrská, finanční a kulturní elita vás a vše, za čím stojíte, nenávidí,“ hřímal.„A nezastaví se před ničím, včetně toho, že se zaměří na vaše vůdce a zničí je, a budou pronásledovat i každého z vás.“

Bannon tvrdíl, že on ani The Movement by si netroufli vybírat kandidáty nebo nabízet strategii kampaně, nebo dokonce financování. Chce prý jen poskytovat služby, které mohou pomoci populistickým a nacionalistickým stranám se organizovat, růst, vyhrávat volby a nakonec restrukturalizovat Evropskou unii v konfederaci silných států, které nebudou tolik regulovány Bruselem. „Nejsem tu od toho, abych Evropanům říkal, co mají dělat,“ prohlásil.

Raheem Kassam, poradce bývalého předsedy strany UKIP Nigela Farage, který se také zapojil do projektu The Movement, nazval The Movement „clearingovým centrem pro populistické, nacionalistické hnutí v Evropě“. „Začali jsme obsazovat nové zaměstnance,“ řekl a zdůraznil otázky suverenity, kontroly hranic a pracovních míst.

V plánu byl i celoevropský průzkum postojů voličů k Evropské Unii a dalším klíčovým otázkám, na který měli dohlížet zkušení američtí průzkumníci John McLaughlin a Pat Caddell. Předpokládaný rozpočet The Movement do evropských voleb v roce 2019 měl být 25 až 50 milionů dolarů.

Bannonem očekávaná revoluce v Evropském parlamentu ale se v roce 2019 nekonala. Výraznější zisky si populistické strany připsali až o 5 let později.

Problémy se zákonem

Přestože se Bannon stále snaží být středem pozornosti a v republikánské straně má zřejmě stále řadu příznivců, vrcholem jeho kariéry bylo nepochybně několik měsíců v první administrativě Donalda Trumpa. Od té doby jeho hvězda spíše pohasíná. Navíc se o něj v posledních letech zajímá policie a trestní soudci. V loňském roce dokonce skončil na 4 měsíce ve vězení.

Steve Bannon byl odsouzen ke čtyřměsíčnímu trestu s nástupem 1. července 2024.  Rozhodnutí přišlo po letech právních sporů, kde soud nakonec potvrdil Bannonovo odsouzení z roku 2022 za pohrdání kongresem.

Bývalý Trumpův poradce Bannon nezákonně odmítl vypovídat před komisí vyšetřující útok na Kapitol ze 6. ledna 2021. V té době sedmdesátiletý Bannon popřel jakékoli trestníprovinění a jeho právník označil rozhodnutí za „hrozné“.

Bannon byl v červenci 2022 usvědčen z pohrdání Kongresem a byl odsouzen ke čtyřem měsícům vězení. Obžalován byl poté, co se odmítl dostavit na předvolání vyšetřovatelů výboru Sněmovny reprezentantů, kde měl vypovídat o své komunikaci s prezidentem Donaldem Trumpem po prezidentských volbách v roce 2020.

Bezprostředně po soudním rozhodnutí Bannon prohlásil, že on a jeho právníci „půjdou až k Nejvyššímu soudu, pokud to bude nutné“. „Neexistuje žádné vězení, které by mě kdy umlčelo,“ řekl vzdorovitě novinářům před soudní budovou ve Washingtonu, D.C.

Celý soud Bannon rámuje jako politický a sebe se snaží vykreslit jako politického vězně a mučedníka. „Jsem politický vězeň Nancy Pelosi, jsem politický vězeň Merricka Garlanda; jsem politický vězeň Joea Bidena a zkorumpovaného Bidenova establishmentu,“ řekl před nástupem do vězení.

Žalobu proti němu označil za plán na „zastavení hnutí Maga“ – s odkazem na slogan kampaně bývalého prezidenta Trumpa „Make America Great Again“ (Udělejme Ameriku znovu velkou).

Svou obhajobu Bannon založil na tvrzení, že se řídil právní radou, když odmítl vypovídat před výborem Sněmovny reprezentantů, který vyšetřuje události z 6. ledna, kdy výtržníci vyplenili Kapitol USA s cílem zabránit potvrzení Bidenova volebního vítězství.

Advokát David Schoen uvedl, že jeho klient by porušil Trumpovo právo vyplývající z jeho funkce, které prezidentům umožňuje uchovávat některé komunikace v tajnosti – pokud by vypovídal před Kongresem.

Tříčlenný senát Odvolacího soudu obvodu DC však tento argument jednomyslně odmítl, když potvrdil jeho rozsudek, s tím, že jeho tvrzení „se přímočaře vmezuje do ustáleného práva“. „Přesně tato obhajoba ‚radou právního zástupce‘ není vůbec žádnou obhajobou,“ napsal v rozhodnutí soudce Bradley Garcia.

Před svým nástupem do vězení Bannon prohlásil, že bude i nadále pomáhat Trumpovi a jeho kampani i kdyby to mělo být zpoza mříží. „Sloužím své zemi posledních zhruba 10 let a na to se soustředím,“ řekl BBC před nástupem do vězení, „Pokud to musím dělat ve vězení, budu to dělat ve vězení – to na věci nic nemění.“.

Suverénně také prohlašoval, že je „hrdý na to, že jde do vězení“, ale ve skutečnosti se až do poslední chvíle snažil o odložení nebo zkrácení trestu. Po propuštění nahrál Bannon novou epizodu svého podcastu, ve které se označil za „politického vězně“. A také prohlásil: „Čtyři měsíce ve federální věznici mě nejen nezlomily, ale dodaly mi sílu. Jsem energičtější a soustředěnější než kdykoli předtím v celém svém životě.“

Sbírka na zeď na hranici s Mexikem

Po svém návratu z věznice na konci loňského roku Bannon sršel optimismem a chutí zapojit se do dalších politických bojů. Ale jeho problémy se soudy tím ještě nekončili, spíše naopak. V souvislosti s projektem We Build the Wall jehož byl součástí totiž už od roku 2020 čelil žalobě z praní špinavých peněz, podvodu a spiknutí.

Poté co ho v roce 2017 Trump odvolal z funkce svého hlavního stratéga se Bannon zapojil do iniciativy We Build the Wall, která vybírala peníze od drobných dárců a slibovala, že postaví zeď mezi USA a Mexikem. Ve sbírce se rychle vybralo přes 20 milionů dolarů a organizace postavila několik kilometrů plotu podél hranice.

Brzy se ale dostala do sporu s vládní agenturou pro ochranu hranic a začalo federální vyšetřování. Kriticky se k iniciativě vyjádřil i prezident Donald Trump, přestože si organizace kladla za cíl naplnění jeho hlavního volebního slibu.

Bannon byl původně vyšetřován na federální úrovni, ale prezident Trump jeho stíhání v roce 2021 ukončil udělením milosti. Byla to jedna z posledních věcí, kterou v úřadu udělal. Prezidentské milosti se ale vztahují pouze na federální trestné činy a proto mohl státní zástupce Alvin Bragg zahájit stíhání Bannona na úrovni státu New York.

Bannon byl obviněn, že lhal dárcům, včetně těch pocházejících z New Yorku, že všechny peníze darované organizaci We Build the Wall půjdou na stavbu zdi podél hranice mezi USA a Mexikem. Státní zástupci ale tvrdili, že peníze byly použity k obohacení Bannona a dalších osob zapojených do projektu.

Jedním z důkazů, které měli Bannona usvědčit byl i jeho email, ve kterém zpochybňuje legitimitu projektu. „Není to podvod? Za tolik peněz se zeď nedá postavit,“ napsal Bannon v e-mailu který státní zástupce Jeffrey Levinson předložil jako důkaz, „Chudí Američané by neměli dávat své těžce vydělané peníze na něco co je neproveditelné.“

Bannon byl původně rozhodnutý se bránit, najal si nové právníky, včetně Arthura Aidaly, a začal plánovat agresivní obrannou strategii. V lednu Bannonovi právníci podali žádost, aby bylo stíhání zastaveno, a označili jej za „protiústavní selektivní vymáhání zákona“.

Ještě krátce před dohodou o vinně a trestu americká generální prokurátorka Pam Bondiová na Trumpovu žádost nařídila ministerstvu spravedlnosti vyšetřit některé státní zástupce. Bannon naléhal na Bondiovou, aby okamžitě zahájila trestní vyšetřování okresního prokurátora Manhattanu Alvina Bragga, jehož kancelář ho stíhala, a generální prokurátorky New Yorku Letitie Jamesové, která žalovala Trumpa kvůli jeho obchodním praktikám. Oba jsou demokraté.

„Bragg může kdykoli svolat velkou porotu“ a „zahájit trestní stíhání i za ty nejfalešnější obvinění,“ řekl Bannon. Jiného státního zástupce nazval „královnou práva“ a varoval, že Trump a jeho spojenci „by se měli obávat tohoto města mimo kontrolu“.

Nakonec Bannon uzavřel se státními zástupci dohodu o vinně a trestu, a tím se vyhnul dalšímu vězení. Bannon se přiznal k jednomu bodu obžaloby z podvodného plánu, což je jen lehký zločin.
Podle podmínek dohody o vině a trestu nesmí tři roky porušit zákon, aby se vyhnul dalšímu trestu, včetně případného vězení. Také nesmí shromažďovat peníze ani sloužit jako úředník nebo ředitel charitativních organizací v New Yorku a nesmí používat, prodávat ani vlastnit žádná data shromážděná od dárců organizace We Build the Wall.

Jeho právník Arthur Aidala uvedl, že Bannon se chtěl „bojovat“, ale rozhodl se přiznat po zvážení, jak by ho porota v převážně demokratickém Manhattanu mohla soudit. Podle dohody státní zástupci stáhnou obvinění z praní špinavých peněz a spiknutí.

Bannon tak z případu vyvázl relativně dobře. Tři pracovníci organizace We Build the Wall skončili ve vězení. Brian Kolfage a Andrew Badolato, se přiznali k federálním obviněním a byli odsouzeni k vězení. Třetí obžalovaný, Timothy Shea, se sice nepřiznal, ale byl usvědčen a rovněž odsouzen k vězení.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz