Článek
Do Švýcarska bylo pozváno celkem 160 delegací včetně zástupců BRICS, EU, OSN, ale i Vatikánu a konstantinopolského patriarchy. Účast potvrdilo něco přes polovinu z nich. Nezúčastnilo se však ani Rusko, ani žádný z jeho blízkých spojenců.
Pákistán a Brazílie zpochybnili svou účast a označili ji za „neužitečnou“. Brazílie se nakonec summitu účastnila, ale jen jako pozorovatel. Indie vyslala jen symbolického zástupce. Neúčastnil se ani americký prezident Joe Biden, kterého na summitu zastoupila viceprezidentka Harrisová. Svou účast odmítla i Čína.
Za hlavní cíle konference byly označeny jaderná bezpečnost, svoboda plavby a potravinová bezpečnost a humanitární aspekty včetně ochrany civilistů a výměna zajatců. V závěrečném komuniké se navíc objevil požadavek na respektování suverenity a územní celistvosti všech států včetně Ukrajiny, a to v jejich mezinárodně uznaných hranicích, a požadavek na řešení sporů mírovými prostředky.
Dále komuniké obsahuje tři body odpovídající deklarovaným hlavním cílům. Požaduje zachování jaderné bezpečnosti všech jaderných zařízení včetně elektrárny v Záporoží a jejich bezpečný provoz pod kontrolou Ukrajiny. Požaduje zajištění dodávek potravin a uvolnění všech ukrajinských přístavů pro mezinárodní plavbu. V posledním bodu požaduje výměnu zajatců a navrácení všech ukrajinských dětí a všech zadržovaných civilistů.
Komuniké podepsalo nakonec 89 zemí a 6 organizací. Našli se ale i země, které podepsaly a svůj podpis nakonec odvolaly, šlo o Jordánsko, Irák a Rwandu. Některé země, mezi nimi například Zambie, Barbados a Marshalovy ostrovy naopak podepsaly komuniké až s několikadenním zpožděním.
Závěrečné komuniké neobsahuje požadavek míru ani příměří, ale požadavek na respektování suverenity a územní celistvosti Ukrajiny ve své podstatě předpokládá ukončení agrese, byť jednotlivé body komuniké směřují spíše jen k omezení válečných operací.
Přestože se Švýcarsko snažilo konferenci prezentovat jako neutrální, někdy je spíše označována jako konference na podporu Ukrajiny. Tomuto pohledu nahrává zejména absence Ruska a jeho hlavních spojenců včetně Číny. Proti konferenci a závěrečnému komuniké se vymezila Čína i Brazílie.
Podle svých slov, pronesených na tiskové konferenci v Itálii, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva informoval předsedkyni Švýcarské konfederace Violu Amherdovou, že se Brazílie nezúčastní nedělní mezinárodní akce. Zdůvodnil to tím, že zde nejsou zastoupeny obě strany konfliktu.
Čína a Brazílie naopak prosazují alternativní řešení v podobě svého mírového plánu, který spíše akcentuje ruské a evidentně i čínské zájmy.
Mírový plán Číny a Brazílie má celkem 6 bodů a míru se nevěnuje o nic více než závěrečné komuniké švýcarské konference. Nejblíže k míru má druhý bod, který ale pouze požaduje, aby se uskutečnila mírová konference za účasti Ukrajiny i Ruska.
Ostatní body už spíše jen upravují další pokračování války. Bod jedna žádá obě strany, aby se zdržely provokací, případných eskalací a rozšiřování bojiště. Bod 3 požaduje navýšení humanitární pomoci, výměny zajatců a zákaz útoků na civilisty, bod 4 zakazuje použití zbraní hromadného ničení včetně jaderných, chemických a biologických zbraní, bod 5 zakazuje útočit na jaderné elektrárny a bod 6 žádá zachování mezinárodní spolupráce, mezinárodního obchodu, stability globálního průmyslu a dodavatelských řetězců, je tedy zřejmě namířený proti sankcím.
Tento mírový plán ostře kritizuje Ukrajina, podle ukrajinských představitelů pouze legitimizuje pozici Moskvy a neobsahuje požadavek na stažení vojsk.
Ukrajina nepřipouští žádný plán, který by vznikal bez účasti Ukrajiny a byl v rozporu s Chartou OSN zahrnující respekt k suverenitě a územní celistvosti. Kyjev zdůraznil, že jakákoli iniciativa, která není v souladu s Chartou OSN, „vytváří pouze iluzi dialogu, zatímco agresor pokračuje ve své trestné činnosti“.
Oba dokumenty jsou si do jisté míry podobné, oba se zaměřují na témata jaderné bezpečnosti, humanitární situace, výměny zajatců a mezinárodního obchodu, byť každý akcentuje trochu jiné zájmy. Zároveň ani jeden nepřichází výslovně s požadavkem míru, příměří a nebo alespoň klidu zbraní. Závěrečné komuniké Švýcarské mírové konference spíše nesměle naznačuje cestu k míru. Brazilsko-čínský plán otázku míru zcela přenechává nějakému budoucímu jednání znepřátelených stran.
