Článek
Na rozdíl od některých jiných přikázání, které jsou zcela jasné, například „Nepokradeš“ (není dobré odnést si sousedovu krávu nebo nový iPhone bez dovolení), „Nesesmilníš“ může být trošku více záhadné. Co si vlastně pod tímto přikázáním představujeme? Jaké jsou jeho hranice a co všechno spadá pod tento záhadný termín? A proč kolem něj často chodíme po špičkách?
Smilstvo – co to je?
Slovo „smilstvo“ je v dnešním jazyce už trošku staromódní. Málokdo na večírku zvolá: „Vy tady všichni smilníte!“ (i když, pokud jste na opravdu divoké párty, nikdy neříkejte nikdy). Co tedy vlastně to slovo znamená?
V tradičním smyslu je smilstvo sexuální chování mimo manželství. Jinými slovy, „nesesmilníš“ znamená, že by člověk neměl mít intimní vztah s někým jiným než se svým zákonným partnerem. Vypadá to jednoduše, že? Jenže ve světě, kde vztahy mají mnoho podob a sňatek už není jedinou formou soužití, se věci mohou začít komplikovat.
Je to jen o tělesnosti?
V dnešní době už ale „nesesmilníš“ nezní tak přímočarě. Je otázka, zda jde jen o fyzický akt, nebo zda bychom měli brát v úvahu i jiné aspekty lidských vztahů. Co třeba emocionální nevěra? Pokud s někým trávíte hodiny po telefonu a sdílíte své nejtajnější myšlenky, zatímco váš partner sedí doma a jí sám večeři, není to také tak trochu „smilstvo“?
Pokud bychom to přikázání brali úplně doslova, možná bychom si měli dávat pozor, s kým sdílíme více než jen pohled. Vzpomeňme na slavnou větu: „Každý, kdo na ženu pohlédne se žádostí, již s ní zcizoložil ve svém srdci.“ (Matouš 5:28) – v tom případě by každá návštěva pláže v horkém letním dni mohla být považována za trochu hříšnou. A buďme upřímní, kdo by někdy nezabloudil pohledem? Jenže těžko můžeme očekávat, že každý muž či žena bude chodit v brýlích s klapkami jako kůň v dopravním provozu, že?
Co si pod tím představujeme dnes?
Z hlediska morálky a vztahů se dnes „nesesmilníš“ interpretuje různými způsoby, a to nejen mezi jednotlivými lidmi, ale i napříč kulturami. Někteří lidé mají velmi tradiční pohled, že sexuální styk patří výhradně do manželství. Jiní to vidí liberálněji – v rámci dlouhodobého a pevného vztahu mimo manželství to už pro ně není takový problém. Je také třeba zohlednit kulturní normy – co je v jedné společnosti považováno za běžné, může být v jiné bráno jako velmi nevhodné.
A pak jsou tu moderní výzvy, jako jsou otevřené vztahy a polyamorie. Pokud se oba partneři dohodnou na otevřeném vztahu, smilní ten, kdo má s někým jiným vztah, když to ten druhý schvaluje? Podle některých přísnějších výkladů Bible ano, podle jiných výkladů ne. A co když si seženete „dispenzaci“ od partnera pro výjimečné příležitosti? (Upozornění: Tento trik zkuste na vlastní riziko!)
Kde končí flirt a začíná nevěra?
Aby toho nebylo málo, „nesesmilníš“ je plné šedých zón. Kde končí nevinný flirt a začíná skutečná nevěra? Pokud vás někdo pozve na večeři a na rozloučenou vás lehce políbí na tvář, už jste porušili přikázání? A co když se rozvine divoká flirtovací konverzace po internetu? Někteří lidé vnímají i emocionální nevěru jako zásadní porušení důvěry ve vztahu. Jiní si zase říkají: „Pokud to nevede k ničemu fyzickému, tak co je na tom špatného?“
Dostáváme se tak k velmi individuálnímu vnímání morálky a vztahových hranic. Pro někoho je flirt neškodný, pro jiného může být již zradou. Ať tak či onak, komunikace a dohoda mezi partnery je klíčová. Pokud jeden z vás považuje za problém, že si někdo jiný pod stolem škádlí vaši nohu, zatímco druhý v tom nevidí žádný problém, je to recept na katastrofu.
Smilnění v kontextu dneška
Možná by se v dnešní době Mojžíš s novou verzí desatera trochu nadřel. Technologický pokrok a změny ve společenských normách by rozhodně udělaly „update“ jeho kamenných desek složitější. Těžko si představit, jak by reagoval na seznamky typu Tinder nebo na koncept sextingu – možná by přidal speciální poznámku o tom, že i textové zprávy mohou „smilnit“.
A co virtuální realita? Pokud máte virtuální poměr, je to porušení přikázání, nebo je to jen hra, ve které se nevědomky ocitnete v prostředí, kde jsou hranice posunuty jinam? Z toho by Mojžíšovi možná praskla hlava a přidal by do přikázání místo „Nesesmilníš“ něco ve smyslu: „Nedělej nic, co by tvé srdce či mysl odvracelo od skutečné lásky a úcty k druhým.“
Závěrem
„Nesesmilníš“ je přikázání, které je i po tisíciletích stále aktuální, i když jeho interpretace se mění s dobou. Zatímco dříve to bylo jednoduché pravidlo zaměřené především na ochranu rodiny a manželství, dnes narážíme na mnoho situací, kdy je třeba si vyjasnit, co vlastně považujeme za správné a co už ne.
Konec konců, nejdůležitější je to, jaké dohody máme ve vztahu se svým partnerem a co považujeme za věrnost. A pokud budete mít někdy chuť smilnit, možná bude stačit si připomenout starou dobrou radu: „Mysli na to, co by na to řekla tvoje babička.“ Protože, jak všichni víme, babičky mají úžasný dar zachytit i ten nejmenší náznak nemravnosti.
