Hlavní obsah
Knihy a literatura

Pohádka o čtyřech zvířátkách

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pavel Hanke, zdroj: www.pixabay.com

Zvířátka objevila krásný zámek, ale ten byl zamčený

Také říkáte před spaním pohádky svým dětem? Synovi jsem napsal pohádku, která by mohla být inspirací pro další rodiče. Je to pohádka o putování a velkém přátelství.

Článek

Pohádka o čtyřech zvířátkách

Šla jednou jedna hodná kočička temným lesem. Tu kočičku vyhnal zlý myslivec ze své chalupy, protože jeho nová paní neměla ráda kočky.

A tak kočička bloudila lesem a u jednoho stromu uviděla přivázaného plačícího pejska. Tak zpozorněla, a hned se ho ptá:

„Copak se ti stalo pejsku, že tak pláčeš?“. Pejsek si otřel oči a povídá: „Mě tady u stromu nechal zlý pán, a nevím, co si tady v lese sám počnu, a jak se odsud dostanu“, a kočička mu říká: „Neboj se pejsku, už nebudeš sám, dáme se dohromady, budeme kamarádi, půjdeme na cestu a něco zažijeme.“ A tak ho kočička vysvobodila, objali se na důkaz přátelství a šli spolu za ruce dál tím lesem.

Jak vyšli z temného lesa, tak kráčeli po louce, potom po poli, a pak zase po louce. A pak už se začalo stmívat, a pejsek s kočičkou v dálce uviděli světélko. Tak k němu došli, a moc se zaradovali, protože to bylo malé vlakové nádraží! Řekli si tedy, že počkají na vlak a uvidí, kam je doveze. Vlak opravdu brzy přijel. Byl krásný, červený. Kočička a pejsek do něj nastoupili, vlak se rozjel a vezl je vstříc novým zážitkům. Zvířátka se chvíli tím vlakem procházela, a najednou na jednom ze sedadel uviděla plačící opičku. Bylo jim jí líto a tak se hned ptali:

„Copak se ti stalo opičko, že tak pláčeš?“ Opička jim odpověděla: „Mě tady do vlaku posadili zlí páni z cirkusu, už jsem jim nebyla dobrá a nevím, co si dál počnu, co se mnou bude a kam mě ten vlak doveze.“ Kočička a pejsek jí odpověděli: „Neboj se nic opičko, my se o tebe postaráme, půjdeš s námi, budeme kamarádi a určitě něco zažijeme.“ Opička jim odvětila: „To mám velkou radost.“ A tak všechna tři zvířátka se spolu objala a jela dál tím vláčkem vstříc dalším novým zážitkům.

Už byla noc, a tak se naši zvířecí kamarádi ve vlaku vyspali ve spacím voze. Vláček jel dál a dál, zvířátka se probudila a to už začalo svítat. Byl krásný nový den a svítilo slunce. Zvířátka z toho červeného vláčku vystoupila a protáhla se. Jak se naši kamarádi rozhlédli, uviděli v dálce krásný velký zámek. Společně se chytli za ruce a šli vstříc té nádheře. Došli, celí zadýchaní až k němu, ale brána zámku byla zavřená a nemohli se do něj dostat, aby ho společně prozkoumali. Trochu si po cestě odpočinuli a v tom kočičku napadlo, že by ten zámek mohli obejít a podívat se, zda z druhé strany přece jen není jiný vchod. A přece: zvířátka našla po nějaké chvíli malou škvírku ve zdi zámku. Nic jim nebránilo, aby tudy prolezla a dostala se dovnitř.

Zámek byl i uvnitř moc krásný, pěkně zdobený, na stěnách krásné obrazy. A tak se kamarádi vydali jej prozkoumat. Po chvíli však spatřili plačícího králíčka. Nelenili a hned se ho ptali: „Copak se ti přihodilo králíčku, že si tady tak sám a tak pláčeš? Králíček jim odpovídá: „Mě tady nechala zlá čarodějnice, a já nevím, co si tady v zámku sám počnu, co budu dál dělat.“ Zvířátka mu odpověděla: „Neboj se nic králíčku, teď jsme tady my a my se o tebe postaráme a už tu nebudeš sám. Budeme kamarádi a budeme tu spolu hospodařit.“ Králíček se moc zaradoval, všichni čtyři se objali a šli spolu za ruce tím zámkem dál.

Šli a šli a najednou objevili velkou jídelnu. V té bylo moc a moc dobrot, které měla zvířátka ráda. Na krásných velkých stolech byly pizzy, hranolky, maso, popcorn, těstoviny, špagety. Bylo tam také ovoce: jablíčka, banány, jahody, melouny. A taky sladkosti: lízátka, zmrzliny, čokolády, oplatky. Nechyběly samozřejmě ani chutné nápoje: Coca cola, pomerančová limonáda a další.

Zvířátka byla nadšená, měla velký hlad, a tak se společně vydatně najedla, ale poté se jim začlo chtít spinkat. A po chvíli naši kamarádi našli ložnici se čtyřmi postelemi. Tak skočili do peřin, rychle usnuli, chrápali, a dobře se po vydatném jídle vyspali.

Potom se moc protáhli, zazívali a řekli si: „Tady je nám dobře, budeme tady v zámku spolu hospodařit, a už se nám nic zlého nestane a všichni se zaradovali.“

A jak řekli, tak se i stalo. A tak zvířátka našla nové útočiště a žila zde šťastně napořád.

Autor: Pavel Hanke

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz