Článek
Tato dáma byla již několik let vdova. Žila v panelovém domě u řeky, dříve veskrze klidném. Bohužel jen do doby, než se do domu nastěhovali prazvláštní nájemníci. Seniorka, říkejme jí paní M., měla od začátku podezření na přechovávání a vaření drog ze strany této rodiny. Jakékoliv pokusy o nápravu a domluvu ztroskotávaly.
V minulosti jsem se několikrát pokoušel pomoci seniorce jednak psychicky, ale také skrze dopisy na přílušné úřady a Policii, neúspěšně.
Seniorčin příběh je následující:
Již 4 roky upozorňuji Policii ČR, že v domě, kde již 50 let žiji ve svém bytě, na romskou rodinu, kteří ve 4. patře činžovního domu (já žiji v 5.) vyrábějí látky, s největší pravděpodobností omamné. Po celém domě se šíří silný zápach, a protože můj byt je přímo nad nimi, jsem nejvíce postižena. I přesto, že vlastním dvě čističky vzduchu, několik větřáků, klimatizaci, můj byt je celý zamořený. Z důvodu jednání rodiny, mám také dlouhodobé vážné obtíže zdravotní – a to: vyrážku po těle, výtoky krve z nosu, časté bolesti hlavy, nespavost, silnou a častou únavu. Můj pes je omamným látkám také vystaven (dýchací potíže a časté zvracení). Často musím volit strategii úniku z bytu kvůli silným zápachům linoucím se z bytu rodiny.
O tom, že v tomto domě něco jako varna existuje, již delší dobu existuje záznam u Policie. V dubnu 2019 po mém oznámení přišli vyšetřovatelé-kriminalisté. Existenci zápachu nepopřeli a povolali techniky, kteří odebrali vzorky z oken a pod skříní. Po jejich vyhodnocení stopy omamných látek byly potvrzeny. Policie se nejspíše případem dále zabývala, a proto mne poté nemile překvapilo, že i po mém vysvětlování a upozornění byl uskutečněn zátah v bytě rodiny ve špatné době, kdy se stěží dalo něco zjistit (tzn. dopolední hodiny, rekonstrukce plynového potrubí, dům byl plný řemeslníků, a to i v bytech). Z toho důvodu celá policejní akce vyzněla tzv. „do prázdna“. Poté jsem podala stížnost na nekonání Policie, od té doby z různých stran (úřady, rodina narkomanů) pociťuji peklo. Případ se zametá tzv. „pod koberec“.
Celou záležitost jsem kromě Policie řešila také na přestupkovém oddělení města, kde jsem bohužel taktéž nepochodila. Dokonce se zmíněná romská rodina vložila do sporu se mnou, kde celou záležitost ohledně zneužívání a vaření omamných látek popřela, a vystupovala dlouhodobě proti mně tím způsobem, že jsem si celou věc vymyslela, a to i u Policie. Věc došla tak daleko, že přesvědčili tyto úřady, že jsem psychicky narušená osoba s tím, že jsem dokonce (poté co jsem žádala přestupkové oddělení, aby podnítili podstoupení testů na drogy u rodiny narkomanů) byla já odeslána (přestupkovým oddělením bez předchozího projednání s mou osobou a s výhružkami ve sdělení ze strany přestupkového oddělení města Zlína) na psychiatrické vyšetření a nyní jsem u jednoho z psychiatrů vedena.
Navíc se v průběhu let se ke mně stále nepřipojují ostatní nájemníci a majitelé okolních bytů v domě (byty v okolí bytu, kde je varna), jelikož se bojí rodiny narkomanů a jejich agresivního jednání a chování (paní při jakémkoliv upozornění na jejich situaci a jednání křičí, a vyjadřuje se velmi vulgárně). Z toho důvodu navíc nemám oporu ani u svědků, a sousedů i přesto, že zápach z bytu zmíněné rodiny je cítit po celém domě (tzn. především chemické látky) a mimo to dle mého názoru hrozí zničení domu do budoucna.
Seniorka se následně obrátila i do redakcí jednoho z deníků s prosbou o zveřejnění svého případu.
Zda se jejím příběhem někdo povolaný nadále zabýval a došlo k řešení, nebo dokonce zlepšení situace, jsem už nezjistil.
Paní však určitě žije, i přesto, že mne už dlouho nenavštívila. Před nedávnem jsem ji totiž zahlédl z volantu mého vozu (šla po chodníku a nevypadala příliš dobře).
Apeluji tímto na Policii a Českou Justici: Více se zabývejte narkomany, varnami a jednáním drogových komunit a pokuste se proti nim bojovat. Je mi jasné, že není vůbec snadné odhalovat drogovou trestnou činnost. Obětí jejich jednání nejsou však jen samotní narkomani, ale i běžní občané, jejichž případy bezpráví jsou v těchto ohledech nedostatečně řešeny.
