Potřebuji na jídlo pro malou, zněla prosba neznámé mladé samoživitelky

Nestává se často, že by mě oslovila cizí žena. A už vůbec ne dívka o téměř dvacet let mladší. Navíc sympatická, vcelku pohledná. Ale stalo se. A protože jsem gentleman, pokračoval jsem v konverzaci. Po několika nevinných větách přišla na řadu její prosba.

Prý mě neoslovila jen proto, že jí připadám sympatický. Říká, že jsem na ni působil jako slušný člověk a že potřebuje pomoct. Je samoživitelka, má malou dcerku a nemá ani na jídlo. A co teď? Mám to brát jako podvod, nebo nechat rozhodnout své city a přispět pár stovkami na jídlo pro dítě?

Mohl jsem ji odmítnout s tím, že tuším podvod, a tím by tahle historka skončila. Jenže jsem se rozhodl obětovat pár stovek, abych zjistil, jak to funguje, a kam až jsou schopné takové ženy zajít. A tak jsem se rozhodl pomoci.

Začíná hra na mladou matku a dobráka, který pošle své těžce vydělané peníze. Dívka žádá 400 Kč, obratem mi posílá číslo účtu a, aby mě patrně udržela v náladě, připojuje i pár svých explicitních fotek „jako poděkování“.

Věděl jsem, že to žádné jídlo pro dítě nebude, ale chtěl jsem poznat taktiku do detailu. Posílám tedy 400 Kč. Obratem je má na účtu a já dostávám další várku fotek jako „vděk“. Musím uznat, že nešlo o stažené obrázky z internetu – vše nasvědčovalo tomu, že dívka je skutečná a z Česka.

Za deset minut přichází další zpráva: dětská výživa stojí 500 Kč. Chybí jí ještě stovka. Po krátké rozvaze posílám dalších 100 Kč. Tím pro mě příběh končí. Nebo snad ne?

Po dalším kole děkování a fotek přichází „krutá pravda“: má dvě děti. První je nakrmené, ale druhé stále hladoví. Potřebuje další peníze. Už se jen usmívám, protože vidím, kam tohle směřuje. Ale můj finanční limit pro napsání článku byl 500 Kč.

Zkouší mě nalákat příslibem dalších fotek, dokonce i videí, přesně podle mého přání. Když to nezabere, přijde s nabídkou osobní schůzky, kde se mi prý náležitě odvděčí.

Zde přecházím do protiútoku. Tvrdím, že jsem peníze poslal, ale zůstaly zaseknuté v bance, protože je neděle. Příběh možná zní neuvěřitelně, ale dívka ho na chvíli přijme. Ale ne na dlouho.

Odkaz na Revolut, výzva k nákupu PaysafeCard nebo jiné zjednodušené metody platby – všechno odmítám s různými výmluvami. Hra na city ale pokračuje: prý její dítě už několik hodin brečí hlady.

Nakonec měním taktiku a žádám doklad o nákupu dětské výživy. Dívka tvrdí, že peníze přeposlala sestře, protože sama nemá kartu. Na výpis si prý musím počkat.

Tvrdím, že jde o podvod, a hrozím policií. Její odpověď? „Za své peníze jste přece dostal mé fotky.“ Ano, dostal jsem je, ale o ně mi nešlo. Byl jsem jen naivní „dobrák“, který chtěl pomoci mladé matce.

Dodnes čekám na výpis, který by potvrzoval nákup dětské výživy. Namísto toho dostávám další sliby, že spolu jednou budeme mít rodinu. To už je ale příliš.

Tyto ženy přesně vědí, jak hrát na city. Fotky, sliby, osobní setkání – vše mají dokonale nacvičené. Jsem přesvědčen, že mnoho mužů neodolá a pokračuje v platbách dál. Tento článek budiž varováním pro všechny. Hlava musí fungovat jako první. Jakmile se necháte obalamutit, nastupujete do vlaku, který těžko zastavíte.

Zdroj: Autorský text, osobní zkušenost, soukromá komunikace