Článek
Manžel už pro mě nemá pochopení, ale já ráda trávím dovolenou někde u moře, kde není moc lidí, mohu úplně vypnout hlavu, chodit v čemkoli bez ohledu na módu, nedělat si vrásky s časovým režimem, prostě chci mít klid. Se sestrou to máme asi stejně, proto hledáme klidná místa, kde se staráme jen o sebe a trávíme dny podle svých představ. Obě si užijeme lidí během všedních dní, tak po společnosti netoužíme.
fík
Někdo to má obráceně, touží po společenském ruchu, pláži plné lidí, řevu dětí, diskotékách a poutích, každému je třeba popřát podle jeho vkusu, problém nastává v případech, kdy v rodině touží každý po něčem jiném a pak se dohadují, komu se dovolená podřídí. Takové chvíle jsem také zažívala, ale jak se doba měnila, změnily se i naše představy a někdy se úplně rozchází, tak si trávíme dovolenou každý podle svého. Jsem toho názoru, že je fajn se dohodnout, ale nechci nikomu vnucovat, po čem netouží a plnit to, co si nepřeji. Dokud jsem všem plnila jejich představy a nebyl čas plnit si svoje, skončilo to psychickým vyčerpáním. Od těch dob odcházím, když se necítím někde dobře, naučila jsem se říkat ne, když něco nechci a snažím se realizovat si svoje představy o životě.
Dost úvah, dovolená utekla tak rychle, jako teče voda v rozvodněných řekách, zbyly jen vzpomínky na klidný ostrov Pašman, kde byl pohled na moře tak uklidňující. To ještě hřálo slunce a horko mělo 37 °C, ale příjemný vánek osvěžoval, takže se to dalo dobře snést. Po vedru se mi sice nestýská, ale ten skok počasí doma nakonec docela překvapil. A teď už jako by dovolená ani nebyla.
dovolená
