Článek
Tenkrát bylo nemyslitelné vodit rodinu do restaurací, nechat si prát někde ve veřejné prádelně, dát dítěti na sebe něco nežehleného nebo k svačině sušenku. Abych to upřesnila – jak kde. U nás to nemyslitelné rozhodně bylo. Co by tomu lidi řekli, kdyby byly na oblečení záhyby? Kdyby okolí vidělo, že naše prádlo není jako ze škatulky, bílá není bílá a utrácíme za zbytečnosti? Naše prádlo viselo v čele rušné ulice a každý musel vidět, že je perfektní, i když ručně vyprané.
Těch van, těch škopků co jsem z něho musela vyždímat, když se praly pleny pro dvojčata a máma nestíhala? Těch plen, které jsem musela poctivě vyžehlit! Není divu, že mi tohle všechno obecně představy o životě obrátilo. Ale jako správná hospodyně jsem i já pravidelně vařila i prala (ono to ani jinak nešlo, manžel dostal 1500 výplatu a z toho jsme museli tři žít, denně chtěl na cigára a tak musel nosit svačinu s sebou v kastrolu), vycházela s omezeným rozpočtem (hodně omezeným, ale naštěstí se dalo občas přivydělat melouchem), na přilepšenou občas upletla svetr na zakázku a učila se všemu, co nám mohlo ušetřit. Paráda musela taky být, jenomže na chleba taky. Následovalo tedy „samorobo“, jak jsme tenkrát říkaly.
Jak šel čas, učila jsem se novým zvyklostem. Hrdá na své „samorobo“ jsem občas ocenila pomoc v domácnosti. Strávit soboty a neděle u škopku se mi nechtělo, vydatně pomohla myčka. Pračka už v té době byla samozřejmostí, a tak mi nehrozilo, že dcera spadne do vany plné vody, jako kdysi brácha, když se mi v prádle málem utopil. Vyšťavená svým perfekcionismem jsem se učila relaxovat, odpočívat, hledat jiné hodnoty a flákat se. Můj život dostal jiný rozměr. Peníze jsem už tolik počítat nemusela, ale život přidal zase jiné trable. S odstupem dneska vím, že ani na Vánoce není důležité, jestli jsou okna umytá, že se dá den prožít líp než u televize, že děti neocení hmotné dárky tolik, jako čas, který s nimi strávíme a že žena by měla všechno dělat s chutí a rozumem.
S výbavou, jakou dnes mají mladé hospodyňky, nemusí trénovat praní a čištění skvrn, kynuté buchty, ani nepotřebují příručku správného žehlení. Tyhle role může převzít někdo jiný. Určitě by ale měly zvládat umění komunikace, spokojenost a sebevědomí, nenechat si vzít roli při stmelování rodiny, v které se všichni budou cítit dobře. Tady ženu nikdo nemůže zastoupit. Jediné, co dnešním mladým hospodyňkám nezávidím, jsou lákadla v podobě internetových obchodů. Za takových podmínek musí být velmi těžké vyjít s rodinným rozpočtem, pokud není neomezený.
