Článek
Někdy je mi celkem smutno, jak lehce se dá s důvěřivým spotřebitelem zametat. Ze zkušenosti vím, že se tím ani nikdo příliš nezaobírá, pokud zrovna nemá důvod kontrolovat pravidelné výdaje. Zpravidla to neděláme, a tak se lehce může stát, že si platíme všelijaké produkty úplně zbytečně. Myslím třeba peníze vydávané za komfort, který se zdá naší jistotou. Například výhodné cestovní pojištění ke kartě, osobní pojištění ke kartě, tu si pojistíme něco jiného, třeba úvěr pro případ neschopnosti nebo ztráty zaměstnání, abychom měli dobré spaní a mohli se nerušeně věnovat všemu ostatnímu.
Čím víc karet, tím budu lépe pojištěna, jak se zdá. Už mám pojištění na cesty, asistenční služby, osobní pojištění pro případ ztráty dokladů, pro případ zneužití osobní karty, a ještě krytí pro případ úrazu a v době pobytu v nemocnici. Všechna se zdají tak výhodná, i když jsem za mnoho let využila pouze pojištění cestovní (a vlastně ani to ne). A chtěla jsem si ještě pořídit nějaké životní, ale začetla jsem se podrobně do podmínek a zjistila, že se svými chorobami jsem nepojistitelná. Mé léčené diagnózy byly uvedené ve výlukách (tzn., že by mi v případě nemoci na tyto choroby pojistka neplatila), takže jsem to riskla a musím žít bez něj. Přesto mi to zprostředkovatel zuřivě nabízel. Někdy je správné si to přečíst a neposlouchat našeptávače.
Třeba kamarádka měla pojištění na úvěr. Sjednala ho automaticky, uplynulo pár let, kdy měla v duši klid pro případ, kdyby se něco stalo, až se jednou opravdu stalo a dostala v práci padáka kvůli organizační změně. Když se začala shánět, jak zaplatí svoje závazky, vzpomněla si na sjednané pojištění a zkusila ho uplatnit.
„Jaké bylo moje překvapení, když jsem pojistnou událost hlásila. Dopadla jsem zase jako sedlák u Chlumce.“ Poslouchám začátek příběhu, který je tolik podobný jiným a v duchu hledám nějakou přijatelnou útěchu.
„Představ si, co mi řekli. Máte pojištění na smrt, úraz a neschopnost, jenomže abychom mohli plnit, musela byste onemocnět o jeden den dřív.“ Ode dne pracovní neschopnosti totiž byla nezaměstnaná, a to jí pojišťovna neuznala. Fakt nechápu proč? Byla přece pojištěná na pracovní neschopnost. To, že neměla zrovna práci, na tom nic nemění, v tom stavu si ji ani nemohla hned hledat.
Pojistné podmínky jsou docela dlouhé, obvykle jsou vytištěny drobným písmem a když jsem pár měsíců zkoušela dělat pojišťovacího zprostředkovatele, nikdo, kdo chtěl sjednat pojistku, si je nepřečetl. Přitom by měl. Dost na tom, že život přináší různá rizika a komplikace, další rizika někdy přináší podpis smluv, které mají být pro naši ochranu, Spoustu věcí, které život přináší, nemůžeme ani předvídat a měli bychom reálně zvažovat všechna pro i proti.
Někdy mi totiž vadí, když pomáhám řešit situaci, a nakonec se zjistí, že nás nestydatě kasírují za něco, co ve skutečnosti nemůže nikdy nastat, protože se vždycky najde nějaká výluka.
Platíš si pojištění? OK.
Tak cvakej dál a potom táhni ke všem čertům!
