Článek
Kupuji s sebou jeden kuřecí, balí mi ho do alobalu. Hm, ten bude krásně kompaktní. Balený je prý lepší, tohle říkal jednou jeden u vedlejšího stolu, ještě to slyším „kompaktní“. Sice nevím, co to znamená, ale chtěla bych se to dozvědět. Sotva vylezu ven s balíčkem, nevydržím a vybaluji. Zakusuji první sousto, luštím tu kompaktní záhadu, ale nemůžu jí zatím přijít na kloub. Další sousto nic, koušu dál, když mě najednou oslovila paní v brýlích s notýskem.
„Průzkum výživové úrovně, můžu mít několik dotazů?“
Kroutím hlavou: „Opravdu nemám čas,“ nerada na ní flusnu kousek kebabu a koukám se rychle vytratit. Úplně mi přetrhla nit. Výhybka v mozkových závitech se teď přehodila z kebabu na výživovou úroveň. Už nezjistím, co je kompaktní. A má vůbec kebab s výživovou úrovní cokoli společného? Ach ty moje filozofické vnitřní úvahy! Koušu dál.
Vůbec nechápu, jak se mě ta paní může ptát, přece vidí, že mám plnou pusu a v ruce hromadu. Chtěla mi tím snad naznačit, že nemám úroveň? Přece jí muselo být jasné, že ženské, co rve do pusy tu hroudu, nemá klást podobné otázky. Snad nebyla proškolená, snad měla málo respondentů, snad jí chyběla emoční inteligence. Stačilo by, kdyby věděla, že každý, kdo má slušné vychování, ví, že s plnou pusou se nemluví!
Takže je možná skoro jedno, že jsem zalhala. Taky není dokonalá. Moje celková bilance - tři hříchy. Lhát se sice nemá, ale napůl to vlastně byla pravda. Pospíchala jsem a věděla to i kámoška, co čekala v mrazu na místě srazu, zatímco já se místo spěchu cpala kebabem, abych jí nemusela dát. Lež a lakota je hřích. Uvnitř mě svědomí pěkně hlodalo a kebab ještě ke všemu vůbec nebyl kompaktní. Určitě nebyl!
Jenomže je to vůbec hřích? Večeře se má dávat nepříteli a já ji nedala kámošce. Vlastně to byl dobrý skutek…
Zbyla už jenom dvojitá lež.
Oběma se tedy tímto omlouvám. Kámoška to naprosto pochopila, taky prý by mi nedala a té paní pro upřesnění dodávám, že bych stejně nejspíš nadiktovala špatné telefonní číslo, což běžně při výzkumech dělávám (při zpětném rozboru lžu vlastně na potkání, ale nesnáším, když mě někdo pořád nutí nějaké prezentace). A tak jenom na okraj a pro škodolibou radost všem dodávám, že mi z toho výživného kebabu bylo pěkně špatně.