Článek
S kamarádkou vyrážíme trávit volné dny na různé výlety a letos přišel nápad zajet do Hradce Králové. Ubytovaly jsme se v příjemném penzionu a v sobotu vyrazily na oslavy do Pevnosti Josefov u Jaroměře. Kromě možnosti mnoha prohlídek vojenských budov i podzemí, se tam konal menší trh, vyhrávala vojenská kapela, mašírovali vojáci, kteří předváděli slavné historické bitvy, a to vše za účasti mnoha měšťanů oblečených do dobových obleků. Akce měla úžasnou atmosféru a měla by se konat ještě zítra.
Krásně nám svítilo slunce, prodejci nabízeli kremrole, frgály, medovinu, dobrou kávu a další lahůdky, bylo na co se dívat, tak jsme si užily příjemný den.
vojáci
Jsem taková šmejdilka, tak abych o nic nepřišla, zašla jsem ještě do kostela Nanebevstoupení Páně. Vejdu a opatrně se rozhlížím, měli tam položené takové ty různé letáčky a brožurky. Stály tam čtyři malé děti, asi tak tří až pětileté. Pět mohla mít podle mého odhadu holčička, která mne ihned se zájmem oslovila a povídala mi: „Dneska se tady nic nekoná, ale jestli chcete, tak můžete jít támhle, je tam Ježíš.“ Ukázala mi na jeden výklenek, kde byl skutečně obraz Ježíše a pod ním boží hrob.
kostel
Kostel jsem si prohlédla, ale to nebylo všechno. Všechny děti stihly přijít k obrazu Ježíše dříve, poklekly na schody před ním a ta treperenda je učila, jak se musí pokřižovat, jak sepnout ruce a modlit se, děti to sledovaly a všechny hned napodobovaly, musela jsem se v duchu trochu smát. Takové „školení“ jsem ještě nedostala. A bylo vidět, že si s tím i ty nejmenší generace poradí.
Pak jsem ještě strávila pár chvil sledováním bitev a pak jsme se přesunuly do velikonočně vyzdobeného Hrádku u Nechanic.
