Článek
Ale asi to tak úplně nebude. Nejsem totiž taková, abych se pasivně smířila s osudem, co mi naloží. Jako malá jsem si s ním leccos užila, protože neovlivníte prostředí, do kterého se narodíte a žijete v něm, nemůžeme tak docela ovlivnit ani to, že budeme sdílet osudy svých nejbližších, o kterých rozhodují bez našeho vlivu ani ho upravovat, dokud rozhodují rodiče.
Jasně, stejně jako mnoho nedospělých, měla jsem ke všemu své výhrady, ale zpětně bych to klidně zažila znovu, jenom s jednou změnou, která by ovlivnila můj další osud podstatně. Nejsem ale ani z těch, co spoléhají na to, co by, kdyby… Takže dobu, kdy jsem nebyla plnoletá a nemohla zcela rozhodovat o svém osudu, nechám být a zamyslím se nad tím, jak jsem naložila s osudem dál.
V dospělosti jsem si plánovala, co chci prožít. Nedomyslela jsem to ale do konce, udělala jsem si jenom hrubou představu a potom se chovala tak, abych tu představu co nejvíc naplnila. Promýšlela jsem strategii a potom náhradní řešení, protože každá strategie nevyjde hned napoprvé.
Naplánovala jsem si životní styl, budoucí povolání, partnera i rodinu. Snění jsem obvykle praktikovala před usnutím, abych si vizualizovala budoucí časy pěkně s detaily. Jasně, že ani tyhle sny se všechny nenaplnily, ale některé, ty podstatné, se zhmotnily. Svůj osud jsem si představovala původně maličko jinak, ale když se ohlédnu, nakonec bych vyškrtla jen něco, v globále mohu být spokojená. Za svou spokojenost ale vděčím faktorům, které jsem si ani ve snu neuměla představit. Můj osud prostě plynul a já jen plula na vlně.
Jak se mi ty sny postupně zhmotnily a naplňovaly, přestala jsem snít. Řeknu vám, tohle je asi nejhorší. Totiž když zažíváte období, které jste si ani nepředstavovali a ani o něm nesnili, přesto ho prožíváte a nejde to moc ovlivnit. Jste třeba součástí něčího osudu a plníte tam roli. Nebo naopak chcete sdílet něčí osud, ovlivňovat ho a nechat se tím ovlivnit, ale najednou se změní okolnosti a všechno je jinak a musí se hledat nové cesty osudu.
Nemá cenu se v tom šťourat, rozhodně se ale vyplatí se zase snít. Nové sny vytrhnou člověka z ponuré reality. Loni se mi to stalo, pak jsem se zasnila, začala si kreslit další osud v růžovějších barvách a vyplatilo se. Zato letos se dějí věci, o kterých se mi nechce ani zdát. Ale co naděláme? Musíme jen přijmout a snít o něčem lepším.
