Článek
Vlastně si to neumím už ani představit, centrum Prahy je tedy nyní bez chlebíčků. Pamatuji si, když jsem jako mladá chodila ráno do práce, jen od metra ze stanice Muzeum doprostřed Václavského náměstí jsem si mohla vybírat, kde si koupím k snídani oblíbené chlebíčky.
Po pravé straně to byl dům potravin, mléčný bar, Luxor, Rybárna (tam mívali taky výborné saláty), po levé straně pak Jizera, hned pod ní bezvadné lahůdky s velkým výběrem, také bistro Blaník, a to mi na výběr stačilo. Naštěstí jsem pracovala jenom v půlce Václaváku, do té druhé jsem chodila až v době oběda a mohla vesele pokračovat. Prodávali je v hotelu Družba, v Astře jenom takové obložené banketky, zato v automatu Koruna, tam stály pořád na něco fronty.
Chlebíčky byly k dostání i v přilehlých ulicích, prakticky všude. To se ovšem hned po sametovce začalo měnit s tím, jak se ty podniky postupně zprivatizovaly a staly se z nich obchody se suvenýry, kde fronty prakticky nestojí, kavárny nebo proslulé podniky s občerstvením, které je smažené, většinou ve velké housce, s hranolky, zato asi oblíbené a kupodivu nekritizované ani ve známých kulinářských pořadech, na rozdíl od smaženého sýra.
chlebíčky
Postupně jak ty chlebíčky mizely, vyskytovaly se už jen na několika místech v Praze. Díky svému povolání jsem to měla trochu zmapované, ale moc jich v dosahu nebylo. Když jsem jednou na vánočním trhu viděla nabízet chlebíček za 45,- Kč, v duchu jsem se ptala, jestli se někdo nezbláznil. Ale za krátký čas už i tuhle cenu překonaly chlebíčky, které ještě na tom trhu zbyly. Co nyní vím, níž s cenami už se drží jen poslední známé lahůdky, které mají také výborné chlebíčky, ale počítám, že tu cenu brzy doženou.
Chlebíčky, které se tak dobře prodávaly a prodávají, které u nás cizinci vždy obdivovali a vraceli se pro další porci, prostě pomalu mizí. Nahradily je bagety a jiné „dobrůtky“ jako muffiny, cheescaky, brownies. Fakt nejsem na sladké a když takovou nabídku vidím, přejde mě chuť i na kávu. Když se dnes procházím tím centrem a vzpomínám na něj tak, jak jsem ho znala, zjišťuji, jak moc se všechno mění a mizí jistoty. Tohle je člověku líto.
