Článek
Když jsem navštěvovala svou maminku v léčebně dlouhodobě nemocných, kromě těch špatných, jsem tam zažila i hezké chvíle. Čas tam plyne pomaleji, pokaždé tam byl poměrně klid a mohla jsem poskytovat útěchu těm, co jí potřebovali. Zpočátku to člověk vnímá hodně citlivě, ale zvykla jsem si. I na to, že jsou tam i krušné zážitky.
„Kdo to zvonil?“ Už úplně automaticky sestra běžela k posteli mé mamky, která byla ze života zvyklá, že si na ni každý luskal prsty. Tak si někdy zazvonila, ale vysvětlujte to sestřičkám! Tentokrát to nebyla, když měla návštěvu, nikdy nezvonila. Posloužili jsme jí sami a snažili se neobtěžovat. Když jsem se rozhodla za chvíli odnést něco do předsíně do koše, slyšela jsem vycházet z vedlejšího pokoje sestřičku: „Cože? Proto zvoníte? To jste nemohla jít dřív? Od čeho vám sem chodí příbuzní?“ Právě jí totiž pacientka sdělila, že potřebuje mísu.
----
Při procházce chodbou na vozíku bylo možné spatřit sympatické sestřičky i doktorky. Snažily se. Byly milé, ohleduplné, citlivé i pragmatické. Bylo to poznat třeba z rozhovoru s paní pacienta, která celá uplakaná na chodbě vyslechla: „Mám, bohužel, špatnou zprávu. Stav se zhoršil, pán umírá. Už čeká jen na vás, asi aby se rozloučil,“ a dál pokračoval praktický tón: „Podívejte se, až umře, tak my ho pak převezeme vedle na patologii a vy mu šaty odnesete jenom kousek odsud, vzadu, za kaplí.“
----
Návštěva, která byla přítomná skonu vedlejší pacientky, se rozhodla upozornit sestru. „Jdu vám jen říct, že se mi zdá, že paní K. asi zemřela.“ Dostalo se jí přívětivé odpovědi: „Nepřehánějte, to vidíte určitě moc černě.“ Návštěva se vrátí zpátky na pokoj. Blíží se večeře a prvotním úkolem je dohlédnout na správný příjem stravy příbuzné. Večeře jsou konečně rozneseny, sestřička přichází nakrmit paní K. Pozdě, ale přece.
----
Maminka jednou měla zánět v oku a dostala oční kapky. Zároveň však měla na stolku kapky do nosu. Sestra jí přišla vykapat oko a nakapala do něj kapky do nosu. „Au, to pálí, vždyť mi to oko vypálíte!“ Maminka se snažila ubránit. Sestra na to: „Stejně už ho nebudete potřebovat.“
Pobyt v LDN fakt není nic pro citlivky.