Článek
Co byste si pomysleli, kdyby Petr Pavel řečnil o sv. Augustýnovi a Tomáši Akvinském? Ano, že mu to někdo napsal.
Projev ze 7. října, který přednesl americký Secretary of State, čili něco jako ministr zahraničí, v řeckých Athénách, také nebyl z jeho hlavy. Pan Rubio udělal velký historický oblouk od starých dobrých Řeku a už tehdy zlých Peršanů, přes Kristapána, podnikavé kolonizátory až po „křesťanský Západ“ a jeho zlé nepřátele dnes. Plácnul do toho Karla Velikého, Galilea a klidně mohl přidat Mickey Mouse. Jak říkal Henry Ford, úspěšný americký podnikatel a fašista: „Dějiny jsou blbost“.
V projevu vyprodukovaném americkým establišmentem (který si snadno můžete nechat přeložit) bylo důležité něco jiného než nakreslení zmatené spojnice mezi antikou a USA.
Republikáni a demokraté nejsou jen jako „hodný a zlý policajt“, umí zahrát oba
O chvalozpěv na „evropskou kulturu“ se zástupci USA snažili např. už na sjezdu zbrojařů na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru. Jistě uslyšíme přátelské americké tóny vůči Evropě i v budoucnu od případně trochu uhlazeněji působících zástupců Demokratické strany. Kolem Trumpa jsou shromážděni až příliš viditelně primitivní gangsteři na to, aby mnoho lidí bralo vážně jejich řeči o „vrcholech evropského myšlení“. Ale pan Rubio, respektive plánovači formulující jeho projevy, se zde snaží o překlenutí.
Gangsterismus zůstane i za „slušných“ Demokratů. Bude to ale noblesnější gangsterismus. Vydírání států, výhružky vojenskými i ekonomickými útoky veřejně či v soukromí, podpora pro-amerických převratů, útočné války, infiltrace a ovlivňování zemí ve prospěch amerického impéria, to vše dosud probíhalo vždy jak za republikánů, tak za demokratů. Takže by bylo zvláštní, kdyby historicky ztrácející říše, která však pořád dalece dominuje vojenskou mocí, nedělala to, v čem vždy excelovala.
Rubiův athénský projev obsahuje naprosto otevřené výzvy, aby „Západ“ používal svou vojenskou moc pro globální nadvládu, a také oslavuje „raketově rostoucí zbrojení“. To si američtí nadřízení Evropy vynucují coby „zlý policajt“ a budou v tom pokračovat. Do budoucna se ale patrně pokusí o posílení metody „hodného policajta“. Kde Rubio veřejně a výslovně šermuje zbraněmi a armádami, bude napříště téct PR-med o „hodnotách“. Cíle ale budou sledovány stejné.
Není těžké si ochočit evropské poskoky
Když probíhala ona velká „demokratická revoluce“ na Ukrajině v roce 2014, telefonovala si aparátčice procházející všemi vládami Victoria Nuland s americkým ambasadorem v Kyjevě Pyattem. V jejich zachyceném rozhovoru si stanovují, kdo bude sedět v ukrajinské vládě (chápejte, jsme všichni jeden velký křesťanský Západ), a také přijde řeč na to, co na to Evropané.
„Ať si EU trhne!“, když převedeme slova paní imperiální aparátčice Nulandové do slušnější řeči. To je realistické. Jak myslíte, že probíhá americká disciplinace evropských zástupců? Snadno. Mnozí jsou již dopředu zaplacenými loutkami, často vybíranými pro svou pustou tupost, jako to bylo v případě „zelené naděje“ v Německu, Annaleny Baerbockové nebo „finské naděje“ Sanny Marin.
Není težké si ochočit německé sociální demokraty a ještě lehčí je to u místodržitele BlackRocku pana Merze. Británie je letadlová loď USA u břehů Evropy a pan Burnham poslechne jako pan Starmer (příliš nezáleží na tom, kdo s tím má větší vnitřní problém). Americká říše je stále velmi bohatá a peněz na úplatky je vždy dost. To navnadí takové typy, jako je dánská „progresivní“ premiérka zcela oddaná NATO, nizozemský synek „taťky“ Trumpa Rutte nebo chrabrý nordický válečník z kanceláře Stubb. Ve Francii musíte udělat pár piruetek a vyjádřit neutuchající francouzskou hrdost, než zase jdete sloužit americkým nadřízeným jako pan Macron.
I v ČR máme dlouhou řadu amerických vlivových institucí, jako je Aspen Institute, think tank Evropské hodnoty , Svobodnou Evropu, Globsec atd. Financování od americké říše dostává řada „neziskových organizací“ jako Člověk v tísni, pod touto „transatlantickou“ taktovkou jsou také pořádány různé akce děkující za „svobodu“, včetně těch o 17. listopadu. Komunikace velvyslanectví USA v Praze zveřejněná díky WikiLeaks dostatečně dokládá velikou servilitu českých šplhounů vůči americkým nadřízeným (do vyhledávání si zkuste zadat jména: (Petr) Kolář, (Šimon) Pánek, (Tomáš) Pojar, (Alexandr/Saša) Vondra aj. a docela se i pobavíte.
Finta, která se hraje s „osamostatněním“ Evropy od USA
I pana Babiše jste mohli slyšet mluvit o „podpoře evropských firem“ při zbrojení vyžadovaném a plánovaném vůdci euro-amerického imperialismu. Pan Babiš v tom bude mít nějaký kšeft, minimálně kšeft politický. Jeho partě se také hodí uzavírat spojenectví či příměří s extrémně mocnou českou/německou/evropskou zbrojní oligarchií. A potom také prostě opakuje to, co občas říkají evropské figurky včetně pana Macrona a paní Meloniové.
Vtip je v tom, že NATO je pod jasnou dominancí USA, která se neomezuje jen na velící generály, ale snad ještě klíčověji je dána americkou kontrolou nad komunikační infrastrukturou, nyní též AI-systémy (v nichž EU těžce zaostává). Pokud by se příliš kupovaly evropské zbraňové systémy namísto těch amerických, tak z toho naši šéfové nebudou mít příliš radost. Ale těch amerických se i v souvislosti s krásně lukrativními jatkami na Ukrajině už nakoupilo tolik, že by snad evropští pinglové mohli dostat nějaký tuzér. A také jsou samozřejmě tyto „evropské“ firmy mnohdy z významné části vlastněny americkými investory.
Slýcháte různě silně podchycené a zaplacené hlasy mluvit o „osamostatnění“ Evropy, o její „větší rozhodnosti“, o „nespoléhání se na USA“ atd. Zde je třeba být extrémně opatrný! Mnozí z těchto „posilovatelů“ Evropy ji chtějí posílit prostě jako druhou nohu euro-amerického impéria, které má za společným cílem kráčet proti Rusku, proti Íránu, proti Číně i proti alternativě zemí „BRICS“ a plnit to, co si představují autoři projevů pana Rubia.
I zkorumpované evropské loutky občas mluví o něčem, co zní jako kroky k žádoucí integraci a akceschopnosti Evropy. Krajně důležité je zkoumat, nakolik přitom chtějí zachovat současné proti-demokratické mechanismy, jako je nadvláda Evropské komise apod. Pokud naznačují politickou jednotu, tak musí levicové a demokratizační síly útočit na tendence současných (i minulých) vládců EU k vyřazení vůle a požadavků občanů z určování evropské politiky. Občané států EU zdaleka nejsou tak prováleční jako evropští potentáti. Přes milión lidí podepsalo petici za rozhodnější kroky proti genocidnímu Izraeli. Rovněž nejsou Evropané nadšení do imperialistických konfrontací s Čínou, což přinese spoustu nových proxy konfliktů a nesmyslných výdajů na zbrojení. Naopak známe z minulosti silně podpořené požadavky na ukončení politiky „austerity“ (řecké referendum 2015, Žluté vesty ve Francii).
Politická a rozpočtová/investiční jednota (ani jedno dnes doopravdy nefunguje, jedná se o částečnou měnovou a dotační integraci) je v určité podobě (např. dle návrhů Janise Varufakise a Diem25) žádoucí cíl. V rámci taktických kombinací a fint se ale mocní hráči Evropy budou snažit tvořit různé „dvourychlostní Evropy“ sloužící jednak k zachování nadvlády hlavních národních buržoazií a států, jako je Německo, jím a USA disciplinovaná Francie plus nizozemský daňový ráj atd. a rovněž k rozdělení Evropy za účelem jejího snazšího ovládání USA. To také zajišťuje fanaticky či reflexivně pro-americký přístup elit v Polsku, Pobaltí a u nás.
Rozdělování Evropy nepochybně slouží americkým imperialistům. Ale cesty vydávané za „sjednocení“ Evropy, zvláště z úst současných evropských loutek, vedou také k dominanci politiky amerického impéria - s Evropou coby „druhou nohou“ či menšími imperialistickými bratry.
Lze si představit jinou a mnohem humánnější budoucnost Evropy - čemuž se rozhodně budeme věnovat do budoucna. Zároveň je třeba vidět, kam spějí současné tendence a odhadovat plánování euro-amerického establišmentu, abychom mohli jejich moci a plánům čelit.
Přátelství s Ruskem?
Jak byste pohlíželi na Rusko jako skutečně mocní plánovači (čili ne jako čeští mediální propagandisté)?
Ano, je krajně nepravděpodobné, že by Rusko útočilo dále na Evropu než na Ukrajinu. Strašení tím se ale hodí k zvyšování zbrojení a tedy tvorbě zisků pro vlastnickou třídu. To je dobré jako krátkodobý až střednědobý cíl. Na Ukrajině probíhají nesmírně lukrativní a přínosná jatka pro firmy jako BlackRock, zbrojaře, AI-vývojáře mapující chování všech lidí ve válečném chaosu (stejně jako to dělají izraelsko-americké firmy při genocidě v Gaze).
Rusko je ale také značná investiční příležitost a do budoucna může být strategickou nutností pro euro-americký imperialismus s s ním spolupracovat. Čína zatím nepřestala stoupat oproti USA (nemluvě o Evropě) a její ekonomický model představuje alespoň v jednom ohledu dost atraktivní a pro euro-americkou buržoazii nebezpečnou alternativu: silný státní sektor a zjednodušeně řečeno nadvládu regulující politiky nad ekonomikou. V čínském plánovacím aparátu prokazatelně existují různé proudy, včetně těch, které chtějí (nadále) provozovat jen značně omezený „socialismus“ doprovázený kapitalistickým vykořisťováním obyvatelstva, avšak už v této podobě s některými pro-sociálnějšími tendencemi a lepšími regulacemi ve veřejném a státním zájmu, než má Evropa (státní kontrola nad bankovním sektorem, vlastnictvím půdy). A existují i proudy, které chtějí posilovat socialistické prvky.
Již nyní je ale Čína žádanou alternativou ve „třetím světě“ (zemích „globálního Jihu“), kde dodává lepší technologie než USA a Evropa a pomáhá rozvoji těchto zemí zatím méně koloniálním způsobem než Evropa a USA. Jsou tu také velké projekty obchodních cest jako „Nová hedvábná stezka“ apod., které sahají do Evropy.
Pro euro-americké impérium tedy představuje Čína konkurenta několika způsoby, včetně potenciálně větší atraktivity modelu „smíšené ekonomiky“ s různě silnými socialistickými prvky dle alternativ vývoje. Naopak ruský režim oligarchické kapitalistické diktatury je mnohem kompatibilnější s tím, co provozuje náš „demokratický“ svět.
Rusko má také značný zbraňový arzenál (který je spolu s tím západním testován na lidech v probíhajících jatkách na Ukrajině) a tradiční přítomnost v některých strategicky klíčových regionech (střední Asie, „-stány“). A v Africe dělají ruští žoldnéři to samé, co tam tradičně dělali např. francouzští (neo)kolonialisté. Jistě, Rusko nyní kooperuje s Čínou, ale zároveň jsou v ostře konkurenčním vztahu ve zmiňovaných regionech střední Asie a Afriky a čínský model „smíšené ekonomiky“ je stejné riziko pro moc ruské oligarchie jako té euro-americké.
Jedním z klíčových faktorů bude kromě stabilních součástí kapitalistické konkurence, jako je boj o odbytiště produktů, nové příležitosti zisku aj. snížená obyvatelnost částí světa v důsledku klimatických změn a zpřístupnění nových přírodních zdrojů zisku - i holého přežití.
Rusko významně rozšiřuje zemědělsky využívané plochy, zatímco v mnoha částech světa panuje krize obdělávatelnosti půdy a pěstovatelnosti plodin v důsledku změn klimatu. Části obrovitého ruského území ztrácí permafrost, čímž se zpřístupňuje těžba nerostů (včetně těch strategických), obyvatelnost a obdělávatelnost. Regiony s takto přijatelným klimatem budou stoupat na ceně a patrně sehrají roli při značných přesunech (vybraného) obyvatelstva v důsledku neobyvatelnosti stále větších částí Země.
Rozhodli se už plánovači amerického impéria (a jeho evropského doplňku) pro tuto cestu? Buďte si jisti, že ji zvažují - podrobně rozebírají, testují a vyhodnocují. Poddané obyvatelstvo ČR, Evropy i USA může začít být velmi rychle krmeno jinou verzí geopolitické propagandy („křesťanský svět“ pana Rubia zahrnující i Rusko). Poslušná média i politici na to přistoupí, než bys řek švec. Prosadí se demokratická vůle proti těmto silám imperialistických válek a vykořisťování?
