Článek
Má nenávist vůči reklamě nebyla nikterak zmírněna, když se mi při sledování YouTube vnutil klip s panem Boháčem, který reaguje na Lubomíra Zaorálka a jeho tvrzení o tom, že většina Ukrajinců si přeje konec příšerných válečných jatek se statisíci povražděných a zmrzačených lidí.
Prakticky to samé, co pan Boháč a jeho Voxpot vložili do své placené reklamy, je obsaženo v tomto jejich článku. Má to název „Zaorálek agitoval z Kyjeva za mír“ - a nikoli třeba „Boháč agituje z Kyjeva za válku“.
Voxpot dotovaný oligarchy z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky se intenzivně soustředí na tento typ „nezávislé žurnalistiky“. Při prozkoumání jeho produkce najdeme nejsilněji zastoupené téma „ruská hrozba“ a „ruský vliv v Česku“, přičemž způsob zpracování je stejný jako (dosavadní) oficiální linie euro-amerického imperialismu a NATO.
O vlivu oligarchie (včetně té, která přispívá na Voxpot) a našich bruselských a amerických bossů se na Voxpotu nedočtete. Co tedy pan Boháč a jeho kolegové tvrdí? Namátkou provedou pár kratičkých rozhovorů na kyjevském Majdanu s lidmi, kterým ve většině nehrozí odvod, a ti mu sdělí to, co se říká ve „slušné evropské společnosti“.
O stále větším počtu dezercí, o brutálním nahánění především proletářských branců (bohatší lidé se v ukrajinské „demokracii“ pomocí úplatků vyhnou odvodu) pan Boháč nemluví. Slovo „busifikace“ zná na Ukrajině každý a lidem nevymytým českou NATO-propagandou je znám rozsáhlý odpor, jaký je barvitě zachycen v množství obrazových materiálů, včetně tohoto videa (srov. dále např. zde)
Níže se ještě podrobně podíváme na průzkumy ukrajinského veřejného mínění prováděné dobře známými Gallupovými průzkumy/Gallup poll. Předtím se pojďme zamyslet, jak to česká „slušná společnost“ včetně pana Boháče může myslet se svým postojem k ukrajinské válce.
Za co se tedy bojuje a co z toho bude mít do budoucna ukrajinské podřízené obyvatelstvo
Každý, kdo nežije v blahé izolaci od toho, co horem dolem servírují „seriózní“ média, to dokáže zopakovat. I ti nejhloupější či nejkřivější lidé jsou ze sebe schopni vypravit vzletná hesla o tom, že „se bojuje za Evropu“, „proti nevyprovokované invazi“, „za svobodu a demokracii Ukrajiny“ nebo třeba za „západní a evropské hodnoty“.
Pan Boháč by to jistě také zvládl zopakovat. Asi i to o těch „hodnotách“. Leckdo si již jistě povšiml, že fráze o „evropských hodnotách“ či dokonce „evropské kultuře“ pronášejí dost často lidé, které nelze podezírat z toho, že by o nich kdy ve svém životě nějak moc přemýšleli. Když se do vykládání „našich hodnot“ pouští takový Otakar Foltýn, je snad zřejmé i většině jeho podřízených, že se jedná o naprostou frašku.
A pana Boháče máme brát vážněji? Tak vážně jako pana prezidenta, respektive ty, kteří mu píší, co má říkat? Nebo někde mezi plukovníkem Foltýnem a generálem Pavlem? Aha, pan Boháč je vlastně „novinář“. Ale tak trochu také „strategický komunikátor“ a podporovatel válčení za „hodnoty“, ne?
Již v říjnu roku 2024 se podle Gallupova průzkumu vyslovilo 52 % Ukrajinců pro co nejrychlejší konec války. 38 % sdělilo, že „země by měla bojovat až do vítězství“. V roce 2025 se tato skupina zmenšila na 25 %. Velmi odhodlaní lidé jistě mohou označit Gallupův průzkum za „rusácké dezinformace“, to je jasné.
Snadno si domyslíme, jak při konfrontaci s touto realitou zareagují odhodlaní čeští hrdinové z médií a gauče: bojuje se přeci proti „plnohodnotné invazi“, jak se neustále opakuje. Někdo možná dále bude tvrdit, že se bojuje za ukrajinskou „demokracii“ (ale při konfrontaci s fungováním ukrajinského kompradorského režimu si toto tvrzení možná leckdo odpustí). Pak už to znáte: oficiální propaganda vám bude současně tvrdit, že Rusko je už už poraženo - a pak že se už už chystá dobývat Pobaltí, Polsko a naši zemi mlékem a strdím oplývající.
Věc je třeba ukotvit v realitě a zkoumat klíčové údaje - které vám česká „slušná společnost“ a její média neposkytnou.
Možnosti zabránitelnosti a ukončitelnosti války
Jak uvádíme a naznačujeme výše, i v mainstreamových (ultra)pravicových médiích a od klidně až fašistických politických sil slýcháme stále více kritiky pokračování ukrajinských válečných jatek - a sem tam i odkazy na ověřitelné skutečnosti (jako např. zde).
Nemůžeme se ale spoléhat na hlas jedné části pravice - která z definice hájí zájmy protichůdné drtivé většině obyvatelstva. (Např. zde rozebírám, jak německá AfD sice v zájmu části německé vlastnické třídy volá po konci války, ale jinak podporuje zbrojení, západní imperialismus, Izrael atd.)
Jeffrey Sachs byl dříve značně mainstreamovou osobou, jako americký ekonomický poradce působil v celé řadě zemí včetně „transformujícího“ se bývalého Východního bloku. Včetně Ruska. Včetně Ukrajiny. Včetně Estonska (kde jednal s otcem současné evropské princezny Kajy Kallas, již považuje za příšernou).
Díky svým konexím také Sachs popisuje okolnosti vzniku současného ukrajinského režimu po protestech 2013-14. Dodává ale také klíčový kontext v podobě příslibů „Západu“ při kolapsu SSSR a bezprecedentních (naivních) ústupcích Gorbačova. Máme doloženo od řady amerických diplomatů včetně Jamese Bakera a např. německého ministra zahraničí Genschera, že Gorbačovovu Rusku byly dány sliby o „nerozšiřování NATO ani o píď na východ“, vyjma sjednoceného Německa.
Tento slib byl porušen také vstupem České republiky do NATO - což vysvětluje postoje jejích „elit“. V této souvislosti je také dochovaný výrok amerického ambasadora v Moskvě z roku 2008 Williama Burnse, že „členství Ukrajiny v NATO je pro Rusko nejrudější ze všech červených linií“. Zde jistě odhodlaní čeští bojovníci řeknou, že do toho Rusku nic není. Sice spíš nebudete mít úspěch, ale můžete jim zkusit oponovat, ať si představí, jak by reagovali naši imperiální šéfové z USA, kdyby Mexiko nebo Kanada zauvažovaly, že se stanou součástí nepřátelského vojenského paktu.
Snad i některým dosud odhodlaným a jim důvěřujícím lidem začne být zřejmé, že příšerná - a pro některé lidi velice lukrativní - jatka bylo možné už dávno ukončit, například při jednáních na jaře 2022 v Istanbulu. Minimální poctivost a humanistické zaměření by velely důkladně prozkoumat, jaké síly sabotovaly tato jednání a tlačily na pokračování války.
Jinak pravicově konzervativní (ale poctivý) politolog John Mearsheimer obšírně rozebírá vinu Západu na rozpoutání a pokračování konfliktu (a mluví o „liberální zaslepenosti“). Mearsheimerův politický proud ale zároveň zvažuje budoucí spojení západního euro-amerického imperialistického bloku s Ruskem proti Číně.
O vyprovokované válce mluví i „libertarián“ Scott Horton. Liberálové nám - zase - masivně lhali. To ale neznamená, že ostatní pravice je do budoucna cesta míru a humanismu.
