Článek
Co kdyby se zjistilo, že velká většina osob, které mluví ve veřejném prostoru, není ani příliš chytrých ani příliš poctivých?
Co takovému stavu v současných českých poměrech zabraňuje? Drtivá většina veřejného prostoru je koupena tím či oním oligarchou. Pak máte tzv. veřejnoprávní média - jež určité vrstvy nyní snobsky-nereflektovaně brání -, avšak i ta jsou značně nakloněna protidemokratické moci vlastnické třídy, zájmových skupin vlastníků a jejich pravicovému politickému i mediálnímu servisu.
Petr Honzejk působí v českých médiích od 90. let, momentálně jako „komentátor“ Hospodářských novin oligachy Bakaly, který vlastní ještě další média a instituce (jako Knihovnu Václava Havla, dříve galerii DOX). Pan Honzejk je ale také velice často zván do tzv. veřejnoprávních médií a jeho „komentáře“ jsou přebírány na stránkách Českého rozhlasu.
V našem textu rozebereme jeho nedávný článek o pokračujícím českém využívání ruského plynu. Podívají-li se čtenáři alespoň zběžně v dané rubrice na ostatní texty - které se plynule prolínají s „klasickými zprávami“ - budou myslím muset dát zapravdu mým tvrzením výše. Máte tu totiž od oligarchy Bakaly dále Martina Fendrycha z Aktuálně a Julii Hrstkovou z Hospodářských novin, s tamtéž působícím Petrem Fischerem, od oligarchy Lukačoviče Petra Šabatu a Petra Holuba ze Seznamu Zprávy a Alexandra Mitrofanova z Novinek. Od oligarchů Haščáka a Dospivy (Penta) zde najdete Kateřinu Perknerovou a Luboše Palatu z Deníku.cz, od oligarchy Křetínského Terezu Zavadilovou z Info.cz a od oligarchy Zacha Lukáše Jelínka z CNN Prima News.
Z Deníku Referendum - ale zároveň americké vlivové organizace Aspen Institute - je zde Jiří Pehe a mezi z drtivé většiny pravicovými ideology a propagandisty najdete dále Davida Klimeše, který v minulosti dělal pod oligarchou Bakalou, nyní je ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, přes nějž oligarchové posílají peníze vybraným médiím. Zajímavá je absence „komentátorů“ z Echa24 a novin Forum24 (jež zase ale dostávaly největší podíl oligarchických peněz od NFNŽ). Absentují také „komentátoři“ z Respektu a Deníku N, které jsou nyní spoluvlastněny stejnými oligarchy. Z těchto médií jsou ale lidé zváni často do jiných sekcí tzv. veřejnoprávních médií a propojeni jsou i přes různé indoktrinační a propagandistické akce.
Kdo jsou ti lidé plní „hodnot“, pro které pan Honzejk píše?
Pan Honzejk je takový prostřední. V české mocenské pyramidě plní roli „hlídacího psa“ vlastnické třídy, do níž sám nepatří - jinak by nemusel každou chvíli smolit článeček.
V rozhovoru pro ČT sám přiznává, že v 90. letech byl „užitečným idiotem“ různých vlivových skupin. Je to minulost? Nebo nyní již funguje vědoměji? Lze u něj totiž - stejně jako u drtivě převažující části podobných žurnalistů-„komentátorů“ - doložit, že píše pro etablovanou pravicovou nadvládu, zájem vlastníků jako třídy nebo jejich vybraných skupin. Dále pomáhá dělat reklamu na politické vykonavatele této pravicové moci (což je např. nyní celý parlament a primárně koalice „demokratů“) i celou strukturu režimní indoktrinace, v jejímž důsledku jsou některé věci brány jako „normální“ (obrovské sociální rozdíly, podpora vojenského násilí) a jiné jako nedůležité, „kontroverzní“ či přímo „extremistické“ (regulace cen, podstatně vyšší progresivní zdanění a přerozdělování, posílení postavení zaměstnanců a moci odborů).
Nevíme, jaký je plat pana Honzejka. Ale dovolme si spekulaci, že dosahuje výše alespoň „průměrné mzdy“, což je 44 tisíc hrubého měsíčně. Na „průměrnou mzdu“ však nedosáhnou 2/3 zaměstnanců (proto se také demagogicky používá jako měřítko toho, „jak se nám všem vede“). Takže platově vlastně není pan Honzejk prostřední, nýbrž (výrazně) nadprůměrný. Bude ale patřit do jednoho procenta nejbohatších v naší „demokracii“? Do pěti procent? Do deseti pravděpodobně ano.
Když srovnáte mzdu pana Honzejka - či podobných „komentátorů“ -, rozpoznáte, jak hluboce iracionální a nespravedlivé je odměňování v naší „demokratické“ společnosti. Myslíte, že je pan Honzejk tak přínosný jako uklízečka? Tak přetěžovaný jako zdravotní sestra? Tak nápomocný jako učitel či vychovatel dětí, tak fundovaný jako vysokoškolský profesor (ne všichni jsou jako Danuše Nerudová)?
Zde ale tkví „magická síla“ různých Honzejků: je na jednu stranu zcela nadbytečný, protože čtenáři by si teoreticky mohli utvořit vlastní pohled na věc ze zpráv. Takže by si například zjistili, respektive by jim v ideálním případě bylo přehledně řečeno, že vedle ruského plynu Česko ve velkém používá ruskou ropu, že je sice političtí zástupci chtějí nahrazovat - ale u takových zemí, jako je jedna z nejnechutnějších fašistických diktatur v Saúdské Arábii. S nimiž také - vedle genocidního Izraele - velice čile obchodujeme se zbraněmi (viz dále např. zde). Dozvěděli by se cosi o ekonomických souvislostech válek, o rozdělení bohatství a moci v naší „demokracii“ apod. Ale místo toho máte Honzejky, kteří vám řeknou, „co si máte myslet“ - protože si to myslejí „lepší lidé“. Leckdo prohlédne, že všemožní „komentátoři“ nejsou příliš chytří a poctiví lidé, ale čtenáře ze „střední třídy“ to může motivovat: třeba se leštěním klik mocných lidí a občasným neškodným pseudokritickým kydáním také vyškrabu o kousek výš.
Fakta, ach, ta fakta! Nejsou nakonec nevhodná a provokativní?
Pucování botek pánů je součástí životní cesty drtivé většiny lidí v naší „demokracii“ a pro obrovskou většinu také konečnou fází, již nepřekročí.
Pracujeme především pro bohatnutí těch nad námi - a také abychom nepošli hlady a nezmrzli na ulici. K tomu dostáváme servírovány různé „hodnoty“, z nichž nejkrásnější je evidentně být pro dobro výrobců zbraní a dalších nadřízených zavražděni ve válce (ušetří se tím i na vyplácení důchodů apod.). Tato realita a její souvislosti by teoreticky mohly být popsány třeba alespoň v tzv. veřejnoprávních médiích. Ale právě proto tu máte různé Honzejky, aby ti si vybrali nějaký menšinový a dílčí aspekt celé věci - a nezabývali se celkem a jeho nejdůležitějšími tendencemi. Takže je zvláštní morální problém české společnosti zrovna to, že používáme ruský plyn! (A nikoli např. plazivost lidí, jako je pan Honzejk, vůči mocným.)
Ve svém článku také pan Honzejk cituje výrok připisovaný Leninovi , že „kapitalisté nám prodají i provaz, na němž je budeme věšet“. Autor výroku se tím vztahuje k určující tendenci kapitalismu: komodifikace všeho. Tedy vytvoření zboží z čehokoli, na čem lze vydobýt profit. Pan Honzejk by to mohl znát ze svého psaní o „hodnotách“.
Chápete už trochu, jak to funguje? Náš „demokratický“ systém stojí na právu silnějšího, hrubé dominanci včetně vojenského násilí a jeho hrozby, k čemuž se velmi často připojuje až „nadbytečný“ sadismus. Když k tomu ale zároveň servírujete „hodnoty“, je vaše nadvláda ještě efektivnější. Je to stará dobrá metoda „hodného a zlého policajta“ - kteří slouží té samé moci. Pan Honzejk a tisíce dalších podobných obě pozice umí i prostřídat.