Článek
Místo toho, abychom všem dětem umožnili co nejvíce rozvíjet jejich potenciál, klademe jim na cestě jednu překážku za druhou. Přitom všichni víme, že kvalitní vzdělání je nejlepší cesta ke spokojenému životu a že vzdělanostní ekonomika je ta s nejvyšší přidanou hodnotou. Na současné žáky i jejich rodiče to dopadá přímo, ale nepřímé důsledky pocítíme všichni.
I letošní přijímačky na střední školy ukázaly, že v Česku hážeme budoucnost přes palubu. Pokud chceme být společností postavenou na rozvoji inovací, musíme tenhle přístup co nejrychleji drasticky přehodnotit.
Nepodařilo se nám zachytit nástup populačně silných ročníků, což zvyšuje tlak na celý vzdělávací systém. Kdo to mohl tušit, že? (Do šuplíku odkládám, jak stát nepracuje s daty a o kvalitě samosprávy). O tom, jestli se dítě dostane na kvalitní školu, tak často rozhoduje ekonomické zázemí rodičů. Pokud jsou rodiče schopni a ochotni investovat nemalé finanční částky do přípravy, zvyšují tím pravděpodobnost, že budou jejich děti úspěšné.
Nic proti tomu, na individuální úrovni to dává smysl a žádnému rodiči to nelze vyčítat. Je ale v našem společném zájmu zajistit, že o úspěchu bude rozhodovat talent, píle a schopnosti. V opačném případě se jako společnost střílíme do vlastní nohy, protože žáci nakonec často skončí na jiné střední škole, než na jakou by reálně měli.
Hledáte systémové řešení? Můžeme udělat neformální srovnávací zkoušky pro žáky v polovině deváté třídy, aby věděli, jak na tom jsou. Informativní, bez stresu, organizované státem. Rodičům i jejich dětem to pomůže vytvořit si přehled o tom, jak si stojí v porovnání s ostatními. Taková informace může být velmi cenná, protože dokáže řadě žáků dodat odvahu a sebevědomí k tomu, aby se hlásili na dobrou školu. Jiným zase ukáže, kde ještě musí zabrat.
Stejný trend jako u středních škol následně vidíme i u přijímaček o stupeň výš, kde si většina vysokých škol usnadňuje práci pomocí národních srovnávacích zkoušek. Já jsem měl v životě to štěstí, že jsem je nikdy absolvovat nemusel, ale už tenkrát to byla výjimka.
NSZ jsou systém, který studenty tlačí do finančně náročných příprav i absolvování co nejvyššího množství placených termínů zkoušky. Na jednu stranu chápu, že hodnocení podle percentilu dosažených výsledků může dávat smysl, protože kalibruje možné rozdíly ve složitosti jednotlivých testů, na druhou stranu to z přijímaček dělá investiční loterii, díky čemuž je nakonec lépe připraven ten, kdo do přípravy nasype víc peněz. Stejně jako v případě středních škol to znamená spoustu stresu a finanční náklady, které si ne každý může dovolit.
Samotného mě překvapilo, kolik stojí příprava na NSZ. Za data patří velké díky Daniele Dolejší.
Příklad č. 1 - uchazeč, který potřebuje co nejlepší výsledek
Příklad č. 2 - uchazeč s menším množstvím finančních prostředků, více termínů a nákup učebnic
Příklad č. 3 - měné nákladná příprava na NSZ
Zdroj dat: www.scio.cz - cena za prezenční balíčky. Online jsou o 140 korun levnější.
