Článek
Když se řekne světový rekord, člověk si obvykle představí něco, o co se někdo vědomě pokoušel. Vesna Vulović získala jeden z nejděsivějších rekordů historie úplně jinak. Dne 26. ledna 1972 pracovala jako letuška na letu jugoslávské společnosti JAT. Nad severními Čechami se letoun rozpadl ve vzduchu. Z 28 lidí na palubě přežila jediná.
Guinness World Records dodnes uvádí, že Vulović přežila pád z výšky 10 160 metrů bez padáku. To je číslo tak absurdní, že působí skoro jako legenda. Právě proto jsme se podívali nejen na samotný rekord, ale také na oficiální vysvětlení tragédie a na pozdější teorii, která se ho pokusila zpochybnit.
Na palubě měla být jiná Vesna
Podle pozdějšího vyprávění Vulović se na let dostala vlastně omylem. Letecká společnost měla zaměnit dvě letušky se stejným křestním jménem. Vesna tak nastoupila v Kodani do služby, kterou původně neměla mít.
JAT 367 mířil ze Stockholmu do Bělehradu přes Kodaň a Záhřeb. Sekundární posádka včetně Vulović převzala stroj právě v Kodani. Letoun odstartoval v 15:15 a přibližně o 46 minut později došlo podle oficiálního vyšetřování k explozi.
DC-9 se rozpadl za letu. Oficiální vyšetřování mluvilo o bombě
Podle oficiálního závěru československých vyšetřovatelů explodovala nálož v zavazadlovém prostoru. Letoun typu McDonnell Douglas DC-9-32 se následně ve vzduchu rozpadl a trosky dopadly poblíž Srbské Kamenice.
Nikdo nebyl za útok pravomocně odsouzen. Guinness ve svém shrnutí připomíná, že den po tragédii obdržel švédský list Kvällsposten telefonát člověka, který se označil za chorvatského nacionalistu a přihlásil se k odpovědnosti. To samo o sobě samozřejmě není důkaz totožnosti pachatele.
Jisté je něco jiného: na palubě bylo 23 cestujících a pět členů posádky. Sedmadvacet lidí zahynulo. Vesna Vulović byla jedinou přeživší.
Přežila uvnitř části trupu, ne volný pád jako parašutista
Často se příběh zkracuje na větu, že letuška prostě spadla deset kilometrů z nebe. To je zavádějící. Vulović podle rekonstrukcí zůstala uvězněná v části trupu. Guinness uvádí, že ji měl na místě zadržet servisní vozík a část letadla dopadla do zasněženého a zalesněného terénu.
To její přežití činí o něco fyzikálně představitelnější, rozhodně ale ne běžné. Guinness zároveň uvádí, že člověk v běžné poloze dosáhne 99 procent nízkoúrovňové terminální rychlosti už po přibližně 573 metrech pádu.
Udělali jsme jednoduchý přepočet: oficiální rekordní výška 10 160 metrů je přibližně 17.7krát větší než těch 573 metrů. Jinými slovy, rekord není působivý jen proto, že šlo o výšku běžného dopravního letu. Je mnohonásobně za vzdáleností, po které už samotné prodlužování pádu téměř nezvyšuje rychlost těla u země.
Našel ji místní muž se zkušeností z války
V troskách ji našel místní obyvatel Bruno Honke. Podle pozdějších popisů slyšel křik a jako člověk se zdravotnickou zkušeností z druhé světové války dokázal zraněné ženě poskytnout první pomoc do příjezdu záchranářů.
Vulović utrpěla mimořádně těžká zranění: zlomeniny lebky, nohou, obratlů, pánve i žeber a dočasné ochrnutí dolní poloviny těla. Guinness uvádí 27 dní v kómatu a dlouhou hospitalizaci. Přesto se znovu naučila chodit.
Na samotnou katastrofu si podle dostupných rozhovorů nevzpomínala. Její slavný rekord tedy nebyl příběhem člověka, který by mohl detailně popsat několikaminutový pád. Pro ni samotnou začínal až následky v nemocnici.
Rekord později zpochybnili dva novináři. Důkazy zůstaly nepřímé
V roce 2009 přišla výrazně jiná verze. Dva pražští novináři, Peter Hornung a Pavel Theiner, tvrdili, že se letoun mohl rozpadnout v mnohem menší výšce a že oficiální příběh o pádu z více než deseti kilometrů byl součástí československého krytí skutečné příčiny.
Teorie získala pozornost právě proto, že rekord působí téměř nemožně. Jenže jeden z autorů později připustil, že jejich důkazy byly nepřímé. Český Úřad pro civilní letectví teorii odmítl a Guinness rekord nezrušil.
Tohle je přesně místo, kde se podle nás musí oddělit atraktivní záhada od doloženého faktu. Existuje pozdější alternativní teorie, ale současný Guinnessův rekord stále vychází z oficiálního vyšetřování a zůstává v platnosti.
Na místě v Česku dodnes stojí pomník
Příběh Vesny Vulović bývá často vyprávěn jako jugoslávský nebo světový rekord. Jeho fyzické místo je ale české. Trosky dopadly u Srbské Kamenice nedaleko Děčína a dodnes tam stojí památník připomínající oběti letu JAT 367.
Na nápisu je tragédie připomenuta zároveň jako projev vděčnosti obyvatelům Srbské a České Kamenice za pomoc po katastrofě. To dává celému příběhu ještě jiný rozměr: za rekordem jedné ženy stojí také 27 mrtvých a zásah lidí z několika severočeských obcí.
Verdikt: rekord zní jako legenda, ale Guinness ho stále vede jako fakt
Příběh Vesny Vulović je přesně ten typ historie, u kterého se fakta po desetiletích snadno smíchají s legendou. Některé detaily jejího přežití jsou rekonstrukce, pachatel výbuchu nebyl nikdy odsouzen a alternativní teorie z roku 2009 zpochybnila i samotnou výšku pádu.
Jedna věc se ale nezměnila: Guinness World Records stále uvádí Vulović jako držitelku rekordu za nejvyšší přežitý pád bez padáku – 10 160 metrů nad Srbskou Kamenicí.
Možná ještě důležitější než rekord je ale číslo, které v titulku působí méně efektně: 27. Tolik lidí toho dne zemřelo. Vesna nepřežila sportovní výkon ani rekordní pokus. Přežila katastrofu, kterou nikdo z lidí na palubě nečekal.
Zdroje a naše ověření
